Článek
Je začátek 60. let a Amerika hledá nové tváře. Televizní stanice NBC přichází s lékařským seriálem Dr. Kildare a do hlavní role neokoukaného mladého lékaře obsazuje pohledného, urostlého Kaliforňana jménem Richard Chamberlain.
Psal se rok 1961 a s každou další epizodou stoupá jeho popularita strmě vzhůru. Z neznámého herce si rychle získává nevídanou popularitu a týdně dostává pytle dopisů od obdivovatelek. Jeho fotografie zaplavují obálky časopisů, Hollywood má nového prince – okouzlujícího, charismatického idola žen.
Na plátně i obrazovce ztělesňuje ideál mužnosti té doby: vysoký, s dobráckým úsměvem a něžným pohledem lékaře, který vždy zachrání den. V soukromí však Richard Chamberlain prožívá úplně jiný příběh. Už během prvních měsíců slávy pochopí krutou realitu: pokud chce zůstat milovaným hrdinou, nesmí nikdo poznat, kým doopravdy je.
V 60. letech je homosexualita v Americe stále považována za tabu, dokonce za zločin a nemoc. Hollywoodští producenti zahrnují do smluv morální klauzule a jakýkoli náznak „neslušné“ sexuality může znamenat konec kariéry. „Být tehdy na chlapy bylo nejen těžké – bylo to prostě nemožné,“ vzpomínal Chamberlain, který vyrůstal ve 40. a 50. letech s pocitem, že s ním musí být „něco strašně v nepořádku“.
Celý život v sobě nesl hlubokou nejistotu zasetou dobou, jež považovala homosexualitu za deviaci. Ač se z něj stala hvězda, v nitru ho dál sžírala obava a stud. Mladý herec tedy nasazuje masku „dokonalého muže“ – na veřejnosti se objevuje vždy s úsměvem, galantní k ženám, pečlivě si hlídá každé slovo. Veškeré rozhovory pro média má pod kontrolou.
„Musel jsem být velmi opatrný a obezřetný,“ přiznal po letech, když popisoval, jak s ním magazíny v 60. letech dělaly rozhovory a nenápadně sondovaly: „Kdy se hodláte oženit a mít děti?“. Mladý pohledný svobodný muž – veřejnost samozřejmě zajímalo, proč ještě nemá po svém boku ženu. Richard se jen diplomaticky usmívá a nabízí neurčité odpovědi o tom, že je zaneprázdněný prací nebo že ta pravá jistě jednou přijde.
V něm však každá taková otázka vyvolává úzkost. Ví, že jakékoli přeřeknutí, jediný prozrazující pohled, by mohly zbořit celou iluzi. Žije dvojím životem – na obrazovce romantický hrdina, v soukromí muž, který každý den pečlivě tají svou lásku k mužům. Hollywood té doby ostatně žádnou jinou možnost nepřipouští.
Někteří kolegové v branži se proto uchylují k fingovaným známostem či sňatkům s opačným pohlavím, jiní žijí roky s „dobrým přítelem“ či „spolubydlícím“ pod jednou střechou a doufají, že to nikdo nebude zkoumat. Mladý Chamberlain se ocitá přesně v této situaci. Cesta zpátky není – miluje herectví, miluje úspěch a potlesk, který mu publikum dává.
Osamělost i lásky v úkrytu
Úspěch seriálu Dr. Kildare trvá pět let a Richard se stává jedním z nejznámějších televizních herců Ameriky. Získává Zlatý glóbus, natočí i několik filmů, ale přesto cítí, že jej Hollywood stále vidí jen jako krásnou tvářičku z televize. Koncem 60. let proto překvapí fanoušky, když se rozhodne odjet do Evropy – v Británii hodlá dokázat, že je skutečný herec, nejen líbivý hrdina z obrazovky.
Hraje v seriózních divadelních inscenacích, ujímá se titulní role Hamleta a sklízí uznání kritiků. Zahrál si dokonce skladatele Čajkovského ve filmu The Music Lovers (1971) a do postavy trápeného génia promítl něco ze svých vlastních úzkostí a potlačených vášní. Paradoxně právě role homosexuálního Čajkovského mu poskytla ventil, jak vyjádřit vlastní utlumené emoce na plátně – byť diváci samozřejmě netušili, proč je jeho výkon tak přesvědčivý.
V té době již Chamberlain není úplně sám. Hollywoodským zákulisím sice o jeho orientaci oficiálně nekolují žádné zprávy, ale v branži se ledacos šeptá. Ještě na počátku 70. let byl Richard nějaký čas v romantickém vztahu s mladým hercem Wesley Eureem, známým ze seriálu Land of the Lost.
Ovšem i toto rané soužití se odehrávalo v úzkém soukromí a bylo jasné, že oficiálně nikdy nemůže existovat. Když se pak jejich cesty rozešly, Chamberlain zůstal opět sám se svou dvojí identitou. A právě v této době do jeho života vstupuje muž, který se stane jeho osudovým partnerem.
Píše se rok 1976 a na prknech Broadwaye se zkouší představení Noc leguána. Chamberlain tu dostal roli zdiskreditovaného kněze v krizi středního věku – a v zákulisí se seznamuje s mladým pohledným asistentem produkce jménem Martin Rabbett. Mezi čtyřicetiletým hercem a o dvacet let mladším Martinem přeskočí jiskra.
Začíná milostný vztah, tentokrát mnohem hlubší a vážnější než všechny předchozí. Richard je zamilovaný a poprvé cítí, že by snad mohl mít v životě trvalé štěstí. S Martinem, který je také herec a později i producent, spolu brzy začnou žít – ovšem daleko od zvědavých očí Hollywoodu.
Chamberlain se tehdy stahuje z centra dění a buduje si s Rabbettem úkryt na Havaji. Tropický ráj poskytuje anonymitu a klid. Ačkoliv se seznámili v sedmdesátých letech, od roku 1986 žijí převážně na ostrově Maui, v krásném domě u oceánu, a jsou jeden pro druhého vším. V očích sousedů a úřadů figuruje Martin pouze jako blízký přítel či osobní manažer slavného herce – pravdu o jejich vztahu zná jen úzký okruh těch nejdůvěryhodnějších.
Když se společně objeví ve společnosti, představuje Richard Martina jako svého „bratrance“ nebo spolupracovníka. Dokonce i na filmovém plátně si jednou zahrají bratry: v dobrodružném snímku Allan Quatermain a ztracené město zlata (1986) ztvárnil Chamberlain hlavní roli lovce pokladů Allana Quatermaina a Rabbett hrál jeho bratra Robesona.
Navzdory této přetvářce prožívají v soukromí relativně šťastné roky. Richardova kariéra mezitím pokračuje, i když sám se drží částečně stranou hollywoodského víru. V 80. letech se však ještě jednou vrací na výsluní: televize mu nabízí hlavní role ve velkolepých historických minisériích a Chamberlain se stává „králem minisérií“.
Nejdříve přišel Šógun (1980), kde zazářil jako dobrodruh v exotickém Japonsku po boku slavného japonského herce Toširóa Mifuneho. Poté Ptáci v trní (1983), kde si získal srdce další generace divaček coby charismatický kněz, který porušuje celibát z lásky k ženě. Na obrazovce prožívá zakázanou lásku, kterou si v reálném životě sám dopřává.
Ptáci v trní lámou rekordy ve sledovanosti a z Chamberlaina je opět celosvětová celebrita. Usmívá se z obálek časopisů, dává rozhovory – a pokaždé bedlivě váží každé slovo. Vedle něj stojí při premiérách herečky, kolegyně, někdy pozve na společenskou akci i „přítele“ Martina, ale nikdy ne tak, aby to vzbudilo podezření. Pokračuje hra na schovávanou, kterou úspěšně hraje už dvě dekády.
Přesto právě v 80. letech se nad hollywoodským nebem objevují první vážné hrozby, které mu připomínají křehkost jeho postavení. Vypuká epidemie AIDS a v médiích se o homosexuálech mluví více než kdy dřív – bohužel většinou v tragických souvislostech. Nemoc si vyžádá životy tisíců gayů, včetně několika známých osobností.
Odhalení tajemství
A pak přichází prosinec 1989. Zpráva ve francouzském časopise Nous Deux je první veřejnou trhlinou v kompaktní fasádě Richardovy střežené reality. Naštěstí pro něj však tato aféra v USA vyšumí téměř bez povšimnutí – francouzský bulvár nemá v Americe velkou váhu a Chamberlain se rozhodne strategii zatloukat a mlčet. Nepotvrdí ani nevyvrátí, co zahraniční tisk napsal.
Prostě to ignoruje a doufá, že skandál utichne. A skutečně: v době před internetem a sociálními sítěmi je informační tok pomalejší. Fanoušci v Americe buď tuhle šeptandu vůbec nezaznamenají, nebo ji považují za zlý drb.
Richard dál vystupuje v televizi jako čestný starý mládenec, kterého si ženy idealizují. Počátkem 90. let už navíc jeho hvězdná aura lehce bledne – stárne, objevují se nové tváře. On sám se stáhl do ústraní na Havaji a věnuje se spíš divadlu. Média už po něm nejdou tak hladově jako dřív.
Jenže roky nelze zastavit. Chamberlain se přehoupne přes šedesátku a začíná bilancovat. Desítky let života ve lži se na něm podepsaly. V srdci ho tlačí, že se nemůže plně svěřit světu se svou radostí ani bolestí. „Kéž by tehdy bývalo bylo možné žít otevřeně – byl bych mnohem šťastnější, kdybych mohl být svobodný,“ přiznává upřímně při jednom rozhovoru na sklonku života.
Na počátku 21. století už Amerika není tou samou zemí jako v 60. letech. Nakonec se rozhodne. V roce 2003, ve svých 69 letech, odhaluje světu pravdu o své orientaci a vpouští dovnitř veřejnost. Sepisuje memoáry nazvané Shattered Love („Roztříštěná láska“), v nichž poprvé veřejně přiznává, že je gay.
„Už nejsem romantický milovník na plátně, nepotřebuji si dál pěstovat ten image,“ prohlašuje v té době s nadhledem. Skutečně – ve svém věku už nehraje hlavní role a nemusí se bát, že přijde o vysněné příležitosti. Navíc společenské klima je přívětivější. A tak Chamberlain konečně poznává úlevu pravdy.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Chamberlain
https://people.com/richard-chamberlain-dead-at-age-90-8553163
https://www.biography.com/actor/richard-chamberlain
https://elisa-rolle.livejournal.com/1990721.html
https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2025/mar/30/richard-chamberlain-obituary
https://radaronline.com/p/gay-golden-age-stars-hollywood-closet/
