Článek
V roce 2003, když bylo Netty šestnáct let, nečekaně otěhotněla. Byla mladá, vystrašená a nutně potřebovala zajistit oficiální lékařskou péči a zdravotní pojištění pro sebe i své nenarozené dítě.
Úředníci na sociálním odboru v Bridgeportu ve státě Connecticut po ní požadovali základní osobní doklady: průkaz totožnosti, číslo sociálního pojištění a především originální rodný list.
Dívka přišla domů a požádala svou matku Ann Pettwayovou, aby jí dokumenty předala. Ann však okamžitě zpanikařila. Začala se vymlouvat, tvrdila, že papíry někde ztratila při stěhování, a posílala dceru na různé úřady.
Když Netty naléhala, Ann jí nakonec podstrčila podezřelý list papíru, který se tvářil jako oficiální rodný list z města New London. Úřednice na přepážce se na dokument podívala a okamžitě ho odmítla: byl to amatérský a očividný falzifikát, který v oficiálních státních matrikách vůbec neexistoval.
Bez pravého rodného listu nemohla Netty získat řidičský průkaz, nemohla legálně pracovat a neměla nárok na podporu. V dívčině hlavě začal hlodat první vážný červ pochybností.
Už od dětství si všímala, že se nikomu z početné rodiny Pettwayových fyzicky nepodobá: měla úplně jiné rysy, jiný odstín pleti i jinou stavbu těla.
Když se ptala na fotografie z doby, kdy byla miminko, Ann žádné neměla. Když se ptala na okolnosti svého porodu, matka pokaždé vyprávěla úplně jinou historku. Podezření narůstalo každým dnem, ale skutečná konfrontace měla teprve přijít.
„Tvoje matka byla feťačka a nechala tě na ulici“
Jak roky plynuly a Netty vychovávala svou dceru, napětí mezi ní a Ann Pettwayovou dosáhlo bodu varu. Dívka se nechtěla smířit s tím, že pro americký stát oficiálně neexistuje jako občan.
V roce 2009 se přestěhovala do Atlanty v Georgii, kde se pokoušela postavit na vlastní nohy. Otázka vlastní identity ji však pronásledovala ve dne v noci.
Během jednoho z vyostřených telefonických rozhovorů na Ann tvrdě zatlačila a požadovala pravdu za každou cenu. Ann Pettwayová se pod tíhou neustálých otázek psychicky zlomila a přiznala první část tajemství: „Nejsem tvoje biologická matka.“
Skutečnou a hrůznou pravdu o únosu z harlemské nemocnice jí však neřekla. Místo toho si vymyslela dojemnou a lživou báchorku. Tvrdila, že Nettina skutečná matka byla těžce závislá narkomanka z newyorské ulice, která jí novorozenou holčičku dobrovolně vrazila do náruče a beze stopy zmizela.
Ann tvrdila, že ji pouze zachránila před smrtí v popelnici a z lásky ji vychovala jako vlastní dceru. Tato historka sice vysvětlovala chybějící rodný list, ale Netty jí instinktivně nevěřila.
Cítila, že v příběhu chybí příliš mnoho dílků skládačky. Pokud byla nechtěným dítětem z ulice, proč kolem jejího původu panovalo tolik lží, strachu a tajností? Netty se rozhodla, že pravdu vypátrá sama na vlastní pěst.
Abychom pochopili, co se doopravdy stalo, musíme se vrátit o třiadvacet let zpět, do horké letní noci 4. srpna 1987 v newyorském Harlemu.
Šestnáctiletá matka Joy Whiteová a její devatenáctiletý partner Carl Tyson prožívali bezbřehý strach.
Jejich teprve devatenáctidenní dcerka Carlina Whiteová měla záchvat vysoké horečky přesahující čtyřicet stupňů Celsia a těžce lapala po dechu. Vyděšení mladí rodiče přivolali pomoc a spěchali do nemocnice Harlem Hospital Center.
Lékaři holčičku okamžitě hospitalizovali na dětském lůžkovém oddělení, nasadili jí nitrožilní infuzi s antibiotiky a umístili ji do nemocničního boxu. Vyčerpaní rodiče seděli na chodbě celou noc. Kolem třetí hodiny ranní je službu konající personál poslal domů, aby se na pár hodin vyspali s ujištěním, že stav dítěte je stabilizovaný a holčička je v naprostém bezpečí.
Byl to nejtragičtější omyl jejich života. V prostorách nemocnice se už několik hodin potulovala neznámá žena v bílém zdravotnickém plášti. Personál ji považoval za novou ošetřovatelku z jiného patra a nikdo ji nekontroloval.
Tou ženou byla třiadvacetiletá Ann Pettwayová z Connecticutu. Pettwayová v předchozích měsících prošla sérií traumatických těhotenství: opakovaně samovolně potratila a lékaři jí oznámili, že pravděpodobně nikdy nebude moci donosit vlastní dítě.
Její touha po mateřství se proměnila v nebezpečnou psychickou posedlost. Koupila si falešnou sesterskou uniformu, nasedla na vlak do New Yorku a vešla do harlemské nemocnice s jediným cílem: ukrást cizí dítě a vydávat ho za své.
Prázdná postýlka a vytržená kanyla
Je úterý 4. srpna 1987, ručičky nástěnných hodin na sesterně harlemské nemocnice ukazují přesně tři hodiny a čtyřicet minut ráno.
Chodby jsou ponořené do šerosvitu a noční sestry vyplňují administrativní výkazy. Ann Pettwayová tiše vklouzne do pokoje, kde spí malá Carlina. Přistoupí k postýlce, chladnokrevně odpojí infuzní hadičku a vytáhne jehlu z drobné dětské ručičky.
Novorozeně leskově zabalí do teplé deky a přitiskne si ho k hrudi pod svůj volný plášť. S kamennou tváří projde kolem recepce, vyjde hlavním vchodem do deštivé harlemské noci a zamíří k nejbližší stanici metra.
Na stanici Grand Central nasedne na ranní příměstský vlak a odjede do města Bridgeport v sousedním státě Connecticut. V nemocnici propukne peklo o dvacet minut později.
Zdravotní sestra přichází na pravidelnou kontrolu a spatří prázdnou postýlku s pohozenou zakrvácenou kanylou.
Během několika minut je na nohou celé policejní oddělení NYPD. Vyhlásí se celostátní poplach, do pátrání se zapojí FBI, policisté pročesávají metro a nádraží.
Po únoskyni s dítětem se však slehla zem. Nemocnice v té době neměla funkční bezpečnostní kamery a ostraha u vchodu byla nulová.
Pro Joy Whiteovou a Carla Tysona začalo třiadvacet let trvající peklo. Jejich vztah nevydržel obrovský psychický tlak a po několika letech se rozpadl.
Joy Whiteová každé narozeniny kupovala dárky pro svou ztracenou dceru a schovávala je ve skříni v naději, že se Carlina jednou vrátí.
Zázrak na webu pohřešovaných dětí
V Atlantě v prosinci roku 2010 zatím Netty sedí u počítače s bušícím srdcem a znovu a znovu si prohlíží policejní záznam o zmizení Carliny Whiteové.
Datum únosu: 4. srpna 1987. Věk v době únosu: devatenáct dní. Všechno přesně sedělo na její věk. Popis dítěte uváděl tmavé pigmentové znaménko na paži a drobnou jizvičku.
Netty se podívá na svou ruku a spatří přesně totéž mateřské znaménko. Největším důkazem pro ni však byla neuvěřitelná podoba mezi archivní fotografií uneseného dítěte a její vlastní dcerou Samani.
Měla pocit, jako by se dívala na fotku své vlastní holčičky. Dívka sebrala veškerou odvahu a vytočila bezplatnou krizovou linku centra NCMEC.
Operátorce rozechvělým hlasem řekla: „Dobrý večer. Jmenuji se Nejdra Nance a mám silné podezření, že já jsem to dítě na vašem webu. Myslím, že jsem Carlina White.“
Pracovníci centra byli zvyklí na stovky falešných oznámení ročně, ale tento hovor byl jiný. Informace, které dívka poskytla, zněly neuvěřitelně konkrétně a věrohodně. Centrum okamžitě kontaktovalo newyorskou policii a oddělení odložených případů NYPD.
Detektivové kontaktovali Joy Whiteovou a odebrali jí vzorky slin pro genetickou expertizu. Vzorek DNA byl odebrán také dívce v Atlantě. Následovalo několik dní nervy drásajícího čekání na laboratorní výsledky.
Pravděpodobnost shody DNA mezi Joy Whiteovou, Carlem Tysonem a dívkou vystupující pod jménem Nejdra Nance byla 99,99 procenta.
Byl to vědecký fakt a naprostý zázrak. Případ uneseného harlemského dítěte byl po neuvěřitelných třiadvaceti letech úspěšně vyřešen.
Detektiv vytočí telefonní číslo Joy Whiteové a rozechvělým hlasem pronese větu, na kterou matka čekala více než dvě dekády: „Paní Whiteová, našli jsme vaši dceru. Carlina žije.“
V domě Joy Whiteové propukla bezbřehá exploze emocí a slz štěstí. O několik dní později zorganizovala policie první shledání. Carlina přiletěla z Atlanty do New Yorku a v letištním salonku padla do náruče svým biologickým rodičům.
Lov na Ann Pettwayovou
Zatímco Amerika slavila zázračné shledání rodiny, pro únoskyni začal zoufalý hon na lišku. Jakmile se Ann Pettwayová dozvěděla, že se o Netty začala zajímat policie a že pravda vyšla najevo, sbalila si věci a dala se na útěk.
Federální úřad pro vyšetřování (FBI) na ni okamžitě vydal celostátní zatykač pro federální zločin únosu dítěte. Fotografie ženy byla vysílána ve všech zprávách a policie vypsala odměnu na její dopadení.
Její útěk však trval pouhých několik dní. Zahnána do kouta a bez peněz se Ann Pettwayová 23. ledna 2011 sama dobrovolně vzdala policii ve městě Bridgeport v Connecticutu.
U výslechu se ke všemu podrobně doznala. Popsala své zoufalství po opakovaných potratech i moment, kdy se v bílém plášti procházela po chodbách harlemské nemocnice. V únoru 2012 stanula před federálním soudem v New Yorku a přiznala vinu.
Její obhájci se snažili poukazovat na to, že dívku nikdy netýrala a vychovala z ní slušného člověka. Federální soudce však byl nekompromisní. Označil její čin za zrůdnou krádež cizího života, která způsobila biologickým rodičům třiadvacet let nepředstavitelného utrpení.
V červenci 2012 poslal soud Ann Pettwayovou na dvanáct let do federálního vězení. Pettwayová se v soudní síni v slzách omluvila rodině, ale Joy Whiteová i Carl Tyson její omluvu s opovržením odmítli.
Pohádkový příběh se šťastným koncem však v reálném životě brzy narazil na tvrdou a bolestnou realitu. Zázračné shledání po třiadvaceti letech přineslo obrovské psychologické komplikace, o kterých se v médiích zpočátku nemluvilo.
Carlina byla sice geneticky dcerou Joy a Carla, ale vyrostla jako Nejdra Nance v úplně jiném prostředí, s jinými návyky a jinou mentalitou. Svou únoskyni Ann Pettwayovou po celých třiadvacet let milovala jako svou matku a nedokázala ze dne na den toto hluboké citové pouto vymazat ze svého srdce.
Biologičtí rodiče nedokázali pochopit, proč jejich dcera k únoskyni stále chová jakékoli city. Další obrovský rozkol přinesly peníze. Město New York a nemocnice Harlem Hospital v devadesátých letech vyplatily biologickým rodičům mnohamilionové odškodné za zanedbání bezpečnostní péče.
Část těchto peněz měla být uložena ve svěřenském fondu pro případ, že by se Carlina někdy našla živá. Když se však Carlina po svém návratu začala na tyto peníze ptát, zjistila, že většina financí byla během dlouhých let utracena.
Následovaly trpké rodinné spory, vzájemné výčitky a ochlazení vztahů. Carlina se stáhla z mediálního zájmu, odmítla další rozhovory a vrátila se ke svému životu v Atlantě.
Zdroje:
abcnews.com/US/kidnapped-carlina-white-solves-cold-case-reunites-parents/story?id=12712313
cbsnews.com/news/carlina-white-update-ann-pettway-admits-she-stole-infant-in-1987-says-fbi/
theguardian.com/world/2011/jan/21/carlina-white-kidnapping-baby-reunited-family
theguardian.com/world/2012/jul/30/ann-pettway-sentenced-kidnap
abc.net.au/news/2011-01-21/kidnap-victim-reunited-with-family-after-23-years/1913496
kunc.org/npr-news/2011-01-24/fbi-woman-has-confessed-to-taking-baby-in-1987-now-is-sorry
