Článek
Devět minut pekla. Tak dlouho trvá znásilnění, jemuž se Monica Bellucci před zraky světa nebrání – nemůže. Je paralyzovaná hrůzou i bolestí, v očích prázdno. Zkázu jejího těla sleduje nehybná kamera. A za ní stojí muž, který ji miluje.
Vincent Cassel, Moničin manžel a herecký kolega, odvrací zrak. Nedokáže se dívat, jak jeho ženu brutálně týrají, byť „jen“ před filmovou kamerou. V mrazivě autentické scéně snímku Zvrácený (Irreversible, 2002) se Monica stala obětí jednoho z nejděsivějších filmových zločinů.
Realita to nebyla – ale skutečný děs ano. Po boku Cassela, který ve filmu hraje mstitele, prošla Monica proslulou devítiminutovou scénou znásilnění. Trauma, jež na plátně ztělesnila, se vpálilo do paměti diváků po celém světě. „Nikdy se nebyla schopná na natočenou, velmi dlouhou scénu podívat,“ přiznala v rozhovoru.
Cassel zase přiznal, že ani on tu hrůzu nezvládl sledovat. Film tehdy vyvolal šok – v některých zemích ho chtěli zakázat. Pro Monicu Bellucci to ale byla další výzva v kariéře, kterou si sama zvolila. Nebála se projít peklem, aby světu ukázala, co všechno v ní je.
Ještě o pár let dříve by si to nikdo nepomyslel. Monica bývala v očích veřejnosti hlavně éterickou italskou kráskou – módní múzou a sexsymbolem. Mohla zůstat v bezpečném světě elegancí nabitých rolí. Ona si ale znovu a znovu vybírala příběhy na hraně, které bolely tělo i duši.
Iréversible, Umučení Krista, Maléna … všechny tyhle filmy jsou o temné stránce lidské duše. A jak sama přiznala, to je téma které ji zajímá. A je to i důvod, proč se jako herečka pouští do krajních projektů.
Na začátku natáčení Zvráceného jí bylo osmatřicet let – a instinktivně cítila, že se musí oprostit od vlastní image bohyně krásy, aby prorazila. S nepřízní a předsudky ostatně bojovala od počátků své herecké dráhy.
Podmanivý pohled a dokonale symetrická tvář Monice otevřely dveře do filmu. Narodila se v září 1964 v ospalém městečku Città di Castello uprostřed Itálie. Byla jedináček, tiché, přemýšlivé a trochu uzavřené dítě z katolické rodiny.
Jako by už tehdy byla duší jinde než její vrstevníci – ponořená ve vlastních představách, možná osamělá, ale pozorně naslouchající světu kolem sebe. Rostla v ní zvídavost a inteligence, kterých si okolí zpočátku moc nevšímalo. Kdo by tehdy hádal, že z téhle vážné dívenky vyroste mezinárodní symbol smyslnosti?
V osmnácti letech se Monica zapsala na studium práv na univerzitě v Perugii. Toužila se stát právničkou, to přání v ní zasadil otec. Právě on ji však zároveň jako první podporoval v něčem zdánlivě odlišném: ve světě módy. Studium bylo nákladné a Monica si přivydělávala jako modelka – jenže tahle „brigáda“ ji záhy zcela pohltila.
ve věku 25 let
Když se poprvé prošla po přehlídkovém molu ve Florencii, cítila, že sem patří. „Být modelkou pro mě bylo přirozené,“ vzpomínala. „Milovala jsem fotky. Milovala jsem svět obrazů.“ V roce 1988 se s otcovým požehnáním přestěhovala do Milána, hlavního města evropské módy.
Z provincionální krásky se takřka přes noc stala hvězda – pózovala pro slavné fotografy, zírala na ni z obálek italské Elle i španělské Vogue. Křivky a tmavé oči Moniky Bellucci začaly zdobit kampaně luxusních značek jako Dolce & Gabbana či Dior. Mladičká Italka si tehdy možná připadala jako v pohádce. Netušila, že její krása se stane i jejím prokletím.
Jakmile se totiž Monica pokusila prorazit i jako herečka, narážela na nedůvěru. Měla proti sobě klišé: tak hezká žena nemůže být dobrou herečkou.
„Vím, že krása vyvolává určitou zvědavost. Ale jak řekl Oscar Wilde, krása trvá jen pět minut, pokud nemáte nic jiného, co by ji udrželo. Tvůrci vás neoslovují pro vaši krásu, ale pro váš talent,“ prohlásila rezolutně.
A dodala větu, kterou jako by vytesala přímo ze své životní zkušenosti: „Protože jsem hezká, každý si myslí, že jsem hloupá. Ale je to jako maska, kterou musíte rozbít, abyste ukázali, co se za ní skrývá.“
Rozbít tuto masku nebylo snadné. Monica však měla odhodlání i potřebnou dávku odvahy experimentovat. První filmovou roli získala v polovině 90. let – a hned se dokázala vymanit ze škatulky tuctové krásky. Za výkon ve francouzském thrilleru Byt (L’Appartement, 1996), kde ztvárnila tajemnou okouzlující dívku, sklidila uznání a získala dokonce nominaci na prestižního Césara.
Právě při natáčení Bytu potkala muže, jenž navždy změní její život. K tomu se však ještě vrátíme. Tehdy mladá Monica pokračovala v herecké cestě, která se rozbíhala naplno. Hrála upíří nevěstu v Coppolově Draculovi (1992) po boku hvězd jako Gary Oldman a Anthony Hopkins. Zlomový byl ale rok 2000. Přišla hlavní role v italském dramatu Maléna.
Maléna je příběhem ženy, která byla „příliš krásná“ pro maloměstský svět, jenž ji za to nemilosrdně odsoudil. Monica jako by té postavě propůjčila i kus vlastní duše. Maléna trpí, protože okolí vidí jen její půvab a touhu mužů, které probouzí – ne její dobro, odvahu ani zranitelnost.
Ve strhujícím snímku Giuseppe Tornatoreho Monica dokázala, že v ní hoří herecký plamen nezávislý na jejím vzhledu. V jedné ze závěrečných scén Malénu místní ženy brutálně zlynčují – ostříhají jí její nádherné vlasy, potupí její krásu. Monica tu hraje beze slov, skloněná a zlomená, pod palbou ran.
Italští kritici ten výkon nazvali „očišťující katarzí“. Bellucci definitivně setřásla podezření, že je jen ladnou sochou – dokázala, že je lidská, zranitelná a hluboká.
Její rostoucí mezinárodní věhlas jí otevřel dveře i do Hollywoodu, kde přijala výraznou roli Persephone ve dvou pokračováních kultovní sci-fi série, Matrix Reloaded a Matrix Revolutions (2003).
v roce 2002
Po Maléně přišly další velké úlohy, v nichž se Monica nebála zajít do extrému. V historickém dramatu Umučení Krista (2004) ztvárnila Máří Magdalénu a její scény pod křížem byly prodchnuty autentickou bolestí a soucitem. Ve své kariéře často šla tam, kam by jiné herečky váhaly vkročit.
Nikdy jí ale nešlo o skandál – spíš o to, aby sebe samu stále zkoušela a překvapovala. Možná i díky téhle vnitřní nejistotě, kterou proměnila ve vlastní motor, dosáhla paradoxně obrovského úspěchu. Na prahu čtyřicítky byla Monica Bellucci uznávanou herečkou, aniž by přišla o gloriolu jedné z nejkrásnějších žen světa.
Mezitím se jí proměnil i osobní život. První manželství – s italským fotografem Claudiem Bassem – uzavřela už v roce 1990, ale po čtyřech letech se rozpadlo. Z mladičké nevěsty vyrostla žena, která začínala chápat, co od lásky opravdu chce. A osud jí to záhy přinesl.
V roce 1996 potkala při natáčení filmu Byt francouzského herce Vincenta Cassela. Charismatický bouřlivák a okouzlující Italka – ztělesnění spalující přitažlivosti. Přesně tak je lidé vnímali a oni sami mezi sebou cítili silné osudové pouto.
Zamilovali se do sebe na první pohled, psalo se tehdy. Monica se kvůli Vincentovi přestěhovala do Paříže, kde byli snadno středem pozornosti. Jí bylo dvaatřicet, jemu o pár let méně – krásný slavný pár bez skandálů, zato s pověstí jakési moderní pohádky o princi a princezně.
Po třech letech soužití se vzali v Monaku (1999). Svatbu se jim nějakou dobu dařilo tajit před médii; Monica nikdy netoužila po bombastických gestech. Cassel i ona si střežili soukromí a raději než na večírcích bývali spolu uprostřed přírody nebo cestovali.
O pár let později do jejich života vstoupila rodičovská radost i starost. V roce 2004 Monica porodila dceru Devu – bylo jí 39 let a tisk tehdy žasl, že „italská bohyně“ tak dlouho čekala na dítě. Jenže Monica měla jasno: kariéra i manželství ji naplňovaly a na mateřství si chtěla nechat čas, až bude skutečně připravená.
„Radili mi, abych měla hned po svém prvním těhotenství další dítě, ale nebyla jsem na to připravena. Možná proto, že jsem byla jedináček, to z člověka dělá sobce,“ přiznala otevřeně v jednom rozhovoru.
Druhé dítě – dceru Léonii – přivedla na svět roku 2010, ve svých pětačtyřiceti. Jako zkušená matka to brala s humorem a nadhledem. „Děťátko je hnědovlasé a hezounké, podstoupila jsem přirozený porod jako stará selka,“ vtipkovala pár hodin po porodu. Vedle hvězdných rolí tak Monica okusila i zcela obyčejné štěstí – a prozření, že v životě jsou nakonec nejdůležitější vztahy s blízkými.
Vincent Cassel, sám z herecké rodiny, obdivoval, jak Monica zvládá mateřství i filmovou dráhu bez velkých gest a skandálů. Nikdy ji nebral jen jako okrasný drahokam po svém boku – viděl její lidskost. „Její největší dar není krása, ale inteligence. A pochopení. Je velice pozorná a laskavá k ostatním,“ prohlašoval o své ženě.
Obojí – laskavost i inteligenci – poznal v praxi: Monica se totiž rozhodla, že rodina bude vždy na prvním místě. Nechtěla kvůli práci obětovat čas s dcerami, a tak přijímala méně rolí a pečlivě zvažovala, kdy a kam pojede natáčet. S Casselem se domluvili na poměrně nekonvenčním uspořádání vztahu: netrávili spolu každodenní život, ale zůstávali si nablízku ve svém vlastním rytmu.
„Vincent a já jsme dva úplně odlišní tvorové,“ popsala to Monica jednou. „Máme každý svůj svět a jednou za čas se potkáme uprostřed. Jsem nezávislá, on taky – asi jediný způsob, jak být spolu.“ Manželé tak často žili i na různých kontinentech: Monica s dětmi pobývala v Římě či Londýně, Vincent v Paříži a později v Riu de Janeiru. Potkávali se, kdykoli to šlo, nejraději na své venkovské usedlosti v brazilském pralese, daleko od zvědavců. A jejich manželství tímto způsobem fungovalo dlouhých čtrnáct let.
Každá pohádka však má svůj konec – a někdy překvapivě klidný. V létě 2013 Monica Bellucci a Vincent Cassel oznámili rozvod. Svět čekal senzaci, drby o nevěře nebo bouřlivé hádky, ale nic takového nepřišlo. „Naše životní cesty se začaly ubírat jiným směrem,“ vysvětlila Monica prostě.
Žádné obviňování, žádná hořkost. „Láska nezmizí, jen se změnila. Tolik věcí se může změnit, ale naše rodina zůstane,“ prohlásila herečka smířlivě. Oba exmanželé dál vychovávali své dvě dcery společně a zůstali přáteli. Jejich rozchod proběhl bez skandálu – stejně důstojně, jako vedli svůj vztah.
Monice bylo devětačtyřicet a poprvé od svých čtrnácti neměla vedle sebe žádného partnera. Poprvé v životě pocítila, jaké to je patřit jen sama sobě. Po letech věnovaných rodině i kariéře stála náhle na prahu nové etapy – sama, a přece obklopená láskou svých dětí.
„Poprvé v životě jsem single. Líbí se mi to a to chci říct i svým dětem, že není nutné mít v životě manžela nebo partnera. Ze samoty bychom neměli mít strach,“ konstatovala odhodlaně. Samota pro ni neznamenala prázdnotu. Cítila v sobě energii, možná silnější než dřív.
V následujících letech se Monica skutečně soustředila hlavně na sebe, rodinu a několik vybraných projektů. Muži kolem ní přicházeli a odcházeli. Bulvární fotografové ji jeden čas zastihli po boku o dvacet let mladšího francouzského umělce Nicolase Lefebvra.
Neunikla tak srovnání s Vincentem, který se po rozvodu oženil s mnohem mladší modelkou. Monica však tyto „románky“ nijak nekomentovala. Nechávala věcem volný průběh a spíše si užívala pocitu, že nikomu nic nedluží a nemusí se nikomu přizpůsobovat. Znovu hodně cestovala – pracovně i s dcerami.
Ve věku, kdy se jiné herečky stahují ze scény, ona naopak přijímala nové výzvy. Třeba v sedmapadesáti naskočila na evropské turné s divadelní inscenací o Marii Callas, kde celé hodiny sama na jevišti recitovala dopisy slavné operní divy.
Jako by se v ní za ta léta usadila hluboká vnitřní jistota. Už nemusela nikomu nic dokazovat – a možná právě proto byla její přitažlivost silnější než kdy dřív. Když se v 55 letech objevila na přehlídce Dolce & Gabbana v Miláně, publikum šílelo nadšením. Monica Bellucci nestárla – ona zrála.
Radost jí udělalo, když se její starší dcera, Deva Cassel, vydala v jejích stopách. Stala se vyhledávanou modelkou pro stejné módní domy, které kdysi odstartovaly kariéru její matky, a začala si budovat i vlastní hereckou dráhu.
A pak do jejího života vstoupila nová láska. Nenuceně, pomalu, jako když přichází podzim a barví listí do zlata. V roce 2022 se Monica zúčastnila filmového festivalu Lumière ve francouzském Lyonu. V porotě tam zasedal režisér Tim Burton – osobitý tvůrce filmových fantazií jako Střihoruký Edward či Mrtvá nevěsta.
Setkali se tehdy po letech znovu. Jiskra přeskočila, jak by řekli Američané: přeskočila jiskra. Nejdřív společně pracovali (Monica dostala menší roli v Burtonově filmu Beetlejuice 2), ale brzy bylo jasné, že je pojí něco víc. V únoru 2023 dvojice poprvé vyšla ruku v ruce na veřejnosti – a celý svět obletěly fotografie filmového „mistra temné fantazie“ s jeho novou múzou.
Oba byli podobně staří (Monica 58, Tim 64) a prošli si zářivými vrcholy i bolestnými pády. Možná i proto působí vedle sebe nesmírně klidně a vyrovnaně. Monica najednou neskrývala své štěstí. „Miluji ho,“ přiznala prostě a beze studu, když se jí novináři zeptali na Burtona. Z jejích očí tehdy zmizel veškerý smutek minulých let.
i dnes vypadá Monica skvěle
Na jaře roku 2025 stanula Monica Bellucci na pódiu v Los Angeles, aby převzala ocenění za celoživotní přínos v rámci festivalu oslavujícího italskou kinematografii. V publiku jí tleskal Tim Burton. Monica měla na sobě elegantní černé šaty, dlouhé havraní vlasy stažené dozadu. Usmívala se, ale trochu jinak než dřív – snad skromněji. Její krása získala nový rozměr: klid a pokoru. Jak sama poznamenala: „Máme ale štěstí, protože když zestárneme, znamená to, že máme dlouhý život. Jak tělo klesá, duše roste.“
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Monica_Bellucci
https://nasehvezdy.cz/clanek/manzel-tvrde-pomstil-brutalni-znasilneni-monicy-bellucci-nastesti-jen-ve-filmu-80044/
https://www.dotyk.cz/magazin/nejkrasnejsi-zena-sedesatiny-monica-bellucci/
https://podcasty.seznam.cz/podcast/cteme-vam-prozeny-cz/monica-bellucci-slavi-60-jak-telo-klesa-duse-roste-nedrzi-diety-nechodi-na-plastiky-a-je-nadherna-390900
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/monica-bellucci-v-petactyriceti-porodila-druhou-dceru.A100525_093623_lidicky_nh
https://www.extra.cz/monica-bellucci-slavi-sedesatiny-italska-kraska-starne-s-gracii-a-zije-se-znamym-reziserem-23134
https://the-talks.com/interview/monica-bellucci/
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-zaujalo-nas-monica-bellucci-96282
