Hlavní obsah
Lidé a společnost

Řidiči kvůli ní prý bourali. Reklama s Evou Herzigovou v podprsence patří k nejslavnějším na světě

Foto: By Georges Biard, CC BY-SA 3.0,edit, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=8944148

Obří černobílý billboard u londýnské silnice z roku 1994 nezabírá nic víc než pohled na ženu v krajkovém prádle a jednoduchý nápis „Hello Boys“. V prvních dnech po instalaci o něm píší snad všechna britská média.

Článek

Řidiči prý kvůli obdivování plakátu ztrácejí pozornost a zavinili už několik drobných nehod. Na snímku je tehdy zhruba jednadvacetiletá česká modelka Eva Herzigová. Stačí jen stát v podprsence a usmívat se – a způsobí poprask, který se brzy zapíše do dějin reklamy.

O necelých pět let dřív se Eva ocitá v úplně jiné situaci. Jako šestnáctiletá přijíždí do Paříže s kufříkem a neumí ani slovo francouzsky. Dostane do ruky plán města, několik jízdenek na metro a seznam patnácti módních castingů.

„Brala jsem to jako test,“ vzpomínala o mnoho let později. Oblékla si minisukni a tričko s větším výstřihem a vyrazila ulicemi neznámého velkoměsta sama hledat adresy. Zkušenosti z rodného Litvínova jí na to nestačí – ve Francii ji na ulici pronásledují neznámí muži.

„Honili mě. To bylo strašný. Strašný!“ líčila později svou první cestu do Paříže. Večer se v malém pronajatém pokoji v cizím městě teprve šestnáctiletá dívka učí rozdýchat šok, který zažila.

Herzigová se narodila roku 1973 v severočeském Litvínově do rodiny elektrikáře a sekretářky. Odmala sportovala – věnovala se gymnastice, lyžování, hrála basketbal. V pubertě měla spíš atletickou postavu, což vnímala jako handicap.

„Mamka se sestrou si ze mě dělaly legraci, že mám špičatý prsa a placatý zadek. Brala jsem to tak, že ony jsou ty hezký,“ přiznala modelka o svých dospívajících mindrácích. Když jí kamarádka navrhla, ať zkusí modelingovou soutěž, nejdřív se jí nechtělo – nepřišla si jako kráska.

Nakonec ale v Praze na castingu pořádaném francouzskou agenturou Madison Models zaujala a překvapivě vyhrála první místo. Talentová skautka Milada Karasová ji vzala pod svá křídla, a ještě roku 1989 odletěla Eva s partou dalších děvčat, mezi nimi i začínající modelkou Terezou Maxovou, na zkušenou do Paříže.

Bylo to těsně před pádem železné opony – a sotva šestnáctiletá Češka si poprvé zkusila život na Západě. Začátky v Paříži nebyly jednoduché. Neznámé prostředí i jazyk, do toho nová práce, ve které se musela rychle zorientovat.

Herzigová zpětně vyprávěla, že si Východoevropanky v roce 1989 vysloužily pověst „exotů“: Pařížané je pozorovali, co jedí a jak vypadají – modelky zpoza železné opony totiž tehdy v západní módní metropoli působily jako novinka.

Eva tu situaci ale ustála. „Všechnu tu dřinu brala jako zábavu,“ hodnotila později Milada Karasová, která u toho byla. Odpracovala si své první menší zakázky a brzy se dokázala v oboru zorientovat samostatně.

Sama Eva dnes říká, že modeling původně dělat nechtěla a nikdy příliš netoužila opustit rodné město. Jenže příležitost, která se jí naskytla na konci osmdesátých let, byla příliš lákavá – a nakonec ji dovedla až na ony legendární billboardy.

Reklama, která šokovala svět

Herzigová na sebe začala výrazněji upozorňovat v polovině 90. let. Krátce poté, co odjela do Paříže, získala zajímavé zakázky v modelingu: v roce 1992 například vystřídala slavnější Claudii Schifferovou jako oficiální tvář džínové značky Guess.

Ještě větší průlom ale přišel o dva roky později. V roce 1994 se Eva stala hlavní postavou kampaně na nový typ dámských podprsenek značky Wonderbra.

Reklamní akce výrobce spodního prádla využila prostého, ale průrazného nápadu: na obří plakáty umístili fotku blondýnky ve spodním prádle se svůdným výrazem a vedle ní minimum textu. Jeden slogan vybízel kolemjdoucí muže, aby se modelce dívali do očí, ne jinam.

Druhá verze plakátu byla ještě stručnější: „Hello Boys“ – volně přeloženo „Nazdar, pánové“.

Kampaň Hello Boys okamžitě zaujala, ale také rozdělila veřejné mínění. Někteří ji chválili jako vtipnou a osvobozující, jiným připadala příliš odvážná, možná i nebezpečná. Britské noviny psaly, že řidiči koukající po Herzigové způsobují na silnicích drobné havárie.

„Chlapi z té reklamy byli spíš v šoku než vzrušení, proto ty autonehody,“ komentovala to s odstupem času sama modelka. Plakáty se staly senzací, upoutaly miliony lidí a rychle se o nich mluvilo i daleko za hranicemi Británie.

Prodeje výrobce Wonderbry podle dobových a marketingových ohlasů prudce vzrostly. Často se uvádí, že v době největšího boomu se prodávala jedna podprsenka Wonderbra každých 15 sekund. Z Evy Herzigové se stala mezinárodní celebrita.

V tisku dostala přezdívku „Miss Wonderbra“ a její tvář znal v půlce devadesátých let téměř každý, kdo tehdy nakupoval časopisy nebo jezdil po městě kolem billboardů.

„Byl v ní jakýsi vzkaz ženám, měla je povzbudit, aby se postavily na vlastní nohy a nebyly závislé na mužích. Promlouvala hlavně k ženám: my si to taky můžeme užívat!“ vysvětlovala modelka po letech, v čem vidí kouzlo legendární reklamy.

Kampaň Hello Boys se zapsala do dějin marketingu. V roce 1999 ji britská odborná porota zařadila mezi deset nejvlivnějších reklam 20. století.

Jeden z obřích plakátů s Herzigovou byl dokonce vystaven v prestižním londýnském muzeu Victoria and Albert. Po letech, v roce 2011, si Britové Hello Boys zvolili v hlasování Outdoor Media Centre za nejikoničtější billboard všech dob.

„Řezník“

Celosvětový ohlas polonahých plakátů mohl Herzigovou snadno zaškatulkovat jako pouhou tvář z kalendáře pro pány. Sama Eva se ale brzy snažila ukázat, že má na víc. Koncem 90. let se pustila do odvážných projektů, které posouvaly její profesionální obraz novým směrem.

Za přelom považuje například fotosérii „Řezník“ (The Butcher), kterou v roce 1997 vytvořil slavný fotograf Mario Testino a která vyšla v dubnu 1998 v britském magazínu The Face.

Herzigová na snímcích oblékla luxusní šaty značek jako Valentino nebo Jean Paul Gaultier – všechny ale byly pocákané krví z řeznictví. V ateliéru ležely porcovací nože a dekorace připomínaly řeznické prostředí.

Zatímco v reklamě Wonderbra představovala dokonalou svůdnou ženu, tady se zjevila jako postava z hororu. Neobvyklé fotografie vznikly ve spolupráci s pozdější šéfredaktorkou Vogue Paris Carine Roitfeld a v módní branži vyvolaly rozruch.

„Ty snímky byly fackou pro všechny, kteří mě zaškatulkovali jako pin-up modelku. Pro mě to byl skok z komerční sféry do umělecké,“ hodnotila Eva zpětně sérii Řezník.

Díky podobným zkušenostem se Evě otevřely dveře i v prestižnějších sférách modelingu. Koncem 90. let už dávno nebyla jen neznámou dívkou z castingu. Naopak – zdobila titulní stránky časopisů Vogue, Elle či Harper’s Bazaar, předváděla na módních přehlídkách v Paříži i Miláně.

Stala se i oficiální modelkou pro značky jako Victoria’s Secret nebo Calvin Klein. Pro jednu takovou zakázku si neváhala odbarvit svou pověstnou blond hřívu na tmavě hnědou – nebyla tedy jen „hezoučká tvář“, ale skutečná profesionálka, která se umí změnit k nepoznání.

V roce 2004 se dokonce objevila na obálce amerického časopisu Playboy – plně odhalena, nicméně opět za svých vlastních podmínek.

Pózovala před objektivem ceněného fotografa Maria Sorrentiho a snímky do Playboye pojala jako elegantní akt. Příležitost zároveň využila k propagaci své nové kolekce plavek nesoucí značku Eva Herzigová.

„Bylo to něco, co jsem vždycky chtěla udělat,“ řekla tehdy na vysvětlenou, proč se k odvážnému kroku rozhodla. Pro mnohé tím potvrdila, že je nejen objekt mužské touhy, ale také podnikavá žena, která o své kariéře umí rozhodovat sama.

Sláva, smutek a pomluvy

Zatímco na billboardech a obálkách časopisů se usmívala sebejistá femme fatale, v soukromí si Eva Herzigová brzy vyzkoušela i odvrácenou stranu slávy. Už v pětadvaceti letech měla za sebou jedno komplikované manželství.

V roce 1996 se v USA provdala za Tica Torrese, bubeníka rockové skupiny Bon Jovi. Po dvou letech ale manželství zkrachovalo. Rozvod v roce 1998 Evu zasáhl hlouběji, než dávala najevo na veřejnosti.

Krátce poté sice prožila krátký románek s tehdy začínajícím hollywoodským idolem Leonardem DiCapriem, ale pohádkové rozptýlení nezabralo – hlubší smutek z manželského neúspěchu nemizel.

Na přelomu tisíciletí pak překvapila své okolí změněným vzhledem. Z dřívější svěží krásky zůstala velmi pohublá žena s našedlou pletí a kruhy pod očima. Bulvární deníky začaly spekulovat, že topmodelka propadla drogám nebo trpí anorexií.

Herzigová se tehdy musela veřejně bránit, aby očistila své jméno. „Nikdy jsem drogy nebrala. Nemám ráda, co to s lidmi udělá. Drogy pro mě nikdy nebyly pokušení,“ prohlásila rezolutně v rozhovoru pro britský list The Sun.

Za svým zuboženým vzhledem viděla úplně jinou příčinu: nervy a stres kolem rozvodu. „Ve skutečnosti za vším stál právě ten bouřlivý vztah,“ vysvětlovala v kuloárech s tím, že žádnou poruchou příjmu potravy netrpí a nepotřebuje léčbu, jen čas.

Kolem roku 2001 tak kariéra Evy Herzigové poněkud zpomalila – zčásti i jejím vlastním rozhodnutím. Po více než deseti letech v plném zápřahu pocítila, že potřebuje vystoupit z kolotoče přehlídek a focení. V té době se naštěstí objevila i nová životní motivace.

Rodina místo přehlídkového mola

Skutečný zlom v osobním životě nastal v roce 2002. V italském Turíně se Eva seznámila s podnikatelem Gregoriem Marsiajem. Z přátelství brzy vznikla láska a Eva Herzigová se rozhodla usadit.

Po několika letech soužití přišlo první dítě: syn George, narozený v roce 2007, o čtyři roky později druhý syn Philip a roku 2013 třetí jménem Edward. Rodina se usadila střídavě v Itálii a v Londýně.

Z vyhlášené topmodelky, dříve vídané na každé fashion show, se stala především matka tří dětí. Svět na Evu Herzigovou ale nezapomněl – a ona se čas od času ráda připomene. Na velká přehlídková mola už se vrací jen výjimečně, ale její jméno budí pozornost pokaždé, když se někde objeví.

V roce 2013 ji třeba na galavečeru v Londýně představovali jako „Marilyn Monroe východu“ – přezdívku, kterou Evě v minulosti dali západní novináři kvůli podobné kombinaci blond vlasů a modrých očí.

Jako zvláštní host se objevila i na týdnu módy v Miláně, kde předvedla, že na svůj věk neztratila nic z charismatu ani půvabu. Příležitostně se věnuje také herectví. V českém filmu Pohádkář (2014) si zahrála jednu z hlavních rolí, překladatelku Karlu, a v historickém dramatu Masaryk (2016) se objevila v menší roli Madly.

S modelingem však nepřestala úplně: v posledních letech na sebe znovu upozornila například návraty na titulní strany módních magazínů a novými projekty, které připomněly její dlouhou kariéru.

Zdroje:

https://www.idnes.cz/onadnes/moda/eva-herzigova-modeling.A200304_193222_modni-trendy_syk

https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/eva-herzigova-v-reklame-hello-boys-byla-zvolena-v-britanii-za-nejpoutavejsi-billboard.A110401_164301_lidicky_nh

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/449128/tajemstvi-topmodelky-evy-herzigove-pronasledovali-ji-uchylaci.html

https://www.vogue.co.uk/article/evas-strip

https://www.thesun.co.uk/tvandshowbiz/7821855/eva-herzigova-kids-beat-rumours-anorexia-drugs/

https://www.strip-project.com/archive/the-butcher-eva-herzigova-photography-mario-testino-styling-carine-roitfeld-the-face-no-15-april-1998/1415

https://www.tatler.com/article/eva-herzigova-march-issue-interview

https://en.wikipedia.org/wiki/Eva_Herzigov%C3%A1

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz