Článek
A přesně takový stereotyp už léta přetrvává v nekonečném seriálu televize Nova „Ulice“. Především seniorky jsou v něm prezentovány jako drbny, vlezlé matky a tchyně a v poslední epizodách navíc coby důchodkyně, podléhající lákadlu sociálních sítích. Další tristní dějová linka se točí kolem penzistky Vilmy Nyklové, trávící mnoho času s tabletem v ruce. A protože si ve své osamělosti hledá přátele na sociálních sítích, kvůli kontaktu s jedním z nich naletěla podvodníkovi, který ji připravil o peníze.
Když si důchodce hraje
Scénáristé přitom ukazují Vilmu jako prostoduchou, téměř nesvéprávnou chudinku, nad kterou celé její okolí zvedá pohrdavě obočí, včetně jejího obtloustlého syna Lumíra. S matkou, která mu v životě mnohokrát pomohla, přesto hovoří s despektem, ostatně podobně se choval k jejím dřívějším kamarádkám. Když zjistí, že jí kvůli podvodníkům zmizely z účtu peníze, rozčílí se: „To je tak, když si důchodce hraje na ajťáka“. A zatímco je matka zdrcená z toho, že se stala obětí podvodu, Lumír a jeho kamarád, starosta, veškerý problém hravě vyřeší.
Jen polovina
Jenže, tento typický stereotyp opomíjí fakta. Podle nejnovějších statistických údajů u nás používá internet pouze polovina populace starší 65 let, denně tak činí jen třetina. Zatímco v případě mladší části je to téměř každý. Nákupy přes internet si obstarává pouze 20 % seniorů a necelých 15 % navštěvuje sociální sítě, přičemž jedním z hlavních důvodů je nedůvěra vůči nim. Rizika, skrývající se na sociálních sítích, se tak zdaleka netýkají pouze seniorů, ale celé populace, na kterou podvodníci cílí.
Mohu to potvrdit z osobní zkušenosti, týdně dostávám několik podvodných e-mailů, mnohem více než moji rodiče, tchyně s tchánem z opatrnosti internet prakticky nepoužívají. A ze svého okolí vím, že podvodníkům naletěla moje kolegyně, která nakupovala zboží přes bazary a e-shopy. Proto si na takové nákupy dávám velký pozor.
Reklama, nebo osvěta?
V případě i samotnými diváky vysmívaného seriálu Novy, je navíc velmi těžké rozeznat, kdy v něm jde o skrytou reklamu a kdy o rádoby o „osvětu“, jak to bývá v žánru tzv. mýdlových opěr běžné. Je vrcholem cynismu, když se téměř žádná scéna „Ulice“ neobejde bez konzumace alkoholu (nezanedbatelná část z nich se odehrává v hospodě či baru) a pak její hrdinové končí v protialkoholní léčebně.
Nebezpečná závislost
V rámci své samozvané výchovy by měla Nova diváky spíše varovat, že sledování nekonečných seriálů může vyvolávat podobně nebezpečnou závislost právě jako alkohol a drogy. Podle řady zahraničních studií například dochází ke ztrátě kontroly nad časem a pokud skalní fanoušci nemohou svůj oblíbený seriál sledovat, čelí i projevům úzkosti a frustrace. Nemluvě o negativním dopadu na zdraví, kdy se například nadměrné sledování televize projevuje nedostatkem pohybu a jiných prospěšných aktivit.
Nicméně je naivní, takovou „výchovu“ od televize Nova očekávat. Ta potřebuje, aby na ni diváci byli závislí co nejvíce.
Zuzi Bémová
