Článek
Pohádka která všem přirostla k srdci
V Jižních Čechách se odehrává příběh, který nám všem přirostl k srdci. V téhle krásné krajině žije Jindra, mladík jako lusk, za kterým by se holky otáčely na každém kroku. Ale Jindra se rozhodl, že je načase jít do světa. Sbalil si své věci a vyrazil. Cestou se dostal ke starému mlýnu. A tam narazil na Elišku, krásnou a chytrou dívku, která se svým otcem hospodaří na jejich statku.
Pohádková Eliška se za ta léta vůbec nezměnila.
Jenže její otec už pomalu ztrácí síly a práce je na ni moc. Když Eliška uviděla Jindru, hned si pomyslela, že takového šikovného chlapce by byla škoda pustit do světa. A tak vymyslela malou lest. Namluvila Jindrovi, že v jejich rybníce žije zakletá princezna, která čeká na vysvobození. Samozřejmě to nebyla pravda ani zdaleka, ale Eliška doufala, že tím Jindru přiměje zůstat a on jí bude pomáhat hospodařit.
Eliška odmítá všechny nápadníky
Ve mlýně navíc hospodaří vodník a čert, a to se skutečně jen tak nevidí. Je to dvojka, která si na Elišku tajně myslí. A právě tato dvojice se nezastaví před ničím a rozhodli se, že se mladého nápadníka zbaví. Pomocí kouzel a lží se ho snaží vypudit, ale Jindřich se nenechá odradit. To ale nikdo z nich netuší, že se o Elišku zajímá ještě někdo jiný, a to místní Knížepán. Eliška však odmítá všechny nápadníky, a to jejího otce rozčílí. Mlynář stanoví jasné pravidlo: buď si Eliška do úplňku vybere ženicha sama, nebo ji dostane ten, kdo si jako první řekne o její ruku. To ale říkat neměl, protože všichni začnou bojovat zuby nehty, aby byla Eliška jejich. Ta je z toho nervózní a bojí se, jak to celé dopadne.
I Jindra je pořád stejný fešák jako v pohádce.
Čert, vodník a čarodějnice
Režisér Zdeněk Troška dokázal vytvořit nezapomenutelný pohádkový svět, který se odehrává v malebné krajině jižních Čech. Kromě ústřední dvojice Jindřicha a Elišky jej oživil i tradičními pohádkovými bytostmi, bez kterých by česká pohádka nebyla úplná – čertem, vodníkem a čarodějnicí. Roli čerta svěřil půvabné Yvettě Blanarovičové, kterou maskéři pokaždé proměnili k nepoznání. Herečka sice zpočátku litovala, že se z ní v Troškových pohádkách stává spíš strašidlo než princezna – vždyť i v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci ztvárnila čarodějnici – ale právě postava čerta s legendární hláškou „Já jsem malej, ale šikovnej!“ jí přinesla obrovskou popularitu.
Lucie Bílá si zahrála čarodějnici
Lucie Bílá si ve filmu s nadšením zahrála čarodějnici a proměna v obludu jí vůbec nevadila. Na natáčení musela dorazit vždy o něco dřív, aby maskéři stihli odvést svou práci, ale roli si užila a považovala ji za skvělou příležitost. V jednom rozhovoru dokonce přiznala, že čarodějnice měla v pohádkách vždycky radši než princezny. Podle ní jsou zajímavější, hýbou dějem a nejsou jen pasivní postavy. Při natáčení si navíc pochvalovala spolupráci se svou filmovou parťačkou – hadem Boženkou, se kterým si údajně skvěle rozuměla.
Iveta Blanarovičová se bravurně zhostila role čerta.
Filmový mlýn byl jen kulisou a mátl i místní
Mlýn, který hrál ve filmu významnou roli, byl ve skutečnosti pouze kulisou vyrobenou z polystyrenu a kartonu. Přesto působil natolik věrohodně, že zmátl i místní obyvatele. Jeden z nich se prý zastavil a udiveně prohlašoval, že do této oblasti chodí na houby už čtyři desítky let, ale mlýn tu nikdy neviděl. To ale není vše. Jednoho dne přijel štáb na své místo a zjistili, že je velký problém. Hlavní rekvizita, kterou potřebovali k natáčení, zmizela. Někdo jim ukradl mlýnské kolo. Když si pro něho později režisér přijel, zloděj jim klidně a chladně řekl, že si ho můžou půjčit. Andrea Černá , která ztvárnila postavu Elišky, si na tuto situaci vzpomínala jako na úsměvnou historku z natáčení.
Režisér Zdeněk Troška ji objevil už během jejího studia na konzervatoři a okamžitě ji obsadil do role. Jedinou úpravou bylo, že musela nosit paruku. Její přirozeně rovné hnědé vlasy totiž nahradily plavé a jemně zvlněné lokny, které podle Troškovy vize lépe odpovídaly vzhledu pohádkové princezny. Zdeněk Troška měl původně v plánu obsadit do role mlynáře Josefa Beka. Chtěl tím vytvořit zajímavé propojení mezi pohádkou Princezna ze mlejna a legendární Hrátky s čertem, kde Bek ztvárnil Martina Kabáta. Představa byla, že by se z bývalého dragouna stal mlynář, což by dodalo příběhu nový rozměr. Tento nápad se ale nakonec neuskutečnil. Herec měl v té době zdravotní problémy, trápily ho otoky nohou a dokonce se nevešel ani do bot. Kvůli tomu Troška nakonec sáhl po jiné volbě a roli svěřil Aloisi Švehlíkovi.
Natáčení se protáhlo
Herec Jakub Zindulka, který si zahrál vodníka, musel být během natáčení velmi opatrný. Zelená barva, kterou byl pokrytý, totiž zanechávala stopy na všem, čeho se dotkl. Natáčení se navíc protáhlo o dva měsíce kvůli nepříznivému deštivému počasí. Filmový štáb během práce zavítal na několik malebných míst, včetně hradu Helfenburk, Bavorova, Lhotského rybníka, zámku Dobříš a vesnice Nahořany. Pohádka se nakonec dostala za hranice a byla prodána do více než dvaceti zemí světa. Viděli ji dokonce i diváci v exotických destinacích, jako je Singapur nebo Hongkong.
Zdroje:
