Článek
Málokdo by předpokládal, že Milan Pitkin – vlastním jménem Milan Křivský – někdy vůbec skončí na jevišti. Narodil se v roce 1950 v Praze a dlouho neměl s estrádou nic společného. Vystudoval zemědělskou školu a živil se rukama: pracoval jako taxikář, obsluhoval bagry, buldozery, náklaďáky i jeřáby na stavbách.
Bavičem byl nanejvýš mezi přáteli v hospodě. Zlom přišel náhodou až koncem 90. let, kdy se u jeho sestry na vesnické zabijačce potkal s Ivanem Mládkem. Známý hudebník a humorista prý okamžitě rozpoznal Křivského komický talent.
Tehdy téměř padesátiletý amatér bavil společnost svým osobitým koktavým vyprávěním a Mládek v tom viděl potenciál pro televizní scénky. Nabídl mu první vystoupení v jednom ze svých zábavních pořadů – a neznámý taxikář šanci chytil za pačesy.
Kolem roku 2000 se tak Milan Křivský poprvé objevil před televizní kamerou. Přijal uměleckou přezdívku Pitkin, odkazující na filmovou postavu Normana Pitkina z komedií britského herce Normana Wisdoma, a vkročil do světa zábavy. Od počátku nového tisíciletí už patřil k pravidelné sestavě Mládkova Banjo Bandu a stal se pevnou součástí jeho televizních show.
A vo vo vo tom to je
Z nenápadného nováčka se rychle stala výrazná figura televizní zábavy. Milan Pitkin si získal publikum svým nezaměnitelným stylem: koktavým projevem, naivním výrazem a absurdními historkami. Svá vyprávění často zakončoval rozesmátou větou „A vo vo vo tom to je“, která se stala jeho ochrannou známkou.
Diváci si koktajícího baviče z Mládkovy Country estrády nemohli splést s nikým jiným. Kromě toho Pitkin občas parodoval i cizí jazyky – pamětníci si ho vybaví třeba z pořadu Zlatá mříž, kde imitoval zkomolenou maďarštinu. Každé jeho zakoktání spouštělo salvy smíchu v sále i u obrazovek.
V první dekádě po roce 2000 byl Pitkin téměř všude. Vedle pravidelných estrád v režii Ivana Mládka účinkoval i v dalších projektech, které tehdy vládly sobotnímu televiznímu prime time. Zahrál si v parodických sitcomech Cyranův ostrov a Noha 22, kde Mládkův tým zkoušel humor ve formě seriálu.
Objevil se rovněž v menších filmových rolích – například v komediích Kameňák 4 a Vánoční Kameňák. Tehdy platilo, že Milan Pitkin patřil k častým tvářím televizních zábavných pořadů.
„Po revoluci se v televizi vyráběl každý týden nějaký estrádní program – Go-Go show, Novoty, Zlatá mříž. Myslím, že to chybí i divákům,“ poznamenal Pitkin o éře, kdy byl na vrcholu popularity. Sám k tomu dodává, že dnes už je televizní zábavy poskrovnu: „To je samý seriál a srandy tam moc není,“ posteskl si v jednom rozhovoru na adresu současné programové nabídky.
Divadlo místo televize
Zhruba v polovině minulé dekády se éra televizních estrád definitivně nachýlila. Ivan Mládek s Banjo Bandem už v televizi tolik nevystupovali a Milan Pitkin se začal rozhlížet po jiných příležitostech. V té době za ním přišel Jaroslav Sypal s lákavou nabídkou: angažmá v divadelní komedii.
Pitkin se ocitl před rozhodnutím – zůstat u občasných vystoupení s Mládkovou kapelou, nebo zkusit něco nového na prahu sedmdesátky. Rozhodl se risknout to druhé. Informoval Mládka o nabídce a setkal se s pochopením. „Ivan mi řekl, ať zkusím něco nového. Rozešli jsme se v dobrém,“ říká Pitkin. Po patnácti letech tím skončilo jedno ikonické spojení, ovšem bez jakékoliv hořkosti či skandálu.
V polovině minulé dekády se tak Milan Pitkin přidal k zájezdní divadelní komedii Kšanda. S Jaroslavem Sypalem a skupinou známých tváří – moderátorem Petrem Jančaříkem, zpěvačkou Heidi Janků, zpěvákem Martinem Maxou a dalšími – začali objíždět republiku.
V pražském Divadle U Hasičů mívají pravidelná představení a na mnoha místech je o ně zájem především ze strany dříve narozeného publika. Soubor s ní objíždí republiku už řadu let a hraje obvykle před plnými hledišti.
„Naše pořady jsou úspěšné a máme většinou vyprodáno. Objednávky máme dlouho dopředu, už teď víme o akcích na mnoho měsíců,“ pochvaluje si Pitkin spokojeně. S divadelní komedií vystupují nejen v kamenných sálech, ale i jako zájezdové představení na různých kulturních akcích.
Nezřídka je program doplněn hudbou a písničkami – právě to je pro Pitkina částečně novinka. Po smrti svého kamaráda, zpěváka Karla Štědrého, totiž začal zpívat i jeho písňový repertoár a nyní zařazuje některé staré hity do svých vystoupení, aby je udržel při životě.
Publikum seniorů
Typické publikum Milana Pitkina dnes tvoří především senioři. Bavič to bere jako přirozený vývoj a nepokouší se lacině lovit mladší fanoušky. „Jsou to velmi pokorní lidé, takže to pro ně dělám rád,“ říká o divácích v důchodovém věku, kterým nejčastěji zpestřuje odpoledne svými písničkami a humornými historkami.
Sám sebe s nadhledem označuje za „starého geronta, co dělá pro geronty“. Na mladou generaci už jeho osobitý styl tolik nerezonuje – a on to dobře ví. „Mladé moje fóry nezajímají,“ glosuje otevřeně a bez hořkosti. Televizní estrády, které ho proslavily, beztak vymizely a do stand-up show pro dvacátníky se tlačit nehodlá.
Pitkin se smířil s tím, že zábavný žánr se za dvacet let proměnil, a zařídil se po svém. Jeho publikum zestárlo spolu s ním – a on jim teď vrací přízeň na vystoupeních určených „jen pro starší“.
„Dělám si to, co mě baví. Nechci dělat nějaké plesy nebo firemní akce, to není nic pro mě,“ vysvětluje, proč zůstává raději u menších pořadů pro vlastní generaci. A publikum mu rozumí. Stále existuje poptávka po staromilském druhu humoru, který reprezentuje.
Navzdory dávno překročené sedmdesátce působí Milan Pitkin svěžím dojmem. V posledních letech dokonce viditelně zhubnul – shodil několik kilogramů. Má totiž jednoduchý recept na vitalitu: pohyb a společnost. „Prostě nesedět doma a nečumět jen na televizi,“ radí všem vrstevníkům.
On sám je toho důkazem. Každý den nachodí minimálně deset kilometrů. Když udeřila pandemie koronaviru a všechna představení byla zrušená, začal chodit na dlouhé procházky po Praze, aby se doma nezbláznil. A už u toho zůstal.
Dnes ho lze za jakéhokoliv počasí potkat, jak rázným krokem prochází své oblíbené trasy: z domovské Palmovky přes Žižkov a Karlín, pak do Libně nebo Vysočan a zase zpátky. Cestou se zastaví na kávu nebo jedno pivo, prohodí pár slov se známými v hospůdce Merkur na rohu ulice.
Někdy se na chvíli posadí v kostelní lavici – prý ho uklidňuje ta atmosféra pokory, i když je to „jen ateista na výletě“. Hlavně však nezůstávat zavřený mezi čtyřmi stěnami. Když má volno, vyráží do ulic každý den. „Kdybych měl doma sedět a koukat do zdi, tak se zblázním,“ říká upřímně. Tomu také přizpůsobil svůj program: když zrovna není na zájezdovém vystoupení, najde si cíl venku.
Navzdory vysokému věku tedy rozhodně nevede typický poklidný život penzisty. Ani nemůže – a to nejen z povahy. Pitkin se tím nijak netají: jeho příjmy z důchodu jsou velmi nízké, a tak by z nich pohodlně nevyžil.
„Dostávám důchod deset tisíc korun a z toho se neuživí ani starší geront, než jsem já,“ prohlásil s úsměvem už před pár lety v jednom rozhovoru. Kvůli dřívějšímu nižšímu pojištění mu stát vypočítal starobní důchod opravdu jen kolem desetitisícové částky. Pitkin s tím však počítal – věděl, že bude muset pracovat i v penzi.
Zdroje:
https://ceskeduchody.cz/rozhovory/milan-pitkin-dostavam-duchod-deset-tisic-z-toho-se-neuzivim
https://www.prahain.cz/celebrity/komik-milan-pitkin-trha-rekordy-v-chuzi-16712.html
https://cnn.iprima.cz/show-time/kam-se-podel-a-co-dnes-dela-slavny-televizni-bavic-milan-pitkin-proc-skoncil-s-mladkem-350218
https://www.fdb.cz/osobnost/175419-milan-pitkin
https://www.csfd.cz/tvurce/53098-milan-pitkin/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Milan_Pitkin
https://www.ceskatelevize.cz/lide/milan-pitkin/
https://www.budejovice.rozhlas.cz/uz-ve-skole-jsem-byl-sasek-vtipy-sbiram-cely-zivot-rika-milan-pitkin-8556574
