Hlavní obsah

Proč nás baví reality show, když víme, že je to celé trochu naoko?

Foto: Zuzana V. - ChatGPT

Tvrdíme, že se na ně nedíváme, kroutíme hlavou nad chováním účastníků, a přesto si večer pouštíme další díl. Reality show nás přitahují víc, než si někdy chceme přiznat. Proč vlastně?„Já se na to vůbec nedívám“

Článek

„Já se na to vůbec nedívám“

„Tohle bych v životě nevydržela.“ „Jak s ním může vůbec být?“ „To snad nemyslí vážně!“ Pokud jste někdy podobné věty pronesli před televizí, možná patříte mezi diváky reality show. A pokud jste je nikdy nepronesli, možná jste jen sledovali o něco tišeji.

Reality show mají zvláštní postavení. Část lidí je považuje za pokleslou zábavu, další je sledují s lehkým pocitem provinění a jiní otevřeně přiznávají, že si bez dalšího dílu nedokážou představit večer. Přitom většinou dobře víme, že televizní obraz skutečnosti není úplně totéž co skutečnost sama.

Proč nás tedy baví sledovat cizí vztahy, hádky, taktizování a někdy i pořádně trapné situace?

Cizí drama je bezpečnější než vlastní

Můžeme sledovat emoce, konflikty a mezilidské vztahy, aniž bychom sami museli cokoli riskovat. Účastníci se hádají, rozcházejí, zamilovávají nebo si navzájem podkopávají nohy, zatímco my pohodlně sedíme na gauči.

Nemusíme nic řešit, nikomu nic vysvětlovat a už vůbec se nemusíme rozhodovat, komu dáme růži nebo koho pošleme domů. Stačí pozorovat, komentovat a případně si říct, že my bychom se samozřejmě zachovali mnohem rozumněji.

Výzkum publikovaný v časopise Media Psychology zjistil souvislost mezi zájmem o soukromí druhých a sledováním reality show. Zvědavost na cizí životy tedy může být jedním z důvodů, proč nás tento žánr přitahuje.

A nemusí jít hned o škodolibost. Lidé jsou jednoduše zvědaví na ostatní lidi. Zvlášť když se před kamerou děje něco, co bychom v běžném životě možná raději neviděli ani u vlastních sousedů.

Láska, přežití i zrada. Každý si najde své

Reality show nejsou všechny stejné. Některé stavějí na romantice, jiné na soutěžení, strategii nebo střetu odlišných povah. Právě proto si v nich různí diváci nacházejí něco jiného.

V pořadech jako Love Island sledujeme vznikající vztahy, přitažlivost, žárlivost a otázku, kdo s kým nakonec zůstane. Bachelor staví na hledání partnerky a soupeření o přízeň jednoho muže. V obou případech nás může zajímat nejen to, kdo se do koho zamiluje, ale také to, jak se lidé chovají, když o něco stojí a zároveň vědí, že je pozoruje kamera.

Survivor nabízí jiný druh napětí. Vedle fyzické náročnosti a přežívání v nepohodlí sledujeme taktiku, spojenectví a zrady. Kdo hraje fér? Kdo myslí několik kroků dopředu? A kdo se tváří jako kamarád, zatímco už si v hlavě plánuje, koho pošle domů?

V pořadu Zrádci je podezírání přímo součástí hry. Divák se snaží odhadnout, kdo mluví pravdu, kdo lže a kdo dokáže ostatní přesvědčit o své nevině.

A pak je tu Výměna manželek, která staví na střetu dvou domácností, rozdílných životních stylů a představ o tom, jak má fungovat rodina. Někdy se člověk nestačí divit, co všechno se může stát během několika dnů pod jednou střechou.

Každý z těchto pořadů nabízí jiný druh příběhu, ale společné mají jedno: sledujeme lidi v situacích, které vyvolávají emoce, otázky a chuť zjistit, co bude dál.

Srovnáváme se s lidmi, které vlastně neznáme

Při sledování reality show si často vytváříme vlastní soudy. Kdo je sympatický, kdo se chová sobecky, kdo je obětí okolností a kdo si za své problémy může sám?

Zároveň se můžeme s účastníky srovnávat. Přemýšlíme, jak bychom se zachovali na jejich místě, jestli bychom zvládli stejný tlak nebo zda bychom také podlehli emocím. Někdy si díky tomu připadáme rozumnější, jindy se v někom naopak poznáme až nepříjemně přesně.

Výzkum publikovaný v časopise Journal of Media Psychology se zabýval tím, jak srovnávání s účastníky reality show souvisí s emocemi diváků. Ukázal, že záleží i na tom, s kým se srovnáváme a jak sami sebe vnímáme.

Televizní účastníky přitom známe jen z omezeného výběru situací. Přesto si o nich dokážeme vytvořit poměrně pevný názor. Někdy stačí několik minut sestříhaného rozhovoru a máme jasno, kdo je manipulátor a kdo jediný normální člověk v celé vile.

„Pustím si jen jeden díl“

Reality show se snadno sledují i proto, že se k nim můžeme jednoduše vracet. Nemusíme si pamatovat složitou zápletku ani dlouhý seznam postav. Stačí vědět, kdo se s kým pohádal, kdo koho podezírá a kdo je právě na odchodu.

Navíc často končí v okamžiku, kdy se něco důležitého teprve rozhoduje. Kdo vypadne? Přizná někdo konečně pravdu? Dají se ti dva dohromady, nebo přijde další zvrat?

A tak si člověk pustí jeden díl k večeři, další při uklízení a třetí už jen proto, aby věděl, jak to dopadne. Z nenápadné kulisy se najednou stane program na celý večer.

Někdy je to zkrátka nenáročná zábava, u které si můžeme odpočinout a na chvíli vypnout vlastní starosti.

Ale vždyť to přece není doopravdy

Když víme, že reality show není nezprostředkovaný pohled do skutečného života, proč nás stále tolik zajímá?

Je dobré rozlišovat mezi tím, co se před kamerou skutečně stalo, a tím, jak nám to pořad následně ukáže. Účastníci jsou vybraní, natáčení probíhá za určitých podmínek a z mnoha hodin záznamu vznikne výsledný díl. Produkce rozhoduje, které rozhovory, reakce a situace se do něj dostanou a v jakém pořadí je uvidíme.

To samo o sobě neznamená, že jsou emoce předstírané nebo že se všechny konflikty předem domluví. I skutečná událost ale může ve výsledném sestřihu působit jinak, než jak ji prožívali lidé na místě. Některé souvislosti se ztratí, jiné dostanou větší prostor a z jednotlivých okamžiků vznikne příběh, který diváka udrží u obrazovky.

Reality show tedy nemusí být falešné, aby nebyly úplným obrazem reality.

Když je soutěž skutečná, ale příběh vybírá střih

Dobrým příkladem je Asia Express, cestovatelská soutěž, v níž účastníci překonávají vzdálenosti, plní úkoly a musejí si poradit s nečekanými situacemi. Cesta, únava i problémy, které cestou nastanou, mohou být naprosto skutečné. Není důvod automaticky předpokládat, že je celá soutěž jen divadlo.

Divák ale nevidí všechno. Sleduje jen vybranou část natočeného materiálu, ze které vznikne výsledný televizní příběh. I autentické události tak mohou být sestříhané způsobem, který vytváří napětí, humor nebo dojem dramatu.

U seznamovacích pořadů nás může zajímat, kolik z romantiky a konfliktů vzniká přirozeně a jakou roli hraje televizní produkce. U soutěží, jako je Asia Express, je rozdíl především mezi skutečným zážitkem účastníků a příběhem, který z něj nakonec vidíme na obrazovce.

A pak o tom mluvíme s ostatními

Reality show se dobře rozebírají. V práci, s přáteli nebo v rodině můžeme probírat, kdo se zachoval nefér, kdo měl pravdu a kdo by měl podle nás vypadnout.

Jeden účastník může jedné skupině připadat nesnesitelný, zatímco druhá ho považuje za jediného člověka, který se v pořadu chová normálně. A právě rozdílné názory dávají podobným debatám šťávu.

Jediný háček? Člověk musí nejprve přiznat, že se na pořad vůbec dívá. A to bývá někdy těžší než vysvětlit, proč jste si oblíbili zrovna toho soutěžícího, kterého všichni ostatní nesnášejí.

Guilty pleasure bez výčitek?

Reality show možná nejsou vrcholem televizní tvorby a ne každý pořad se snaží nabídnout hluboký pohled na lidskou povahu. To ale neznamená, že se za jejich sledování musíme stydět.

Baví nás příběhy, emoce, konflikty i možnost porovnávat vlastní názory s chováním ostatních. Někdy chceme přemýšlet nad strategií, jindy jen vypnout hlavu a sledovat, jak se někdo jiný zamotává do problémů.

Podstatné je nezapomínat, že televizní obraz není celý život. Účastníci jsou skuteční lidé, ale my je poznáváme jen prostřednictvím situací, které se někdo rozhodl natočit a ukázat. Můžeme se bavit, fandit i nesouhlasit — jen bychom neměli zaměňovat sestříhaný příběh za úplnou pravdu o člověku.

A pokud si večer pustíte další díl, přestože jste ráno tvrdili, že podobné pořady vůbec nesledujete, svět se nezboří. Jen možná bude lepší neříkat nahlas, že se díváte „čistě ze sociologického zájmu“.

Zdroje

Baruh, L. (2010). Mediated Voyeurism and the Guilty Pleasure of Consuming Reality Television. Media Psychology, 13(3), 201–221. https://doi.org/10.1080/15213269.2010.502871

Lewis, N. & Weaver, A. J. (2016). Emotional Responses to Social Comparisons in Reality Television Programming. Journal of Media Psychology, 28(2), 65–77. https://doi.org/10.1027/1864-1105/a000151

Love Island – oficiální stránky TV Nova: https://tv.nova.cz/porad/love-island

Survivor – oficiální stránky TV Nova: https://tv.nova.cz/porad/survivor

Bachelor – oficiální stránky TV Nova: https://tv.nova.cz/porad/bachelor

Výměna manželek – oficiální stránky TV Nova: https://tv.nova.cz/porad/vymena-manzelek

Zrádci – oficiální stránky Prima+: https://www.iprima.cz/serialy/zradci

Při přípravě článku byla využita umělá inteligence pro rešerši, práci s podklady a jazykové úpravy. Konečná podoba textu je autorským dílem a vychází z uvedených zdrojů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz