Článek
Současný stav Kuby lze popsat jako systémovou agonii. Poté, co USA počátkem letošního roku de facto ovládly venezuelská ropná pole, přišla Havana o svou poslední životodárnou tepnu. Kolaps „ropného mostu“ okamžitě paralyzoval energetickou síť a vyvolal drastické blackouty. Rozpad přídělového systému a hyperinflace likvidují úspory obyvatel, což zemi tlačí k největší uprchlické vlně v historii – odhaduje se, že až 4 miliony lidí by se mohly pokusit dosáhnout Floridy. Bez okamžitého zásahu hrozí totální rozklad státu, hladomor a přeměna ostrova v území bezvládí.
Hledání nového patrona: Scénáře a rizika
- Americký protektorát: Scénář „měkkého kolapsu“ (model Portoriko) slibuje rychlou pomoc, ale blesková privatizace a restituce ve prospěch exilu by nevyhnutelně narazily na tvrdý nacionalistický odpor a partyzánskou válku.
- Ruská „udržovací“ pomoc: Moskva má zájem o strategickou základnu, ale vlastní ekonomické potíže jí neumožňují nasytit 11 milionů Kubánců. Šlo by o pouhé udržování režimu při životě v režimu ozbrojené chudoby.
- Čínský model: Peking podmiňuje pomoc přechodem na dravý kapitalismus. To vyžaduje drastické reformy, na které není pasivní populace připravena, a navíc hrozí riziko americké námořní blokády.
- Íránská stopa: Navzdory politickému spojenectví je doprava ropy přes půl světa logisticky i finančně neúnosná.
- Brazilské vedení: Brazílie nabízí cestu k řízené demokracii a potravinovou bezpečnost, ale naráží na vysoké náklady a neodvratné veto Washingtonu.
- Mexický nárazník: Mexiko preferuje technokratickou vládu reformistů, aby zabránilo migraci, ale nedisponuje silou na sanaci dluhů ani nahrazení energetických zdrojů.
- Evropský Marshallův plán: EU by mohla nabídnout modernizaci energetiky výměnou za demokratizaci a ochranu svých hotelových investic. Záměr však naráží na neschopnost konkurovat americkému vlivu a paralyzující účinky přetrvávajícího embarga.
- Vietnamská cesta: Lákavá tržní liberalizace při zachování vlády jedné strany. Realizace však naráží na neochotu USA ke kompromisům a totální rozvrat domácí ekonomiky, která již postrádá sílu k restartu.
- Samostatnost: Šance na skutečnou nezávislost je minimální. Kvůli absolutní závislosti na dovozu energií a jídla se Kuba v bipolárním světě musí „prodat“ silnému partnerovi, aby odvrátila hladomor.
Pravděpodobnost samostatného zásahu USA je díky logistické převaze nejvyšší, avšak šance na dlouhodobý úspěch paradoxně nejnižší. Přímá správa a restituce majetku by vyvolaly odpor a nutnost nákladné okupace, což by Washington diplomaticky izolovalo. Ostatní alternativy selhávají na ekonomické slabosti, americkém vetu nebo neschopnosti populace adaptovat se na rychlé změny.
Možná východiska
1. Model „Tiché transformace“ (Brazílie – EU – USA)
Ideální východisko představuje model „Tiché transformace“, který sází na rozdělení břemene mezi Brazílii, EU a USA. V tomto scénáři by Brazílie zajistila civilní správu a potraviny, zatímco USA by zrušením embarga otevřely dveře soukromému kapitálu a vytlačily čínský vliv. Evropa by pak, motivovaná přístupem ke kriticky důležitému niklu a kobaltu, financovala a technologicky zajistila většinu obnovy kubánské infrastruktury a těžebního průmyslu.
Tento model má však své jasné limity, a to nejen kvůli extrémně složité koordinaci zájmů všech tří velmocí, ale i kvůli faktu, že Evropa vyčerpaná krizemi na východě prostě postrádá volné miliardy na kompletní obnovu zničené kubánské infrastruktury. Přesto platí, že pokud by se tyto bariéry podařilo překonat, mohla by se Kuba do deseti let transformovat v prosperující „karibský Singapur“ a definitivně se vymanit z hrozby, že se stane černou dírou celého regionu.
2. Realistické východisko: Španělská iniciativa pod americkým deštníkem
Vzhledem k rozpočtové tísni EU se jako jediné funkční řešení jeví cílená spolupráce Španělska a USA. Madrid zde funguje jako kulturní a diplomatický „tlumič“, který legitimizuje změnu režimu a snižuje riziko partyzánské války. USA tím získají stabilitu bez nutnosti vojenské správy, Španělsko zachrání miliardové majetky a Kuba získá šanci na postupnou transformaci v moderní stát. Tento model by probíhal ve třech fázích:
- Bezpečnostní garance: USA zruší sankce výměnou za vyhoštění ruského a čínského vlivu novou technokratickou vládou.
- Cílené financování: Španělsko, motivované záchranou miliardových hotelových investic, uvolní úvěry na jídlo a palivo, distribuované přímo přes své firmy k obyvatelstvu.
- Intelektuální podpora: Experti z EU vybudují bankovní a právní systém, čímž připraví půdu pro bezpečný vstup amerického kapitálu.
Model „Španělské iniciativy“ představuje jedinou dostupnou cestu k odvrácení chaosu. Je teoreticky nejfunkčnější, ale v praxi nejobtížněji realizovatelný. Oba hráči sice mají jasnou motivaci spolupracovat, aby zabránili zhroucení regionu, ovšem hlavní bariérou zůstává hluboká nedůvěra. Kubánská armádní elita (GAESA) se moci nevzdá bez záruk beztrestnosti, což je v ostrém rozporu s požadavky exilu v USA. Pokud tato aliance nedokáže najít politickou odvahu k bolestivým kompromisům, zůstane navržený model pouze vizí. V takovém případě se Kuba brzy zřejmě stane „karibským Somálskem“, kde o osudu obyvatel nebude rozhodovat diplomacie, ale hlad a nekontrolovaný chaos.
______
Zdroje:
https://www.cfr.org/backgrounders/us-cuba-relations
https://www.cfr.org/in-brief/why-situation-cuba-deteriorating
https://www.reuters.com/business/energy/clock-ticks-cuba-trump-cuts-off-venezuelan-oil-2026-01-13/
https://www.reuters.com/world/americas/cubas-diaz-canel-says-there-are-no-current-talks-with-us-government-2026-01-12/
https://www.atlanticcouncil.org/event/countering-china-and-russia-in-latin-america-and-the-caribbean/
https://www.cfr.org/backgrounders/china-influence-latin-america-argentina-brazil-venezuela-security-energy-bri
https://scholar.smu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1826&context=lbra
https://www.pewresearch.org/short-reads/2025/08/21/key-findings-about-us-immigrants/
https://www.eiu.com/n/store/products/viewpoint/country-analysis/cuba/
https://www.meliahotelsinternational.com/en/shareholdersAndInvestors/AnnualReportDocs/2005/Annual%20Report%202005.pdf
https://www.eeas.europa.eu/cuba/european-union-and-cuba_en?s=136
https://www.eeas.europa.eu/eeas/eu-cuba-relations-factsheet_en
