Článek
Do pokoje vlétne holubice. Přistane Heleně na rameni. Pak si všimne devítitýdenní Luny, která se rozvaluje na „její“ pohovce. Slétne k ní a ukáže jí, kdo je tady pánem.
„Dovoluje si na všechny kočky i psy. Postel chce jen pro sebe,“ směje se Helena, sympatická 52letá fitness trenérka.
V jejím bytě 5+1 žije šest psů a patnáct koček. Někteří přežili množírnu, jiní skončili opuštění na ulici. Každý z nich má svůj příběh.
Holubici Kukině se nevydařil první let z hnízda a zůstala ležet na zemi. Straky jí vyklovaly oko. Helena ji doma vypiplala a už spolu žijí dva roky. Slyší na jméno a ví, kdy je večerka. „Holubi jsou velmi inteligentní zvířata, to se moc neví,“ usmívá se Helena.
Luna se před devíti týdny narodila v chovné stanici australských ovčáků. Má kratší pravou přední nožičku.
„Majitelku chovu trénuji ve fitku a ví o mně, že se ráda starám o nemocná a stará zvířata. Proto mi Lunu nabídla,“ vysvětluje Helena, jak přišla k zatím poslednímu zvířeti.
Helena s Lunou a Kukinou
Luna je zvídavé štěně, které miluje procházky. Ta tlapka ji ale bolí, protože si odírá jemnou kůži. To pak dá Heleně signál a ta ji domů donese. Luně už objednala botičky a až vyroste, dostane protézu.
Beruška je boloňský psík, kterého našli v Dubských zatáčkách. Byla hubená a vystrašená. Jedna paní ji donesla do útulku Doksy, kde Helena dělala dobrovolnici. Byla zima a Beruška potřebovala teplo. Helena si ji proto vzala do tzv. dočasné péče. Ta se protáhla na čtyři roky.
Na balkoně se rozvaluje Alba. Tahle bílá kočička má každé oko jiné a její pohled je nezapomenutelný.
Alba si pro jídlo chodila kilometr a půl. Dnes už nikam nemusí
Helena ji uviděla na sídlišti. Byla bez srsti, plná klíšťat a podvyživená. Přesto se nenechala odchytit. Helena později zjistila proč: Alba chodila pro krmení až 1,5 kilometru od svých koťat, která chránila. Do bezpečí se nechala vzít až ve chvíli, kdy už byla koťata dost velká.
Nejstarším obyvatelem Helenina domova je sedmnáctiletý kocour Tutíček. Zemřel mu páníček a nikdo ho nechtěl. Toho už musí Helena přikrmovat.
Helena dříve pracovala jako provozní ředitelka v Praze. „Dřív mi udělala radost nová kabelka nebo boty,“ vzpomíná. Dnes jí největší štěstí přináší každé zachráněné zvíře.
Třicet let sportuje a pracuje jako fitness trenérka v České Lípě.
Její nejmladší klientkou je pětiletá Viktorka.
Každý malý pokrok Viktorky je pro Helenu obrovskou odměnou
To je malá bojovnice, která trpí vzácným genetickým onemocněním spinální svalovou atrofií (SMA), při kterém postupně slábnou svaly.
O Viktorce a jejím bráškovi jsem psala článek a připomenout si ho můžete zde.
Helena s Viktorkou 3× týdně cvičí, aby posílily svaly.
„U Viktorky je krásné sledovat každý malý pokrok,“ říká Helena. Po roce mají viditelné výsledky, které chválí i lékaři.
Helena dělí svůj čas mezi tréninky a péči o zvířata. Nejezdí na dovolené, ani nespí mimo svůj domov. „Jsem na nich závislá víc, než oni na mně,“ přiznává.
Psům každý den vaří, jen Luna je zvyklá na granule.
„Ten život už měli blbej, tak ať si ho už užijí,“ říká Helena.
Pokud chcete podpořit spolek Hela Helps Animals a péči o Kukinu, Lunu i další zachráněná zvířata, můžete přispět na transparentní účet 123-8068200267/0100.
