Článek
Start zápasu se vyvíjel jednoznačně lépe pro Slovácko. Zdálo se, že tým kouče Martina Svědíka byl na hřišti živější, neboť získával většinu odražených balónů. Hráči Teplic se do soubojů dostávali pozdě, nebo vůbec. Divák by přitom očekával, že s tempem a rychlým pohybem na hřišti by měl mít problém spíše „domov důchodců“ z Uherského Hradiště.
Teplice pozdě v soubojích, Slovácko živější
Když po nákopu podél levé lajny Pavel Juroška jednoznačně přesprintoval Štěpána Chaloupka, bylo pro Teplice zle. Na obdrženou branku ovšem ihned reagovaly spoluprací, kterou si po zápase s Libercem znovu zopakovali Daniel Trubač s Danielem Filou a bylo vyrovnáno. Stejně ale bylo Slovácko v prvním poločase nebezpečné. Pokud to jen trochu šlo, ihned po zisku míče přecházeli do rychlých protiútoků. Chtěli zřejmě využít průniků do nezformované teplické obrany. Tato taktika poměrně vycházela a kdykoliv se hráči Slovácka dostali do prostoru velkého vápna, koukalo z toho pro branku Teplic nebezpečí.
Teplice měly zápas otočit ve svůj prospěch
Do druhého poločasu nenastoupil zraněný Knapík a na stopera se musel zatáhnout Mareček, který už měl žlutou kartu. Říkal jsem si, že vzhledem k rychlosti, jakou Slovácko chodilo do útoků, to pro Teplice nevěstí nic dobrého. Nakonec se ukázalo, že vynucené změny v sestavě pro Teplice neznamenaly žádný problém.
Slovácko už zdaleka nebylo tak nebezpečné jako v prvním poločase. Nijak tomu nepomohla ani střídání trenéra Svědíka. Celkově mě i velmi zklamal výkon podzimní komety ligy Marka Havlíka. Ten sice vyslal do gólového průniku Jurošku, ale bylo to vše, co v jeho podání stálo v zápase za zmínku.
Teplice si vypracovaly několik gólových příležitostí. Tou největší samozřejmě byla neproměněná penalta. Tu zahrával sám faulovaný Fila. Viděl jsem, že poslední dvě penalty kopal z jeho pohledu doprava dolů. Stejnou informaci měl evidentně i brankář Milan Heča, který přesně do těchto míst skákal. Fila tentokráte střílel do středu branky, ale protože míč nezvedl, trefil nohy skákajícího brankáře. Myslím si, že ačkoliv domácí tým často mluví o pokoře, s remízou být spojený nemůže. Tohle byl zápas, ze kterého měly Teplice brát všechny tři body.
Teplice ze standardek nic nevytěží, střelba z dálky rovněž špatná
Zápas se Slováckem však ukázal i na jistá negativa ve hře Teplic. Už jsem zmiňoval, že se nepovedl vstup do utkání, který většinou bývá devízou sklářů. Není to však poprvé, dobrý vstup neměly Teplice ani do zápasu s Karvinou. Proti Slovácku ani nevycházela řada centrů. Michal Bílek i Daniel Trubač ve druhém poločase místo centrů do vápna poslali slabý přízemní balón přímo na kopačky hráčů Slovácka. Následoval protiútok hostů. K dobrým centrům se z druhé strany příliš nedostával ani Albert Labík.
Vůbec se nedaří ani střelba ze střední vzdálenosti. Pokud už se někdo odhodlá, balóny létají mimo branku. Zatímco třeba u Ondřeje Kričfalušiho mám pocit, že jedna z jeho prudkých střel brzy v bráně skončí, u pokusů Roberta Jukla to dlouhodobě vypadá, jako by střelbu vůbec netrénoval. Při pohledu na výškovou převahu hráčů Teplic bych také očekával, že standardní situace budou jejich obrovskou zbraní. Opak je ovšem pravdou. Obranné standardky brání velmi dobře, ovšem z těch útočných většinou nedojde ani k zakončení.
Když už jsem u toho výčtu negativ, musím zmínit i rozhodčí, hlavně pak hlavního sudího Zaorala. Netvrdil bych, že zápas řídil tendenčně, ale k dobrému výkonu měl dle mého daleko. Hráči Slovácka po každém kontaktu s protihráčem končili na zemi a rozhodčí téměř každý takový kontakt posuzoval jako faul. K tomu přidejme pár otočených autů, rohů, vše většinou ve prospěch hostujícího Slovácka.
Pro fanoušky Teplic je dobrou zprávou, že by se po reprezentační pauze mohl na prvoligových trávnících opět objevit vyléčený Matěj Radosta. Ten již odehrál 60 minut za teplické béčko.
