Článek
Je tu zase období, kdy se člověk podívá na hodiny, pak na mobil, potom na hodiny na troubě a nakonec začne přemýšlet, jestli některé z nich náhodou nezapomněly na změnu času.
V noci ze soboty 24. na neděli 25. října 2026 se totiž vracíme z letního času na standardní středoevropský čas. Ve tři hodiny ráno se ručičky vrátí na druhou.
Ano, dostaneme hodinu navíc. Bohužel ne tak, že bychom si ji mohli schovat do kapsy na horší časy. Prostě si ji přispíme.
A zatímco náš budík změnu poslušně přijme, naše biologické hodiny si budou muset na nový režim chvíli zvykat.
Proč vlastně čas měníme?
Dnes už je střídání času běžnou součástí našeho života. Dvakrát ročně jednoduše posuneme hodiny a jedeme dál.
Jenže vždy tomu tak nebylo. A původní důvod nebyl ani lepší spánek, ani snaha zpříjemnit lidem letní večery.
Jedním z hlavních důvodů bylo šetření energie a lepší využití denního světla.
První celoplošné zavedení letního času přišlo v Evropě během první světové války. V roce 1916 ho zavedlo Německo a postupně se přidávaly další země včetně území dnešní České republiky.
S historií změny času je spojován i Benjamin Franklin. Už v roce 1784 napsal text o tom, kolik svíček by lidé mohli ušetřit, kdyby vstávali dříve. Nebyl to však návrh dnešního systému letního času. Spíš velmi raná ukázka toho, že lidstvo už několik staletí přemýšlí, jak co nejlépe využít denní světlo.
Co nás čeká letos?
Podzimní změna bývá pro většinu lidí snazší. Hodiny se posunou ze tří na dvě, takže noc bude o hodinu delší.
U většiny lidí změna znamená jednoduše jednu hodinu spánku navíc. Horší zpráva přijde večer: tma nastane o hodinu dříve.
A to není jen otázka nálady. Naše tělo má vlastní biologické hodiny, které reagují mimo jiné na světlo a tmu. Světlo je jedním z hlavních signálů, podle kterých si organismus nastavuje denní rytmus.
Když se najednou setmí o hodinu dříve, musí se naše tělo novému režimu přizpůsobit. U citlivějších lidí se může několik dní projevit únava, ospalost nebo rozhozený spánek.
Výzkumy ukazují, že přechody mezi standardním a letním časem mohou ovlivnit délku a kvalitu spánku i denní ospalost. Výraznější problémy se přitom objevují hlavně při jarním posunu, kdy o hodinu spánku přicházíme.
Podzimní změna je pro organismus obecně snazší. Studie sledující spánek po podzimním a jarním přechodu ukazují, že lidský cirkadiánní systém se na podzimní změnu dokáže přizpůsobit snáze než na jarní.
To ale neznamená, že každý člověk změnu času pocítí stejně. Někdo ji zvládne bez jediného zívnutí, jiný může několik dní bojovat s únavou nebo rozhozeným usínáním.
Jak se na změnu času připravit?
Pokud patříte mezi šťastlivce, kteří změnu času ani nezaregistrují, můžete tuto část přeskočit.
Pro ostatní existuje několik jednoduchých triků.
Jedna hodina většinu lidí nerozhodí na týdny. Tělo se s ní obvykle postupně srovná.
Pomoci však může, když několik dní před změnou posunete večerní režim o něco později. Nemusíte samozřejmě večer sedět do půlnoci jen proto, abyste byli dokonale připraveni na nedělní ráno.
Důležité je také světlo. Ráno je dobré vystavit se dennímu světlu, večer naopak není ideální několik hodin před spaním svítit do očí mobilem. Světlo totiž pomáhá synchronizovat naše biologické hodiny a jeho načasování může ovlivnit, jak rychle se na změnu režimu přizpůsobíme.
U dětí může být přechod o něco složitější. Pokud máte doma potomka, který má svůj přesný režim a odmítá jakoukoli změnu přibližně stejně nadšeně jako návštěvu zubaře, můžete spaní a vstávání několik dní předem posouvat postupně.
Nemusí to být na minuty. Biologické hodiny naštěstí nejsou švýcarské hodinky.
Naštěstí už kvůli změně času nemusíme kontrolovat všechny hodiny
Ještě před několika desetiletími bylo potřeba po změně času obejít domácnost a ručně přenastavit všechny hodiny. Dnes máme v tomto směru mnohem méně práce.
Mobil, počítač, chytré hodinky nebo moderní televizor si změnu času většinou provedou automaticky. Člověk tak nemusí přemýšlet, jestli má v neděli ráno přijet na schůzku o hodinu dříve, nebo později.
Právě automatická změna času je jednou z těch drobností moderní techniky, které si všimneme hlavně tehdy, když nefungují.
Pak už ale přichází na řadu stará dobrá technika. Hodiny na zdi, budík na nočním stolku, mikrovlnka, trouba, kávovar nebo hodiny v autě si s žádnou evropskou směrnicí hlavu nelámou.
A tak zatímco telefon se v noci poslušně přepne sám, v neděli ráno můžeme stát před troubou a řešit nejen kterým směrem se vlastně hodiny posouvají, ale také jak se ta zatracená trouba vůbec nastavuje.
Někdo to vyřeší během minuty. Jiný si po chvíli řekne, že možná není zase tak špatný nápad nechat hodiny na troubě o hodinu špatně dalších šest měsíců, než co půl roku studovat manuál.
Na podzim je každopádně odpověď jednoduchá: zpátky. Ve tři budou dvě.
A kdy už to konečně skončí?
Tady přichází část, která může být pro někoho překvapivá.
O zrušení střídání času se v Evropské unii mluví už několik let. Evropská komise dokonce v roce 2018 navrhla, aby se pravidelné posouvání hodin ukončilo. Evropský parlament návrh v roce 2019 podpořil.
A pak se stalo to, co se u evropských témat někdy stává.
Nic.
Členské státy se dosud nedohodly, zda má být trvale letní, nebo standardní čas, a především jak postup koordinovat mezi jednotlivými zeměmi.
Takže se zatím nic nemění a hodiny budeme posouvat ještě několik let.
Česká vláda v září 2026 schválila termíny střídání letního a standardního času až do roku 2031. Udělala tím to, co po členských státech vyžaduje současná evropská legislativa.
Podle současných pravidel se letní čas začíná používat poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu. Tento systém tedy zatím pokračuje i v dalších letech.
To ale neznamená, že je střídání času definitivně odsouzené pokračovat až do roku 2031. Pokud by se evropské státy mezitím dohodly na jeho zrušení, pravidla se mohou změnit.
Jenže dokud se nedohodnou, budeme dál dvakrát ročně posouvat hodiny.
Takže v neděli ráno nezmatkujte
Až se 25. října probudíte a zjistíte, že je o hodinu méně, než jste čekali, nemusíte volat hodináře ani Evropskou komisi.
Stačí si uvědomit jediné: ve tři byly dvě.
Telefon, počítač a chytré hodinky už pravděpodobně budou dávno vědět, kolik je hodin. Trouba nebo mikrovlnka možná ne. A právě tam může začít vaše tradiční podzimní pátrání po návodu, který jste samozřejmě naposledy viděli přesně ve chvíli, kdy jste ho vůbec nepotřebovali.
Změna času tedy zatím zůstává součástí našeho života. Ať už ji milujete kvůli hodině spánku navíc, nebo ji považujete za každoroční útok na svůj spánkový režim, letos nás čeká znovu.
Zdroje
Poznámka: Při přípravě článku jsem využila nástroj umělé inteligence jako pomoc při rešerši, zpracování podkladů a stylistické úpravě textu. Výsledná podoba článku je autorská a vychází z uvedených zdrojů.
