Článek
Kolik Čechů žije bez partnera?
Podle výzkumu Současná česká rodina žije bez partnerského vztahu přibližně 18 procent lidí v Česku. Výzkumu z roku 2025 se zúčastnilo více než 3 700 respondentů ve věku 21 až 74 let.
Je přitom důležité rozlišovat mezi tím, zda je člověk bez partnera, a tím, zda je svobodný v právním smyslu. Výzkum se zaměřuje na partnerský vztah, nikoliv na rodinný stav. Do této skupiny tak patří i lidé, kteří žijí například s rodiči nebo spolubydlícími. Naopak člověk, který má partnera, ale bydlí sám, se mezi nezadané v tomto výzkumu nepočítá.
Zajímavé jsou také rozdíly mezi muži a ženami. Bez partnera žije přibližně 16 procent mužů a 21 procent žen. Ve věkové skupině od 21 do 29 let je situace výrazně odlišná: bez partnerky je 38 procent mužů, zatímco mezi ženami stejného věku jde o 25 procent.
Být single dobrovolně, nebo proti své vůli?
Ne každý člověk bez partnera nutně touží po vztahu. Výzkum ukazuje, že přibližně dvě třetiny nezadaných vztah aktivně nehledají, ale zároveň se mu nebrání. Část lidí si tedy současné uspořádání života užívá, jiní zkrátka nechávají věcem volný průběh.
Přibližně 7 procent mužů a 18 procent žen uvádí, že jsou single dobrovolně a vztah vůbec nechtějí. Častěji se však mezi lidmi bez partnera objevují také ti, kteří by si vztah přáli, ale zatím se jim ho nepodařilo najít. To platí zejména pro muže. Ve věku 21 až 29 let je nedobrovolně bez partnerky 21 procent mužů, ve skupině od 30 do 39 let dokonce 24 procent. U žen stejného věku jde o 5, respektive 13 procent.
Důvody mohou být různé. Někdo zatím nepotkal člověka, se kterým by si rozuměl, jiný má za sebou nepříjemné zkušenosti a do dalšího vztahu se příliš nehrne. A další si jednoduše chce žít po svém, bez nutnosti přizpůsobovat každodenní rozhodnutí druhému.
Život bez partnera proto nemusí automaticky znamenat samotu nebo neštěstí. Někdo si užívá nezávislost, má přátele, rodinu, koníčky a na vztah zkrátka nemyslí. Jinému naopak chybí člověk, se kterým by mohl sdílet obyčejné každodenní radosti, svěřit se mu nebo se na něj těšit po návratu domů.
Rozdíl je především v tom, zda si člověk samotu zvolil, nebo se v ní ocitl, přestože by raději žil jinak. Jedna univerzální zkušenost singles zkrátka neexistuje.
Svoboda má své výhody. Ale také náklady
Život bez partnera má samozřejmě i své praktické výhody. Nikdo vám nemluví do toho, co bude k večeři, kam pojedete na dovolenou nebo proč už třetí den leží v obýváku neuklizené prádlo.
Každý si navíc může užívat trochu jiné výhody. Některá žena možná ocení, že nemusí sbírat špinavé ponožky po celém bytě, zatímco některý muž si zase vychutná, že ho doma nikdo neupozorňuje na drobky na kuchyňské lince nebo neumyté nádobí. A co teprve možnost sledovat večer v televizi přesně ten pořad, který chcete, aniž byste museli o ovladač svádět domácí bitvu.
Nemusíte také hledat kompromisy v úplně obyčejných věcech. Teplota v ložnici, otevřené okno, čas večeře nebo třeba to, jestli se bude o víkendu uklízet, jsou záležitosti čistě ve vaší režii. Zkrátka si svůj den můžete zařídit přesně podle sebe.
Jenže právě peníze mohou být také jednou z nevýhod. Zatímco pár si může rozdělit náklady na nájem, energie nebo internet, člověk žijící sám musí většinu těchto výdajů pokrýt z jednoho příjmu.
Například podle statistik nabídkových nájmů se medián měsíčního nájemného v Praze pohybuje kolem 18 tisíc korun u bytů 1+kk a 1+1. U bytů 2+kk a 2+1 je to přibližně 24 tisíc korun. Člověk žijící sám tak může za menší byt platit celých 18 tisíc korun, zatímco dvojice si může nájem většího bytu rozdělit. V tomto modelovém příkladu by každý z partnerů zaplatil 12 tisíc korun, tedy zhruba o třetinu méně než jednotlivec. Jde samozřejmě o orientační srovnání nabídkových cen, nikoliv o skutečné výdaje všech domácností. Výsledná částka se navíc liší podle lokality, velikosti a stavu bytu a nezahrnuje energie ani poplatky za služby.
Být single není ani výhra, ani prohra
Jedno je tedy jisté: život bez partnera nemusí být ani tragédií, ani vysněnou svobodou. Pro někoho představuje příjemnou životní etapu, pro jiného situaci, kterou by rád změnil. Možná bychom proto měli přestat automaticky předpokládat, že každý single touží po vztahu, stejně jako bychom neměli každého nezadaného považovat za člověka, který si svou samostatnost užívá.
Partnerský vztah totiž sám o sobě není zárukou štěstí a život o samotě rozhodně nemusí být známkou neúspěchu. Důležité je především to, zda člověk žije tak, jak si sám přeje. A zatímco obchodníci nám během Singles Day připomínají, že si můžeme udělat radost nákupem, možná by stálo za to připomenout si i něco jiného: že spokojený život se nemusí nutně odehrávat ve dvou.
Zdroje:
- Masarykova univerzita – Nezadané ženy vztah obvykle nehledají, naopak muži jsou častěji single nedobrovolně
- Nemovitostní odhad – Cena nájmu v Praze
