Článek
Specializovaný trestní soud v Pezinku vypsal na letošní rok čtyřicet dva termínů třetího procesu s Mariánem Kočnerem, kterého prokuratura viní z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Poslední stání je naplánované na 16. prosince 2026. Kočner vinu popírá a soud ho už dvakrát osvobodil, oba rozsudky ale Nejvyšší soud zrušil. Do soudní síně ho přivážejí z vězení, protože si odpykává 19 let za padělání směnek televize Markíza v hodnotě 69 milionů eur. Stejný trest dostal i jeho spoluobžalovaný Pavol Rusko, zakladatel Markízy, a Nejvyšší soud oba rozsudky v lednu 2021 potvrdil. Podle obou mužů vznikly směnky v roce 2000, kdy se usmířili po dlouhém sporu o televizi. Ten spor začal jednoho srpnového úterního dopoledne o dva roky dřív.
Za korunu s pistolí u hlavy
Markíza dostala licenci v srpnu 1995 a vysílat začala 31. srpna 1996 jako první velká soukromá televize na Slovensku, tedy něco jako slovenská Nova. Za dva roky měla obrovský vliv. Založil ji Pavol Rusko, který kdysi na vysoké škole studoval spolu s Mariánem Kočnerem z Ružomberku. Aby Rusko licenci vůbec získal, uzavřel smlouvu s podnikatelem Silošem Pohankou, který o licenci usiloval také. Pohanka měl svou žádost stáhnout, podpořit Ruskův projekt a za odměnu dostat podíl v provozovatelské společnosti STS. Pro případ, že by podíl nedostal, sliboval smluvní pokutu dva a půl milionu německých marek. Rusko pak licenci napoprvé nedostal a uspěl až na další schůzi licenční rady, když se vyměnila část jejích členů. Dohodu s Pohankou proto prohlásil za neplatnou, protože licenci prý získal bez jeho pomoci.

Pavol Rusko v roce 2003
Pohanka se domáhal peněz u soudu a v roce 1998 šlo i s úroky o osmdesát milionů slovenských korun, tedy asi 2,7 milionu eur. Celou pohledávku nakonec prodal firmě Gamatex, za kterou stáli Kočner a jeho společník Štefan Ágh, a to za jedinou korunu. Proč to udělal, popsala po dvaceti letech u soudu Anna Hausknotzová, která v devadesátých letech vedla licenční odbor Rady pro vysílání. Pohanky se tehdy zeptala, proč pohledávku prodal za korunu. „Lehce se vám podepisuje smlouva, když máte pistoli u hlavy,“ odpověděl jí podle její výpovědi.
Pohanka zemřel v roce 2006 a novinář Milan Žitný naopak tvrdil, že pohledávku dal Kočnerovi dobrovolně. Rusko ji uznat odmítl, jenže jeho společnice Sylvia Volzová, se kterou se už tehdy nesnášel, ji potvrdila. Exekutor pak vydražil firmu Markíza-Slovakia, která vlastnila 51 procent provozovatele televize, a vydražitelem se stal Gamatex. Zbylých 49 procent držela americká společnost CME, kterou Češi znají jako majitele Novy.
Úterý 18. srpna
Víkend předtím slavila Markíza výročí Dnem otevřených dveří, na který přišly davy diváků. Do voleb zbýval měsíc, když v úterý 18. srpna 1998 dopoledne přijel do areálu televize v bratislavské Záhorské Bystrici Marián Kočner jako zástupce Gamatexu. Ukázal soudní rozhodnutí, podle kterého byla jeho firma už čtyři dny většinovým majitelem Markízy. Šéf zpravodajství Róbert Čulen si zapsal, co se dělo pak. „Mezi devátou a desátou hodinou dopoledne vystřídaly v naprosté tichosti fešáky v kravatách z Ruskovy strážní služby Noble Day drsnější typy v riflích, maskáčích a slunečních brýlích,“ napsal.
Kdo ti muži byli, se dodnes přesně neví. Kočner v roce 2006 v rozhovoru řekl, že bezpečnostní agentura patřila Petru Čongrádymu, jednomu z bossů bratislavského podsvětí, později ale popíral, že by ho najal. Vladimír Repčík, který později vedl Markízu, je u soudu popsal jako „dobře stavěné muže“. Kočner sám v roce 2020 vypovídal, že tehdy přijel jen s Pohankou, Ághem, řidičem a jedním mužem z ochranky v obleku. Čongrádyho zastřelili v září 2004 v Petržalce samopalem.
Ochranka působila tak hrozivě, že Rusko s rodinou raději odjel do Česka. „Ani ve snu by mě nenapadlo, že se jednou budu muset tak rychle sbalit a odjet,“ vyprávěla později jeho žena Viera Rusková. Podle herce Ľuba Gregora, který tehdy patřil k vedení Markízy a Ruskovy „v exilu“ navštívil, neutekli daleko. Jen do Mikulova na jižní Moravě. Z Česka pak ohlašoval, že jde o komplot tajné služby proti němu a proti nezávislé televizi, a v Praze tajně jednal s Američany z CME.

Marian Kočner
Ti v té době vlastnili i českou Novu a o rok později o ni přišli, když je ze stanice vyšachoval Vladimír Železný. Mezinárodní arbitráž pak Česku nařídila zaplatit CME přes deset miliard korun. Od roku 2020 patří CME, a tedy i Markíza a Nova, české skupině PPF. Po Bratislavě kolovaly fámy, že Kočnera doprovázejí bodyguardi z podsvětí a že v tom mají prsty tajná služba SIS i sám premiér Vladimír Mečiar. Markíza je přece dítě HZDS, šuškali zasvěcení, Mečiar byl na svatbě Ruskových, pomohl jim k licenci a teď jim neumí odpustit zradu.
Mečiar tehdy všechno popíral. V knize vzpomínek Slovenské tabu ale v roce 2003 napsal: „Šlo o organizovanou zpravodajskou akci s cílem ovlivnit výsledek voleb. A to se podařilo.“ Podrobnosti neuvedl. Kočner to vidí jinak. „Nebyl jsem prodlouženou rukou ani politických stran, ani tajných služeb a nechtěl jsem měnit obsah televizního vysílání,“ tvrdil. Pro Čechy je dobré připomenout, jak Slovensko v roce 1998 vypadalo. Veřejnoprávní Slovenská televize sloužila Mečiarovu HZDS, opoziční politici do ní měli před volbami zákaz vstupu a jediným velkým prostorem pro ně zůstala Markíza.
Mafie v přímém přenosu
Jednání s Ruskem nikam nevedla, i když se oba muži znali ze školy. V úterý 15. září 1998, deset dní před volbami, proto Kočner obsadil Markízu podruhé, tentokrát s četou ozbrojených strážných. Gamatex se snažil doručit výpovědi čtyřem klíčovým lidem včetně Ruska a jeho ženy Viery. Na vysílací studio měla dohlížet Volzová, která už stála na Kočnerově straně, jenže než se tam jeho lidé dostali, zamkli se ve studiu moderátoři Stanislav Pavlík a Anna Ghannamová. V živém vysílání pak divákům oznámili, že demokracie, svoboda a Markíza jsou v ohrožení, protože televizi obsadila mafie. Viera Rusková se mezitím probojovala do zpravodajství. Šéf zpravodajství Róbert Čulen přitom stál na straně Kočnera a o rok později o celé kauze vydal knihu Televízia Markíza: fakty, ktoré mali zostať utajené.
Druhý den se demonstrace před televizí změnila ve dvoudenní happening, na který přišly stovky, možná tisíce lidí. Podle tehdejší opoziční KDH jich bylo přes pět tisíc. Z tribuny k nim mluvili slovenští humoristé, mezi nimi Jaro Filip, a potom opoziční lídr Mikuláš Dzurinda a mladý politik Robert Fico. „Markízu si nedáme!“ křičel tehdy Fico. Ve čtvrtek 17. září zasáhla licenční rada a Gamatex s ochrankou televizi opustil. Moderátor Dano Krajcer z tribuny lidem poděkoval za podporu a poslal je domů. Licenční rada nakonec Markíze vyměřila pokutu jen tři a půl milionu korun. Za osm dní přišlo k volbám 84 procent Slováků, nejvíc od prvních svobodných voleb v roce 1990, a Mečiarova vláda skončila.
Směnky ze šuplíku
Ani potom se Rusko a Kočner nepohybovali bez ochranky. Rusko si najal rusky mluvící bodyguardy, protože slovenským prý nevěřil. Spor o podíly se táhl až do roku 2000 a skončil tak, jak Rusko předtím vylučoval. Provozovatel Markízy podle tehdejších zpráv koupil celý Gamatex zhruba za sto milionů korun. „Je to normální obchod,“ řekl tehdy Kočner deníku Pravda. Smlouva ze 30. června 2000 zůstala tajná až do roku 2016. Rusko se mezitím díky Markíze dostal do politiky, založil vlastní stranu ANO a stal se ministrem hospodářství. Nepřátelé zůstali. Když se v roce 2004 stavěla automobilka KIA u Žiliny, skoupila Kočnerova firma část pozemků a ministr Rusko to označil za spekulaci, na které se chce každý obohatit a vydírat stát.
V roce 2016 se pak Kočner přihlásil s požadavkem, o kterém nikdo v Markíze nevěděl. Předložil čtyři směnky na celkem 69 milionů eur, které mu Rusko údajně podepsal v červnu 2000 jako součást vyrovnání za Gamatex. Rusko je u soudu uznal, Markíza je ale neměla v účetnictví a v roce 2018 podala trestní oznámení. V únoru téhož roku zastřelili ve Veľké Mači Jána Kuciaka a jeho snoubenku Martinu Kušnírovou. Kuciak o Kočnerovi psal a polovina jeho posledních článků se ho týkala.
V červnu 2018 policie Kočnera a Ruska zadržela kvůli směnkám a soud později uznal, že směnky nevznikly v roce 2000, jak oba tvrdili. V únoru 2020 dostali oba devatenáct let a Kočner navíc pokutu deset tisíc eur.
Sylvia Volzová, která v roce 1998 Kočnerovu pohledávku uznala, se pak u soudu objevila ještě jednou. Rusko čelil obžalobě, že si u mafiánského bosse Mikuláše Černáka objednal její vraždu, loni v září ho ale soud pravomocně osvobodil, protože jeho jednání podle něj nenaplnilo znaky přípravy vraždy.
Zdroje:
https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/158689-aj-markizu-obsadili-pred-desiatimi-rokmi/
https://sk.wikipedia.org/wiki/Kauza_Gamatex
https://www.tyzden.sk/reportaze/57460/takmer-dokonaly-zlocin/
https://en.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1n_Ko%C4%8Dner
https://en.wikipedia.org/wiki/Pavol_Rusko
https://regiony.zoznam.sk/markiza-ho-preslavila-aj-dostala-za-mreze-vrazda-novinara-mu-vsak-zrejme-zlomi-krk-takyto-je-kocner/
https://www.forbes.sk/kauza-zmenky-najvyssi-sud-potvrdil-19-rocne-tresty-pre-ruska-aj-kocnera/
https://spravy.stvr.sk/2021/01/kocner-a-rusko-si-odsedia-19-rokov-za-mrezami-potvrdil-najvyssi-sud/
https://www.sme.sk/domov/c/kuciak-kusnirova-kocner-vrazda-proces-sud





