Článek
O nedostatku učitelů nebo zdravotních sester a lékařů slýcháme často. Na nedostatek sociálních pracovníků svého času upozornil covid, ale zdá se, že na to společnost už opět pozapomněla. Naše populace ale stárne, nárůst počtu lidí s různými formami demence je nepříjemně rychlý. Dříve či později nějakou formu péče (zařízení sociálních služeb, domácí asistenci nebo alespoň pečovatelskou službu) bude potřebovat snad každý druhý z nás. A to nemluvím o personálních problémech sociálních odborů, OSPODů nebo úřadů práce - sehnat ve větším městě kvalifikované lidi do sociální práce je tvrdý oříšek (i kvůli finančnímu ohodnocení , ale to dnes zmiňovat nebudu).
V této situaci nelze nechat bez povšimnutí plán sloučení dvou škol na Praze 10, VOŠ sociálně právní (Jahodovka) a Střední zdravotnické školy Praha 10. Od minulého týdne se kupí zprávy, petice a otevřené dopisy zaměstnanců i studentů z Jahodovky, kteří se obávají o budoucnost školy i svou. Je tedy asi na místě si shrnout, oč tu jde:
- pražský magistrát se rozhodl sloučit dvě školy se sídlem na Praze 10, VOŠ sociálně právní, Jahodovku a Střední zdravotnickou školu Praha 10 (v Ruské), věc řeší odbor školství, mládeže a sportu;
- má vzniknout jeden společný subjekt, přičemž SŠ přebírá všechna práva, povinnosti, majetek a závazky obou škol; fakticky tak tedy VOŠ jako subjekt zaniká;
- důvodem má být zefektivnění provozu obou škol, lepší využití prostor a personální úspora (v podobě odvolání stávajícího ředitele Jahodovky);
- je také fér si říct, že VOŠ obvykle neprovozují kraje, nýbrž stát nebo soukromé organizace, školský odbor tedy zamýšlí tuto věc „narovnat“.
Proč je to problém a co lidem vadí?
- vedení Jahodovky, zaměstnanci, žáci obou škol a obě školské rady nebyly o záměru před podáním tisku na radu hl. m. Prahy ke schválení vůbec informovány;
- nebyla tak prodiskutována celá řada zásadních věcí:
- jedná se o sloučení dvou škol v různém stupni vzdělávání, SŠ a VOŠ (tedy spíš obdoba bakalářského studia), přičemž VOŠ ještě nabízí programy kombinovaného studia a kurzů celoživotního vzdělávání, je tedy otázka, jak to půjde organizačně skloubit;
- i když jsou obory vnímané jako „podobné“, rozhodně se nejedná o záležitosti, kde lze např. „přelít“ vyučující mezi obory;
- na VOŠ jsou akreditovány obory „sociální pedagogika“ a „sociální práce“, přičemž právě absolventi druhého jsou ti nedostatkoví „sociální pracovníci“ podle zákona o sociálních službách, kterých je nejen v Praze a okolí dlouhodobý nedostatek (setkáváte se s nimi na sociálních odborech, ve vedení organizací, které poskytují sociální služby, na ospodech, úřadech práce apod.),
- SŠ nabízí studium zdravotnických oborů a k tomu obor „sociální činnosti“, jehož absolventi jsou tzv. „pracovníci v sociálních službách“; ti mohou pracovat jako pečovatelé nebo ti, kteří v zařízeních sociálních služeb pomáhají lidem se sebeobsluhou, hygienou apod.; tento obor NENAHRADÍ studium nabízené na VOŠ;
- každá škola má na 700 studentů, velikostí jsou tedy srovnatelné a tomu by měl odpovídat i řídící aparát.
Čeho se studenti a vyučující Jahodovky obávají?
- zániku školy s dlouhou tradicí, s velmi potřebným výukovým programem;
- převzetí školy vedením, které k oboru nemá žádný vztah;
- odchodu prověřených, zkušených a kvalitních pedagogů;
- postupného omezování výukových programů VOŠ na úkor programů SŠ, což je přímo zmíněno v předkládaném materiálu;
- ztráty nebo snížení odborných personálních kapacit pro Prahu a okolí;
- překotné a nepromyšlené akce, která nebyla řádně projednána se všemi relevantními stranami.
Čistě teoreticky lze asi pochopit snahu magistrátních úředníků přistupovat k věci racionálně (tedy Praha se soustředí na kapacity SŠ studia a zbytek ať si řeší stát), nicméně v situaci, kterou výše popisuji, je to poněkud krátkozraké. Založení nového subjektu, který by zavedenou školu nahradil, není otázka několika měsíců. Taková věc trvá někdy i roky. Stejně tak případná transformace VOŠ na školu s VŠ s bakalářským studiem (což by se jako řešení nabízelo), není v žádném případě možné stihnout do začátku příštího školního roku. I zde se pohybujeme v řádu let.
V případě zrušení nebo utlumení VOŠ, bychom její absolventy ale v Praze v sociální oblasti výrazně postrádali. Z případné nově založené školy by pak přišli až za několik let. Takový výpadek si hlavní město za stávající demografické situace prostě nemůže dovolit.
Jaké je řešení?
V první řadě odložení podání návrhu a nové projednání řešení budoucnosti obou škol. Tentokrát se zapojením všech relevantních aktérů, tedy i zástupců sociální oblasti, které a kterých se navrhovaná změna bezprostředně dotýká. Dále se nabízí jednání s MŠMT o možnostech, jak poddimenzované obory řešit dlouhodobě (a ano, i zdravotnické obory na SŠ potřebují kapacitně posílit, to nikdo nepopírá).
Téma bude určitě na programu magistrátního Výboru pro výchovu a vzdělávání v úterý 18. 2. od 14 hodin. Návrh má být na programu jednání zastupitelstva 27.2., za sebe ale doufám, že zamíří nejprve na další relevantní místa jako je Výbor pro rodinnou politiku a sociální oblast a do projednání s dotčenými stranami.
Řešení nedostatečných kapacit a případně dalších problémů obou škol je určitě potřeba najít brzy. Zároveň je ale třeba mít na paměti, že zachování kapacit a kvality stávajících oborů z obou škol je pro Prahu nezbytné.
