Článek
Pavlína, kterou jsem vždy vnímala jako nádhernou, neustále se smějící, mezinárodně úspěšnou supermodelku z titulních stránek prestižních módních magazínů, totiž otevřeně popsala odvrácenou stranu branže, v níž se dokázala už jako mladičká česká emigrantka prosadit. A nijak se sebekriticky netají tím, že se jí to podařilo především kvůli tomu, že se od začátku podřídila ponižujícím pravidlům modelingu.
Nicméně, stejně upřímně přiznává, že jí rozhodně nebylo nepříjemné, když byla označována za jednu z nejkrásnějších žen na světě, ale již od začátku si uvědomovala, že byla pro veřejnost jen uměle vytvořeným obrazem, který měl prodávat zboží.
Fotograf jako Bůh
Navzdory tomu, že jsem si o modelingu nikdy nedělala žádné iluze a nabídky, abych to v něm zkusila také, jsem proto vždycky odmítla, mě její zkušenosti šokovaly a stále přemýšlím, jak je vůbec něco takového v dnešní době možné.
Stěží uvěřitelná je například ta pasáž její knihy NO FILTER, v níž zmiňuje, jak výsadní postavení mají ve světě módního průmyslu fotografové. Záhy zjistila, že zatímco ostatní členové týmu patřili mezi nižší božstvo, fotograf je samotný Zeus, třímající absolutní moc nad svým panstvím a pokud jste se mu znelíbili, mohli jste jít rovnou domů.
Oplzlé praktiky
Popsala přitom obzvláště otřesný zážitek. Při jednom z prvních focení zjistila, že jí fotograf položil na rameno něco teplého a poddajného, což v zrcadle vypadalo jako nějaká zvláštní květina, ale vonělo to spíše jako nějaká polévka. Když se ohlédla za sebe, zjistila, že to je jeho penis. Mužský úd tehdy mimochodem spatřila poprvé, sama to vysvětlila tím, že byla příliš mladá.
Ještě otřesnější je, že se tomu přítomné ženy smály a nakonec i Pavlína: Měla jsem pocit, že bych asi zkazila zábavu, kdybych se také nesmála. Potřebovala jsem, aby mě měli rádi. Rychle jsem pochopila, že to bude součást mé práce a nemýlila jsem se.
Oplzlé praktiky, s nimiž se setkávala, byly dokonce tak časté, že pokud se fotograf o nic nepokusil, cítila se nesvá a nejistá. A nebylo výjimkou, že si je vůči ní dovolili i někteří klienti: Obtěžování a zvrácenost se staly potvrzením mé vhodnosti a sexuální napětí při fotografování nebylo nežádoucím účinkem, zavzpomínala s nebývalou otevřeností. Zmínila také, jak na její panenské já jeden fotograf zakřičel: Podívej se na mě, jako bys mě chtěla udělat! A když se ho naivně zeptala: udělat co? už nikdy s ní nespolupracoval.
Teprve s odstupem času Pavlína pochopila, proč jsou v módní branži tolik žádoucí mladičké modelky, jimž se říká „děvčátka“: Protože děvčátka neumí říct ne. Dívka nezná svoji vlastní sílu, nezná svoji hodnotu. Její jedinou touhou je, aby ji lidé měli rádi a nechá si líbit i to, co by rozhodně neměla.
Zuzi Bémová
Zdroj: Pavlína Pořízková: NO FILTER
