Článek
Naštěstí je připomínají další, například životopisný film Lehce s životem se prát, který natočila režisérka Olga Sommerová. Bilancuje pozoruhodnou, již více než sedmdesát let trvající kariéru výjimečné osobnosti naší kultury. Všestranně nadaný skladatel, básník, herec, režisér a grafik Jiří Suchý ji obohatil jako málokterý z jeho kolegů. Nejenže spoluzaložil dvě významné divadelní scény, Divadlo Na zábradlí a divadlo Semafor, ale je i autorem nezapomenutelných muzikálů (Kdyby tisíc klarinetů), divadelních her (Zuzana je sama doma, Jonáš a tingltangl, Kytice) a v neposlední řadě množství hitů, které patří k největším tuzemským evergreenům a zpívají je další a další generace interpretů (Včera neděle byla, Ach, láska nebeská, Tereza, Pramínek vlasů, Tulipán, Malé kotě, Purpura, Krajina posedlá tmou).
Sommerová řadu z nich připomíná v dobových klipech a filmech a ani ty černobílé neztratily nic na svém kouzlu. Když Jiřího Suchého navštíví pár měsíců před svou smrtí Karel Gott, vděčně zavzpomíná na startovní éru v Semaforu. Ostatně, právě Suchého nádhernou píseň Oči má sněhem zaváté považují kritici za vůbec nejlepší, jakou kdy nazpíval.
Dojemná zpověď
Dojemná, nikoliv však patetická, je zpověď Jiřího Suchého, v níž nechává výjimečně nahlédnout i do svého soukromí. Svěřil se, jak se seznámil se svojí osudovou ženou, kostýmní výtvarnicí Bělou, která však bohužel v sedmačtyřiceti letech podlehla leukémii. Prozradil, že když později trpěla velkými bolestmi, naštěstí v sobě objevil schopnost, jak jí opravdu účinně pomoci: „Já jsem získal takovou zvláštní schopnost, když jí něco bolelo to odhladit. To mě naučil jeden muž.“
Jiří Suchý pak žil mnoho let sám, jen s jediným synem Jakubem, první chlapec, který se v manželství s Bělou narodil, zemřel krátce po porodu. Znovu se oženil až v roce 2006, více méně formální manželství s mnohem mladší půvabnou tmavovláskou Markétou kvůli značnému věkovému rozdílu sice ztroskotalo, ale dodnes zůstali přátelé.
Skvělá náhrada
Ačkoliv se dokument Olgy Sommerové jmenuje Lehce s životem se prát, Jiří Suchý se s osudem musel prát často velmi těžce a bolestně. Přišel nejen o nejbližší bytost, manželku Bělu, ale také o „parťáka“ Jiřího Šlitra. Tehdy uvažoval, že s divadlem skončí, nicméně Jiří Šlitr ho v tom podle něj nenechal a poslal mu za sebe náhradu, skvělou klaunku Jitku Molavcovou. „Naštěstí měl dobrej vkus a dobrou volbu. Padesát let už to spolu táhneme, v životě jsme se nepohádali,“ pochvaloval si jejich úspěšnou spolupráci.
Kvůli tomu, že podepsal petici „Dva tisíce slov“, měl navíc v době normalizace na delší dobu s účinkováním utrum. Kvůli legendární inscenaci „Kytice“ ho obtěžovala StB a drze mu nabídla, aby opustil svoji vlast. „Mně se tady děsně líbí,“ odpálkoval soudruhy při výslechu.
Jednoduše workoholik
Jiří Suchý vysvětluje zázrak, že je ve svých dvaadevadesáti letech stále velmi aktivní a navíc chystá nové projekty, jednoduše tím, že je workoholik a vůbec neumí odpočívat. Kdykoliv si prý naordinuje pracovní volno, vydrží to maximálně dva dny. Přiznává, že měl sice o stáří úplně jinou představu, ale nikdy se ho nebál.
Zdroj: Lehce s životem se prát (režie Olga Sommerová)
