Článek
Od malička jsem vždy toužila stát se letuškou nebo pomocným personálem na palubě letadla. První zkušenost s létáním byla v momentě, kdy jsem jako dítě vyrazila s rodiči na letní prázdniny do Španělska. A právě tato zkušenost ve mně vzbudila obrovský obdiv k profesionálnímu vystupování a eleganci letušek, jejichž perfektně padnoucí uniformy působily velmi elegantně.
Když jsem dokončila střední školu, rozhodla jsem se, že budu letuška. Doma mi nikdo nevěřil a všichni mě od tohoto povolání zrazovali. Nevím proč. Asi mi záviděli nebo si mysleli, že jsem tak hloupá, že to nezvládnu. Uměla jsem plynule dva jazyky, a proto jsem se přihlásila do letecké školy. To jsem ještě netušila, že mě bude čekat velmi náročné výběrové řízení. Štěstí stálo na mé straně a mně se podařilo splnit všechny jejich požadavky.
Práce letušky mě živila několik let
Začínala jsem na té nejobyčejnější lince, která převážela lidi na dovolenou do Egypta. Pravidelná linka a cesta tam a zpět se pro mě stala rutinou a já tušila, že potřebuji změnu. Následně jsem přešla k významnější letecké společnosti, která měla svou základnu na Blízkém východě. Následně přišla nabídka, která se opravdu neodmítá. Měla jsem možnost pracovat u soukromé společnosti, která si mohla své klienty pravidelně vybírat.
Na pozici letušky jsem pracovala přes 15 let a můžu tak s čistým štítem říct, že se mi dařilo opravdu dobře. Poznala jsem hodně lidí, užívala jsem si zábavy, jednorázové románky a vše, co k tomuto povolání patří. Nepracovala jsem totiž na běžné lince, ale v soukromém letadle, kterým létali pouze lidi z vyšší třídy. A to bylo to, co mě skutečně bavilo a v mé práci dávalo smyslu.
Práce, která se změnila v horor
Zpočátku skvělá práce, která mi přinesla mnoho kontaktů, známostí a nových tváří. Z toho vzešlo několik milostných vzplanutí, sex na palubě a jednorázovky na letištním záchodě. Za nic z toho se fakt nestydím, protože to byly ty nejlepší roky mého života. Ale to jen do chvíle, než se letecká společnost rozhodla brát každého, kdo měl peníze. Moje práce se změnila v noční můru a já si přála jediné, skončit. Bylo to ve chvíli, kdy s námi letěla skupinka významných podnikatelů. Ti se však na palubě letadla chovali jako zvířata.
Alkohol tekl proudem. Chovali se hlučně, byli vulgární a měli opravdu nepříjemné narážky. A nepořádek, jaký po sobě zanechali, byl opravdu nechutný. Na zemi použité kondomy a alkohol. I tak se dnes na práci letušky dívám s respektem, ale zároveň na tuto práci vzpomínám jako na jednu z nejlepších, kterou jsem mohla dělat. Ale ty intriky, špína, zloba, vychloubání a nevhodné chování, to je něco, z čeho mi je dodnes špatně.
