Co vedlo gorilu k záchraně malého chlapce? Binti Jua se před 30 lety stala hrdinkou

Psal se 16. srpen 1996. V americké Brookfield Zoo nedaleko Chicaga se odehrávala běžná návštěva zoologické zahrady, která se během několika okamžiků změnila v drama. Tříletý chlapec se vzdálil od dospělých, překonal zábranu a spadl z výšky přibližně 5,5 metru do výběhu, kde žilo sedm goril.

Dopadl na betonovou podlahu a zůstal ležet bezvládně. Návštěvníci v tu chvíli mohli jen bezmocně přihlížet. Uvnitř výběhu se totiž kromě zraněného dítěte pohybovala i skupina mohutných primátů.

Mezi nimi byla také osmiletá samice jménem Binti Jua. Na zádech přitom nesla vlastní mládě Koola, kterému bylo přibližně 17 měsíců.

Binti Jua se k chlapci přiblížila, opatrně ho zvedla do náruče a držela ho podobně, jako gorilí matky nosí svá mláďata. Potom se s ním vydala směrem k servisním dveřím, kudy se k němu mohli dostat zaměstnanci zoo.

Ošetřovatelé mezitím pomocí vodních hadic odháněli ostatní gorily, aby se k dítěti nepřibližovaly. Binti nakonec chlapce donesla až k místu, odkud ho mohli záchranáři převzít.

Dítě utrpělo zranění hlavy, zlomeninu ruky a poranění v obličeji. Lékaři ho převezli do nemocnice, kde se jeho stav postupně zlepšoval. Z vážného pádu se nakonec zotavilo a podle dobových zpráv se očekávalo úplné uzdravení.

Záběry z události obletěly svět a z Binti Jua se prakticky přes noc stala celebrita. Do Brookfield Zoo začaly proudit davy lidí, kteří chtěli spatřit gorilu, o níž se mluvilo jako o zvířecí hrdince.

Co přesně Binti Jua vedlo k tomu, že chlapce zvedla a odnesla k lidem? Jednoznačnou odpověď na tuto otázku nemáme. Odborníci ale upozorňovali na několik okolností, které mohly její reakci ovlivnit.

Binti byla od útlého věku zvyklá na lidskou péči. Když se později měla sama stát matkou, ošetřovatelé jí pomáhali osvojit si některé mateřské návyky. K tomu používali například panenku, na které si mohla péči o mládě procvičovat.

Podle dobových vyjádření pracovníků zoo mohla hrát roli také skutečnost, že Binti měla vlastní mládě na zádech. Chlapec byl podobně velký jako její gorilí potomek a její reakce mohla souviset s mateřským chováním.

Zajímavé je také to, že Binti chlapce nenesla náhodným směrem. Zamířila k místu, kudy běžně odcházela z výběhu a kde byla zvyklá potkávat své ošetřovatele. Jestli přesně chápala, že dítě potřebuje lidskou pomoc, ale nikdo s jistotou říct nedokáže.

Binti Jua přitom nebyla jedinou gorilou, která se v podobné situaci zachovala překvapivě ochranitelsky. Už v roce 1986 spadl pětiletý chlapec do výběhu goril v britské Jersey Zoo. K němu se přiblížil samec Jambo, který u něj zůstal a podle svědků ho chránil před ostatními gorilami. Když se chlapec probral a začal plakat, Jambo se od něj vzdálil a ošetřovatelé se k dítěti mohli dostat. Také tento chlapec nehodu přežil. Dva podobné příběhy, které od sebe dělilo deset let, tak ukázaly, že reakce goril na člověka nemusí být vždy taková, jakou bychom od mohutných zvířat očekávali.

O třicet let později se podobná událost odehrála v americkém Cincinnati. Čtyřletý chlapec se v květnu 2016 dostal přes zábranu do výběhu goril, kde se nacházel také sedmnáctiletý samec Harambe. Situace se rychle změnila v nebezpečnou a zvíře začalo s dítětem manipulovat způsobem, který ošetřovatelé vyhodnotili jako ohrožení jeho života. Rozhodli se proto gorilu zastřelit. Chlapec byl převezen do nemocnice a ještě téhož dne propuštěn. Smrt Harambeho vyvolala po celém světě bouřlivé reakce a debaty o bezpečnosti zoologických zahrad.

Nebezpečí přitom nepředstavují jen velcí primáti. V říjnu 2014 spadl tříletý chlapec do výběhu jaguárů v zoo v americkém Little Rocku. Dvě šelmy se k němu přiblížily a jedna ho podle dobových zpráv chytila za oblečení, druhá za nohu. Zaměstnanci zoo je odháněli hasicími přístroji, zatímco jeden z nich sestoupil po žebříku pro dítě. Chlapec utrpěl zlomeninu lebky a další poranění, ale nakonec se jeho stav stabilizoval.

Tyto případy připomínají, že chování zvířat v podobných situacích nelze předvídat ani zobecňovat. Záleží na konkrétním jedinci, okolnostech i na tom, jak rychle dokážou zasáhnout ošetřovatelé. Ani zdánlivě klidné zvíře proto není možné považovat za bezpečné.

Příběh Binti Jua se neuzavřel oním srpnovým dnem roku 1996. Na rozdíl od mnoha zvířecích hrdinů, o kterých se po jejich činu už nikdy nic nedozvíme, můžeme její život sledovat i po třech desetiletích.

Binti zůstala v Brookfield Zoo, kde se postupně stala významnou součástí gorilí skupiny. V září 2026 jí bylo 38 let. Její dcera Koola už dávno dospěla a sama má potomky, takže se Binti dočkala i role babičky.

Gorily dnes obývají nový prostor nazvaný James & Elizabeth Bramsen Tropical Forests, který zoo otevřela v roce 2025. Binti tak může dál žít v prostředí, které se postupně mění a přizpůsobuje potřebám zvířat.

Její příběh zůstává jedním z nejznámějších případů nečekané pomoci mezi člověkem a zvířetem. A přestože se odborníci snažili její jednání vysvětlit mateřskými instinkty, zkušeností s lidmi i předchozím výcvikem, přesnou motivaci Binti Jua už možná nikdy nepoznáme.

Při přípravě článku byla využita umělá inteligence jako pomocný nástroj při rešerši, práci se zdroji a jazykových úpravách. Konečná podoba textu je autorským dílem.