Článek
A přímo úměrná je tomu i vyšší cena másla, které během roku zdražilo o čtyřicet procent. Z dalšího nárůstu jeho ceny se tak, jako obvykle, stalo horké politické téma a členové vlády se snaží hledat viníky, aby jim nezůstal černý Petr v ruce. Podle ministra zemědělství Marka Výborného zneužívají řetězce a výrobci potravin předvánoční dobu a nepřiměřeně zvyšují ceny.
Záporná tuková bilance
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová to ovšem zásadně odmítá a v diskusním pořadu ČT24 90´ prohlásila, že je třeba se na současnou situaci podívat v širším kontextu. Upozornila na fakt, že zdražování másla se týká celé Evropy, například ve Franci stojí kostka másla dokonce čtyři eura, což je kolem sta korun. Hlavním důvodem je podle ní fakt, že je neskutečně drahá smetana, které je navíc značný nedostatek: Tady je záporná tuková bilance. To znamená, že my bychom potřebovali toho tuku daleko více, než jsou schopny vyprodukovat krávy v České republice. I když se zvedla dojivost, tak je to v té bilanci o 2000 tun méně, než by bylo zapotřebí, postěžovala si. V řadě zemí EU navíc klesají stáda dojnic.
Tučné potraviny na vzestupu
Tato nepříznivá situace je navíc ovlivněná poptávkou spotřebitelů, kteří kupují daleko více tučných mléčných potravin než dříve. Kromě másla také sýrů, plnotučného mléka či smetanových jogurtů: Letos se například vyrobilo o deset tisíc tun více sýrů, takže i na ně je zapotřebí více tuku a ten tuk není, vysvětlovala Dana Večeřová. Je proto přesvědčena, že výrobci másla si své ceny obhájí, protože jenom čistá cena smetany bez dalšího zpracování činí u kostky másla 50 korun! Vysoká cena smetany tak představuje ten nejdůležitější faktor zdražování. Často se dokonce stává, že obchodní řetězce mají v případě ceny másla zápornou marži a prodávají ho ve slevových akcích.
Neblahý trend
Její, pro mnohé diváky překvapivé, argumenty, potvrdil i Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Také on upozornil na neblahý výživový trend, tedy, že zákazníci po celé Evropě přecházejí na tučnější mléčné výrobky: Přestávají pít odtučněné mléko a dávají přednost tučnějším sýrům. To všechno táhne cenu tuku nahoru, a to se velmi propisuje do ceny másla.
Upozornil rovněž, že u nás máme navíc další dvě komplikace, které ji negativně ovlivňují, a to je nedostatek pracovní síly a jedny z nejdražších energií v Evropě. Drahá energie znamená u potravinářství velký problém, připomněl v 90´ ČT 24.
Všeho s mírou
Nicméně, byť je současná vysoká cena másla z většiny ovlivněna vnějšími vlivy, Prouza si myslí, že čeští potravináři zdražují více než ti zahraniční. Vidíme, že ti čeští výrobci zkouší zdražovat ještě trošku více než jejich západoevropská konkurence, nechal se slyšet.
V tržní ekonomice ovšem platí, že zákazníci jsou za zboží, o které je největší zájem, ochotni platit i vysoké ceny. Jenže, namísto toho, aby živočišné mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku (a tím i rizikových mastných kyselin) konzumovali umírněně, dělají si zásoby másla a tím jeho cenu ještě zvyšují.
Spíše, než současná mediální hysterie kolem ceny másla by nám tak spíše prospěla osvěta na téma moudré zásady všeho s mírou.
Zuzi Bémová
Zdroj: ČT 24