Jsem hračička, a tak jsem většinu života strávila jako pedagog, abych si konečně mohla beztrestně hrát s pomůckami, vybíhat z lavice, kreslit při vyučování a bavit se s ostatními.

Jak by řekl psychiatr V. Vondruška, přistupuji k životu takto:

"Usedám-li na židli, očekávám, že se zřítí, nestane-li se tak, jsem příjemně překvapen!"

Ovšem pokud se ta židle zřítí, slovy mého kamaráda Veverky:

"Nezbývá nic jiného než něco jiného!"