Článek
V záplavě špatných zpráv je snad nejhorší ta, že u nás prudce roste počet sebevražd a lidí trpících depresemi. Když nedávno spáchal sebevraždu můj bratranec, celá rodina se z toho dosud nevzpamatovala a děsí se přicházejících Vánoc. Ty, které jsme dosud prožívali jako šťastná rodina, jsou jednou provždy pryč. V případě naší rodiny šlo navíc o násobnou tragédii, protože v den pohřbu se bratranci narodil syn, který nikdy nepozná svého otce.
Teprve poté, co nás potkalo něco tak strašlivého, jsme se začali zajímat, proč se to vlastně stalo a proč zrovna nám. Zjistili jsme, že náš případ není bohužel nijak výjimečný. Drtivou většinu sebevražd v naší zemi spáchají muži - z loňských statistik vyplývá, že zatímco si život vzalo 271 žen, v případě mužů jich bylo 1031. Nejvíce sebevražd přibylo v mladších věkových kategoriích. Jednou z celé řady příčin jsou podle odborníků důsledky pandemie a zhoršující se ekonomická situace. Také můj bratranec s ní těžce zápasil. Brutální nájem, drastické zvýšení cen energie, finanční potíže ve firmě, starost, zda zabezpečí partnerku a očekávané dítě, to vše u něj vyvolalo těžkou depresi. Přestože jsme mu všichni nabídli pomoc a východisko, jak starosti vyřešit či eliminovat, jeho stav byl tak vážný, že jsme ho po velkém naléhání donutili jít k psychiatrovi, který nasadil antidepresiva. Nepomohla.
Dnes se všichni trápíme otázkou, kde se stala chyba. Možná neseme odpovědnost za to, že jsme lékaře nedonutili, aby svého, zjevně těžce depresivního pacienta, ihned poslal do nemocnice, protože začal být nebezpečný sám sobě. A to je důvod k okamžité hospitalizaci. Tím spíše, že některá antidepresiva mohou u některých jedinců odstartovat tendenci k sebevražednému chování. Mohl to být i případ bratrance. Sebevraždu spáchal pár týdnů poté, co začal antidepresiva užívat. Kdyby pobýval v léčebně, takové riziko mohlo být díky odbornému dohledu minimální.
Cílem tohoto příspěvku není dojímat. Jen varovat a nepodceňovat deprese u svých blízkých. Tím spíše, že podle nejnovější alarmující statistiky vykazuje až 40 % žáků deváté třídy příznaky střední až těžké deprese a 30 % trpí úzkostmi. Většina rodičů to ale fatálně podceňuje.
