Článek
Asi jen málokterého z nich (a já k nim patřím také) by však napadlo, že se toto silně protiválečné dílo vůbec nelíbilo cenzorům. Navzdory tomu, že natáčení šestidílné série dokončil režisér Karel Kachyňa v roce 1985, vedení Československé televize rozhodlo, že do vysílání nepůjde a odložilo ho na pět let k ledu. Karel Kachyňa se totiž usilovně bránil tlaku, aby některé scény vystřihl a změnil. Premiéry se tak „Vlak dětství a naděje“ dočkal až na jaře 1989 díky měnící se politické situaci v naší zemi v období tzv. „perestrojky“.
Sokol a masarykovec
Zajímavé okolnosti jeho vzniku připomněl v pořadu České televize „Sama doma“ mediální odborník Petr Bednařík. Ten vysvětlil, proč se vlastně seriál, natočený podle románu Věry Sládkové, vedení ČT tak nelíbil. Odehrává se sice v době protektorátu, avšak jednou z hlavních postav je tatínek, legionář, masarykovec a sokol. Což tehdejším mocipánům nebylo po chuti.
Ale i poté, co byl konečně uveden, mu zrovna šéfové ČT nepomáhali a nesnažili se ho propagovat. Záměrně ho nasadili v sobotu odpoledne, což nebyl zrovna čas, kdy by všichni diváci seděli u televize. Pořádného diváckého ohlasu se tak „Vlak“ dočkal až na podzim roku 1990 poté, co byl poprvé odvysílán v hlavním vysílacím čase a oslovil miliony diváků.
Životní role
Na obrovské a stále přetrvávající oblibě tohoto vynikajícího díla mají kromě skvělé filmařské práce a silných lidských příběhů i jeho herečtí protagonisté, kteří v něm bez nadsázky vytvořili svoje životní role. Velké renomé si díky němu získali Helena Růžičková v roli Anny Urbanové, odvážné ženy, která byla vskutku na „tragickej život pes“, i její partner, Stanislav Zindulka coby „srágorka“ Josef Pumplmě. A v neposlední řadě představitelky dětských postav Žaneta Fuchsová (malá Věrka) a Tereza Brodská (větší Věrka).
Nebýt však tvrdohlavosti Karla Kachyni, Helenu Růžičkovou by v roli Anny Urbanové vystřídala typově podobná Míla Myslíková, která už dokonce absolvovala kamerové zkoušky. Růžičková totiž těsně před natáčením musela na operaci, a tak se hledala její náhradnice. Jenže Kachyňa si trval na Růžičkové a raději počkal, než mohla opět pracovat, nicméně ji prý musel hodně ukáznit. „Pro všechny diváky je těžko představitelné, že by v této roli by vystupovala jiné herečka než ona,“ je přesvědčený Petr Bednařík.
Naopak, určité pochybnosti se týkaly obsazení role tatínka, původně se uvažovalo o Petru Nárožném, ale v tomto případě zase usilovala Helena Růžičková o Stanislava Zindulku, protože ji zaujalo, jak roli tatínka namluvil v rozhlasové adaptaci románu „Malý muž a velká žena“.
Ani bez něj si dnes legendární „Vlak dětství a naděje“ neumíme představit.
Zdroj: Česká televize
