Článek
Snad nejvíce provokovala moji představivost Sněhová královna, vyprávějící o dobrodružství Gerdy a Kaje. Měla na mě takový vliv, že když u nás na horách napadlo hodně sněhu, raději jsem nezlobila, aby se někde neobjevila a neodnesla mě nebo bratra do ledového království.
Dar do kolébky
Moje smíšené pocity z četby napínavých příběhů mi vysvětlil nádherný dokument, který tento týden uvedla Česká televize. Připomíná, že život krále pohádek Hanse Christiana Andersena, jehož knížky znají děti na celém světě, žádnou pohádkou nebyl a řada poutavých příběhů byla dokonce inspirována jeho nelehkým osudem.
Narodil se do rodiny, která přežívala společně s dalšími pěti v chudinské čtvrti, v malém domku bez vody a topení. Bylo tam těsno, zima a hluk. V obytné místnosti se nacházela i otcova ševcovská dílna, která tak tak stačila k obživě. Hansovo dětství provázela velká chudoba, oba rodiče byli navíc psychicky labilní, což mělo na jeho život fatální vliv. Tak, jako na jeho otce, i na Hanse totiž okolí nahlíželo jako na podivíny. Naštěstí alespoň dostal do kolébky jako dar mimořádný tvůrčí talent.
V říši fantazie
Jednou z mála radostí se pro malého, vnímavého chlapce, stala každoroční návštěva divadla. Fascinoval ho svět na jevišti, který se tolik lišil od smutné reality všedních dnů. Díky tomu rád utíkal do říše fantazie, kterou sám oplýval, a proto jsou jeho díla tak atypická. Jen zřídka v nich najdeme například prince a princezny, často naopak vypráví o obyčejných věcech (jako je třeba křesadlo) a nejvíc ho inspiruje to, co osobně zažil. Kromě chudoby je to i odchod otce do války a jeho předčasná smrt. Své traumatické zážitky zpracoval ve smutné pohádce o statečném cínovém vojáčkovi, jehož příběh také neskončí dobře. A v neposlední řadě ho poznamenala i matčina závislost na alkoholu.
Nenaplněné touhy
V pouhých čtrnácti letech proto opustil rodné Odense a vydal se do Kodaně, kde se snažil najít šťastnější život. Už tehdy mimochodem směle plánoval, že se stane slavným. Jeho začátky však byly velmi těžké a musel se různě protloukat, teprve časem se mu podařilo přesvědčit pár bohatých lidí o svých schopnostech. Díky tomu se „uchytil“ v kodaňském divadle, které uvedlo balet na námět jeho pohádky Princezna na hrášku. Ačkoliv je to příběh o velké lásce, samotný autor ji nenašel , nikdy se neoženil a jeho milostné touhy zůstávaly nenaplněné. Dánští odborníci hledají celá léta odpověď na otázku, zda ho nepřitahovali spíše muži, což naznačuje jeho korespondence. Podle ní se zamiloval do několika pohledných mladíků, ti však jeho lásku neopětovali.
Opakovaná zklamání z pocitu nekonformního outsidera, převtělil do další proslulé pohádky, O ošklivém káčátku, jemuž se jeho okolí vysmívá a ponižuje ho, ale nakonec se promění v překrásnou labuť. Bolestné trápení, jež přináší život v jiném těle, mistrovsky popsal i v nádherné pohádce Malá mořská víla, vyprávějící o nenaplněné lásce. Svému příteli se v jednom z dopisů přiznal, že se cítí napůl jako žena.
Posedlost smrtí
Díky své tvorbě postupně získal popularitu nejen v Dánsku, ale také v Evropě a Americe a jeho pohádky, romány a cestopisy byly překládány do mnoha jazyků. Navzdory tomu, že se stal, jak si už dětství vysnil, skutečně slavným, stále častěji se propadal do depresí a pocitu, že se do dnešního světa nehodí. Jedinou jeho radostí bylo cestování po zemích, kde se cítil svobodněji, než v provinčním Dánsku.
Na sklonku svého života byl posedlý strachem ze smrti a bál se, že bude pohřben zaživa. Na svém nočním stolku prý měl stále kartičku s nápisem: „Nejsem mrtvý, jen spím.“ Navzdory svým obavám ze smrti se nakonec dožil sedmdesáti let. Syn chudého ševce opustil svět jako slavný spisovatel a milovaný „Král pohádek“.
Zuzi Bémová
Zdroj:
Česká televize- Hans Christian Andersen: Pohádky pro svět
