Viktoriáni zvítězili v posledním domácím zápase. Fanoušky zajímá Durosinmi a gólmani

K dovršení spokojenosti zbývalo zvítězit v zápase proti pražské Dukle, což se Plzni podařilo s přehledem. Přes všechny strasti přezimují Plzeňáci na čtvrtém místě tabulky, se ztrátou tří bodů na Jablonec a šesti na druhou Spartu.

Zápas jako takový naplnil očekávání všech fanoušků. Byla by obrovská ostuda znovu klopýtnout s týmem bojujícím o záchranu, navíc před domácím publikem. Martin Hyský zdůraznil, že jeho mužstvo mělo na regeneraci sotva 70 hodin. Vyzdvihl Lukáše Červa, který hrál se zraněním. Velmi dobře zahrál Prince Adu, který v Aténách nepobyl na place ani poločas. Václav Jemelka splatil pomyslný dluh vůči fanouškům druhým gólem, a jeho bezprostřední radost byla obrovská.

Osud Rafia Durosinmiho je momentálně největším tématem mezi viktoriánskými fanoušky. Včera odehrál skvělý zápas a po zdařilé individuální akci vstřelil gól. Jeho setrvání v Plzni je však stále otevřené, zhruba v poměru 50 na 50. Sportovní úsek klubu musí v případě odchodu nigerijského útočníka přivést hráče minimálně stejné kvality. Nesmí se stát, že by jeho místo zaplnil fotbalista nižší úrovně. Jinak by nastal stejný problém jako při odchodech Kalvacha a Šulce.

Nemá smysl se znovu rýpat v době minulé. Nyní má Plzeň úplně jiný rozpočet. Investice do kvalitního útočníka je nutností, nikoliv rozmařilostí. Samozřejmě je zde možnost vylepšit Durosinmimu dosavadní podmínky, což je za mě nejlepší volba. V podzimní části vstřelil 9 gólů, kterými často nasměroval svůj tým k výhrám v zápasech, které se nevyvíjely zrovna snadno.

Je jasné, že se vrátí Daniel Vašulín a čile se spekuluje o zájmu klubu o Nigérijce Ayaosiho ve službách Karviné. Při vší úctě, Vašulín nedosahuje kvalit Durosinmiho a Ayaosi je velkou neznámou. V Karviné sice vstřelil pět gólů, ale čtyři z nich v posledních třech týdnech. Předtím hrál v základu pouze každý druhý zápas. Jedna paní povídala, že má do Plzně blíže díky trenérovi Hyskému, ale pravidelně začal hrát až po jeho odchodu.

Po zápase se Slováckem jsem byl zvědav, zda se do branky vrátí Martin Jedlička, anebo zda trenéři podrží obrovitého Rakušana. Jak v Řecku, tak včera padla volba na Wiegeleho. Vzpomeňme na jeho příchod. Jedna fotka s představením a pak dlouhé nic. Měl jsem dojem, že je v Plzni jistým způsobem uklizený.

Po odchodu Viktora Baiera na hostování a minelách Mariana Tvrdoně v loňské sezóně se posunul do role brankářské dvojky. Dlouho čekal na šanci a zhostil se jí parádně. Má samozřejmě obrovskou výhodu ve své výšce, která mu umožňuje dlouhý dosah. Jen díky tomu chytil několik střel, které byly přesně umístěné a gólové. V komunikaci se spoluhráči viditelně nemá problém.

Nyní se do role náhradníka dostal Martin Jedlička, i přesto že se jeho pozice jedničky zdála neotřesitelná. Obdivuji psychologické dovednosti trenérů, kteří dokáží udržet mezi gólmany pozitivní atmosféru. Jedlička sám moc dobře viděl, jak je pro Wiegeleho těžké přijmout, že se mezi tyčemi téměř neobjevuje. Rakušan si jednou pustil pusu na špacír a za zavřenými dveřmi dostal vyčiněno. Teď se role obrátily a Jedlička zatím mlčí. Jak se popasuje s pro něj nepříznivou situací a kdy se objeví v brance, uvidíme po zimní přestávce.

Autor článku: Tomáš Zelenka