Nechci si jen stěžovat. Chci tyhle střípky své minulosti posbírat a složit z nich mozaiku, která někomu z vás možná pomůže. Chci vám ukázat, kde jsem udělala chyby – ne proto, abych poučovala, ale abyste je vy dělat nemuseli.

Často slýcháme, jak by měl život vypadat, jaké tabulky bychom měli splňovat a v jakém věku bychom měli „mít hotovo“. Já chci ukázat, že i když člověk život totálně „nezvládne“ podle těchto tabulek, pořád může stát na nohou a jít dál.

Co tady najdete?

Budu se vracet do minulosti, k těm nejtěžším momentům, a propojovat je se svou současností. Budou to příběhy o tom, jaké to je, když vám tělo vypoví službu, nebo jak neztratit rozum, když stojíte u soudu a nevíte, co bude dál.

Tohle není návod na dokonalý život. Je to důkaz, že i z trosek se dá postavit něco nového, co má smysl. Děkuji, že jdete kousek té cesty se mnou – i když zatím nevíte všechno, co je pro podstatu mého příběhu důležité.