Článek
Tak jsem po zákroku. Samozřejmě, jak už to v mém životě bývá, neobešlo se to bez komplikací. Z banálního ambulantního vyšetření se nakonec stala hospitalizace kvůli krvácení do břicha.
Pokus číslo jedna: Nácvik nanečisto
Minulý týden jsem nastoupila na katetrizaci. Už s kanylou byl problém – povedlo se to až posile z koronární JIPky. Po hodině mě odvedli na sál, ale tam přišla stopka. Kvůli menstruaci a riziku vykrvácení mě poslali domů. Se sestřičkou jsme vtipkovaly, že to byl jen nácvik.
Pondělí: Když tělo stávkuje
Na sále začaly skutečné problémy. Paní doktorka nemohla nahmatat cévy na rukou. Nezbylo než jít přes tříslo – vpich přímo do tepny. Moje tělo navíc odmítalo umrtvení, dostala jsem tři dávky. Zákrok se nakonec nepovedl, tepny se nepodařilo zprůchodnit a navíc zjistili krvácení do břicha. Musela jsem zůstat v nemocnici.
Návrat do „reality“
Myslela jsem, že doma si odpočinu. Jenže místo klidu mě čekal kolotoč výčitek. Přítel sice slíbil překvapení, ale hned v autě mluvil o nepořádku a o tom, že musím do práce. Marně vysvětluji, že mě se srdcem po infarktu a onkologickými problémy nikdo neschválí.
Teď tu ležím se svými psy, přítel usnul u televize a já přemýšlím, jak dál. Zítra prý budeme uklízet… no, on bude. Já mám v tepně dvě díry a hodlám se uzdravit, i kdyby měl být ten „bordel“ až po strop.
