Článek
Henry Morgan se narodil kolem roku 1635 ve Walesu. O jeho mládí se ví překvapivě málo. Jisté je, že se v polovině sedmnáctého století objevil v Karibiku, ve světě cukrových plantáží, španělského zlata, válek mezi evropskými mocnostmi a mužů, kteří se živili tím, že přepadali lodě a pobřežní města.
Morgan patřil mezi bukanýry. Nebyli to obyčejní piráti v romantickém smyslu slova, i když se často chovali stejně brutálně. Bukanýři mohli získat pověření od koloniálních guvernérů k útokům na lodě a majetek nepřátelských států. Takové pověření z nich dělalo korzáry, alespoň na papíře.
Rozdíl mezi pirátem a korzárem byl přitom často jen otázkou politické situace. Dokud Anglie se Španělskem válčila, byl Morgan užitečný. Jakmile se obě země dohodly na míru, mohl se stejný člověk přes noc změnit v nepříjemného zločince, kterého bylo třeba obětovat diplomacii.
Velšan, který se stal vůdcem bukanýrů
Morgan se v karibských vodách rychle vypracoval mezi přední velitele. Jeho patronem byl jamajský guvernér Thomas Modyford, který v bukanýrech viděl levnou a účinnou zbraň proti španělské moci.
Morganův vzestup souvisel také se smrtí Edwarda Mansvelta, zkušeného bukanýrského velitele, pod jehož vlivem se Morgan pohyboval. Mansvelt zemřel v roce 1667 a jeho pozici mezi bukanýry postupně převzal právě Morgan.
Nebyl šlechtic ani admirál ve službách regulérního námořnictva. Byl velitelem směsi dobrodruhů, uprchlých námořníků, bývalých vojáků, plantážníků, psanců a mužů, kteří v Karibiku hledali jedinou věc: kořist. A Morgan jim ji dokázal přinést.
V roce 1668 Morgan nejprve dobyl kubánské město Puerto Príncipe, dnešní Camagüey. Pak se rozhodl pro mnohem odvážnější cíl: Portobelo na panamském pobřeží.
Portobelo patřilo k nejvýznamnějším španělským přístavům v oblasti. Bylo opevněné, bohaté a považované za místo, na které by se skupina bukanýrů neměla ani odvážit zaútočit.
Morgan ale zaútočil v noci, překvapil obránce a město dobyl. Jeho muži se zmocnili majetku, zajali obyvatele a církevní hodnostáře a donutili Španěly zaplatit výkupné za to, že město opustí.
Úspěch z něj udělal legendu. Pro Angličany byl důkazem, že Španělsko není v Karibiku nedotknutelné. Pro Španěly se stal symbolem barbarského nepřítele, který se nezastaví před ničím.
Únik z pasti u Maracaiba
O rok později, v letech 1668 a 1669, podnikl Morgan výpravu proti španělským osadám kolem jezera Maracaibo na území dnešní Venezuely. Vyloupil Maracaibo i Gibraltar, město na jižním břehu jezera.
Cestou zpět se jeho flotila ocitla v pasti. U ústí jezera čekaly španělské válečné lodě a pevnost. Morganovi muži měli kořist, ale neměli snadnou cestu ven.
Morgan proto připravil jeden z nejslavnějších triků svého života. Nechal přestavět jednu loď na zápalnou loď, naplnil ji hořlavinami a při útoku ji poslal proti španělské vlajkové lodi. Výbuch a požár narušily obranu natolik, že se bukanýrům podařilo uniknout.
Místo aby skončil v zajetí, vrátil se na Jamajku s další kořistí. Jeho pověst byla v tu chvíli téměř nedotknutelná.
Vrcholem Morganovy kariéry se stal útok na Panamu. Koncem roku 1670 vyplul z Jamajky se silou čítající několik desítek lodí a přibližně osmnáct set mužů. Cílem byla Panamá Vieja, tehdejší Panama, jedno z nejvýznamnějších měst španělského impéria na tichomořském pobřeží Ameriky.
Morgan nejprve dobyl pevnost San Lorenzo u ústí řeky Chagres. Teprve potom se jeho muži vydali proti proudu a pěšky přes Panamskou šíji.
Zhruba čtrnáct set bukanýrů pochodovalo pralesem, bažinami a neznámým terénem téměř deset dní. Nedostávalo se jim jídla, trpěli žízní a mnozí byli na pokraji vyčerpání. Španělé cestu vyklízeli, ničili zásoby a snažili se útočníky vyhladovět dřív, než dorazí k městu.
Morganovi muži přesto pokračovali. Nebyli to vojáci v uniformách, ale muži, kteří dobře věděli, že za nimi není žádná zásobovací kolona a před nimi leží město plné stříbra, zlata, obchodního zboží a rukojmích.
Bitva a vyplenění Panamy
Dne 28. ledna 1671 se Morganova výprava střetla se španělskou obrannou silou před branami Panamy. Španělé měli početní převahu, ale jejich vojsko nebylo dobře sladěné. Jejich plán využít jízdu a stádo býků k rozbití bukanýrských řad selhal.
Morganovi muži se ukryli v terénu, vedli přesnou palbu a španělskou obranu porazili. Poté vstoupili do města.
Panama byla vypleněna a záhy zachvácena obrovským požárem. Dodnes není úplně jasné, kdo ho založil. Podle jedné verze zapálili budovy Španělé, aby bohatství nepadlo do rukou útočníků. Podle jiné se na zkáze města podíleli Morganovi muži. Pravděpodobně šlo o směs násilí, rabování, výbuchů a chaosu, který už nikdo nedokázal zastavit.
Jisté je, že původní Panama byla zničena tak důkladně, že ji Španělé už neobnovili na stejném místě. Nové město založili o několik kilometrů dál.
Morganovi bukanýři odvedli stovky zajatců a naložili kořist na mezky. Přesná hodnota lupu se v pramenech liší. Pro řadové muže ale bylo zklamáním, že po rozdělení připadl každému mnohem menší podíl, než čekali.
Morganova pověst mezi vlastními lidmi utrpěla po návratu z Panamy. Bukanýři ho obvinili, že před nimi ukryl část kořisti a rozdělil jim méně, než jim náleželo. Některé pozdější zprávy tvrdí, že v noci odplul s malým počtem důvěrníků a většinu mužů nechal bez dostatečných zásob.
Tento obraz vychází hlavně z kronik a svědectví nepřátelských Morganovi. Nelze s jistotou ověřit, kolik kořisti skutečně zadržel. Jisté ale je, že mezi bukanýry zavládla nespokojenost a Morganův návrat nebyl triumfem pro všechny. Legenda o férovém kapitánovi, který dělil lup spravedlivě, k němu rozhodně nesedí.
Mírová smlouva, o které prý nevěděl
Morganův nájezd měl ještě jeden zásadní problém. V červenci 1670 uzavřely Anglie a Španělsko Madridskou smlouvu. Obě země se v ní zavázaly k míru a Španělsko mimo jiné uznalo anglické državy v Karibiku, včetně Jamajky.
Když Morgan v lednu 1671 Panamu dobyl, smlouva už existovala. Zpráva o ní se však do Karibiku šířila pomalu a nejasně. Morgan později tvrdil, že o jejím uzavření v době útoku nevěděl. Formálně nikdy nebylo prokázáno, že by ji vědomě porušil.
Španělsko bylo ovšem rozzuřené. Požadovalo, aby Anglie ukázala, že nad vlastními korzáry neztratila kontrolu. Morgan se tak z užitečného hrdiny stal diplomatický problém.
V dubnu 1672 byl Morgan odvolán do Londýna. Často se píše, že byl zatčen a dopraven do Anglie jako vězeň. Ve skutečnosti neexistují přesvědčivé důkazy, že by byl uvězněn v klasickém smyslu slova.
Morgan rozhodně neskončil v Toweru, kde mezitím skutečně pobýval jeho někdejší patron Thomas Modyford. V Londýně byl spíš pod dohledem a musel vysvětlovat okolnosti útoku. Vypovídal před Lords of Trade and Plantations, kde uvedl, že o mírové smlouvě nevěděl.
Nikdy nebyl obžalován z pirátství a nestanul před soudem. Anglická veřejnost ho navíc vnímala spíš jako hrdinu, který Španělům vrátil část jejich vlastní arogance. A politická situace se mezitím změnila.
Pasování na rytíře místo šibenice
Do roku 1674 se vztahy mezi Anglií a Španělskem znovu zhoršily. Karibik zůstával místem, kde se střetával obchod, vojenská moc a ambice evropských říší. Zkušený muž, který znal Jamajku, Port Royal, španělské pobřeží i svět bukanýrů, byl pro anglickou korunu znovu užitečný.
Král Karel II. proto Morgana v listopadu 1674 pasoval na rytíře. Z kapitána bukanýrů se stal sir Henry Morgan.
Poté byl jmenován místoguvernérem Jamajky. Vrátil se do Karibiku jako muž koruny, ne jako velitel nájezdu. Symbolika byla téměř absurdní: člověk, který vyplenil Panamu, měl nyní pomáhat chránit anglický majetek a zajišťovat pořádek v oblasti.
Sir Henry Morgan dorazil zpět na Jamajku v roce 1675. V následujících letech zasedal v koloniální radě, podílel se na správě ostrova, posiloval jeho obranu a několikrát působil jako úřadující guvernér.
Zároveň se podílel na potlačování pirátství. Doba se změnila. Anglie už nepotřebovala, aby její korzáři útočili na španělská města tak bezohledně jako dřív. Potřebovala stabilní obchod, bezpečné přístavy a kontrolu nad Karibikem.
Morgan tak stíhal muže, kteří žili podobně jako on před několika lety. Bývalý bukanýr se stal představitelem zákona. Ne proto, že by náhle změnil povahu, ale proto, že se změnily zájmy koruny.
Na začátku osmdesátých let upadl během politických sporů na Jamajce v nemilost a přišel o část funkcí. V roce 1688 byl ale znovu přijat do koloniální rady. Zemřel krátce poté, 25. srpna 1688, na Jamajce. Mimochodem, jeho jméno dnes nese známá značka rumu.
Zdroje:
https://www.britannica.com/biography/Henry-Morgan-Welsh-buccaneer
https://www.discoveryuk.com/mysteries/who-was-captain-henry-morgan-and-what-did-he-do/
https://www.newworldencyclopedia.org/entry/Henry_Morgan
https://www.historic-uk.com/HistoryUK/HistoryofWales/Sir-Henry-Morgan/
https://www.missedhistory.com/article/captain-morgan-sir-henry-morgan-welsh-privateer-jamaica-governor
https://www.piratesinfo.com/famous-pirates/henry-morgan-or-captain-morgan/
