Hlavní obsah
Lidé a společnost

Táta klokana Skippyho Ed Devereaux: klokani na place nikoho neposlouchali, natáčení bylo peklo

Foto: Stephanfraser17 ,CC-BY-SA, upscale, skippy-the-bush-kangaroo.fandom

Ed Devereaux prošel válkou na Nové Guineji, desítkami filmových a televizních rolí i britským divadlem. Přesto ho svět zná hlavně jako laskavého tátu ze seriálu Skippy, kde musel hrát po boku klokana, kterého nešlo vycvičit.

Článek

Rok 1968. Na televizních obrazovkách v desítkách zemí světa se objevuje nový rodinný seriál: Skippy (v originále Skippy the Bush Kangaroo). Během pár let jej převzaly stanice ve 128 zemích a odhadem 300 milionů diváků na všech kontinentech sledovalo příběhy klokana Skippyho.

Z australského zvířete se stal celosvětový fenomén a jeden z prvních velkých televizních exportů své země. V dobrodružných i humorných epizodách seriálu pomáhal chytrý klokan řešit každodenní potíže v přírodě fiktivního Národního parku Waratah. Komunikoval přitom s lidskými hrdiny pomocí charakteristického cvakání, které v seriálu suplovalo klokaní „řeč“.

Hlavní lidskou postavou byl správce parku a otec dvou synů Matt Hammond, ztvárněný australským hercem Edem Devereauxem. Pro tehdy třiačtyřicetiletého Devereauxe znamenal seriál Skippy životní roli – a také zcela nečekanou hereckou výzvu: hrát po boku zvířete, které se nedá zkrotit ani režírovat jako člověk.

Ed Devereaux se narodil 27. srpna 1925 v dělnické katolické rodině v severním Sydney. Byl jedním z deseti dětí. Vyrůstal v době hospodářské krize a dospívat musel velmi rychle – v době druhé světové války se jako šestnáctiletý přihlásil do armády. Byl nasazen na Nové Guineji, kde Australané v prudkých tropických deštích a blátě sváděli těžké boje s japonskou armádou. Dřív než oslavil dvacáté narozeniny, zažil Devereaux válečné nasazení v džungli a pohled na umírající spolubojovníky. Do Sydney se vrátil jako velmi mladý veterán.

Po válce se musel postavit na vlastní nohy. Vystřídal řadu civilních zaměstnání; živil se jako taxikář, skladník i řidič náklaďáku. Přitom v něm ale rostla touha zkusit herectví. Koncem 40. let začal hrát menší úlohy na divadle. V 50. letech se postupně dostal i k filmu a televizi, které se v Austrálii rozjížděly.

Na přelomu 50. a 60. let přesídlil za hereckou prací do Británie, jak tehdy činila řada australských herců. V roce 1963 získal malou roli v britské kriminální komedii The Wrong Arm of the Law (v ČSSR známé jako Ruka zákona), kde si zahrál po boku hvězd Petera Sellerse, Lionela Jeffriese, Bernarda Cribbinse a Billa Kerra. Na začátku 60. let tak byl Ed Devereaux etablovaným charakterním hercem, který sbíral zkušenosti doma i v zahraničí. Největší příležitost ho však teprve čekala zpátky v rodné Austrálii.

Fenomén Skippy

V druhé polovině 60. let dostal Ed Devereaux nabídku na hlavní roli v připravovaném dětském seriálu o klokanovi. Zpočátku to nemuselo vypadat jako kariérní vrchol – rodinné příběhy se zvířecími hrdiny tehdy ještě nepatřily k vyhledávaným prestižním projektům.

Producenti seriálu (Fauna Productions) ale měli ambice prorazit i za hranicemi, podobně jako o několik let dříve zabodoval americký seriál Flipper o chytrém delfínovi. Skippy, klokan z buše, se začal natáčet ve Waratah Parku a v okolí Ku-ring-gai Chase National Park severně od Sydney a v barevných záběrech ukazoval mezinárodnímu publiku trochu exotiky australského venkova.

Hlavní lidskou tváří seriálu se stal právě Ed Devereaux jako Matt Hammond. Seriál Skippy měl australskou premiéru v roce 1968 a u domácího publika sklidil úspěch. Zanedlouho ho televize začaly prodávat do zahraničí a během tří let se vysílal ve většině koutů světa – od Evropy přes Asii až po Severní a Jižní Ameriku. Ze Skippy se stal fenomén popkultury.

Z australských televizních programů žádný nedosáhl takové popularity v zahraničí; Skippy byl prvním globálně úspěšným seriálem natočeným v Austrálii. Kolem roku 1970 zažívala mánie kolem Skippy vrchol – podle odhadů si seriál naladilo přes 300 milionů diváků a klokan z australského buše se zařadil mezi nejznámější zvířecí postavy televizní obrazovky. Ed Devereaux se díky roli starostlivého táty Matta stal známým v milionech domácností od Británie přes Indii až po Latinskou Ameriku.

Na place to nebyla pohádka

Diváci přitom neměli tušení, jak náročné bylo přenést setkání člověka s „mluvícím“ klokanem na filmový pás. Tvůrci seriálu po letech přiznali, že na natáčení nikdy neexistoval jeden zázračně vycvičený klokan Skippy. Ve skutečnosti jich produkce používala hned několik – podle některých svědectví až devět různých zvířat.

Klokani patří k divokým tvorům, které se nedají spolehlivě ochočit ani vytrénovat k provádění triků před kamerou. Pokud scénář vyžadoval, aby Skippy v nějakém záběru prováděl složitější kousek, musela nastoupit filmařská improvizace. Režisér a kameramani si vypomáhali důmyslnými triky: třeba klokaní „mluvení“ zařídili tak, že zvířeti dali něco dobrého do tlamy, aby před kamerou přežvykovalo – typické cvakání bylo pak dodáno až ve zvukové postprodukci.

V akcích, kde měl Skippy zvedat nebo přenášet předměty, nastupovala unikátní rekvizita. Pro detailní záběry klokaní tlapky, jak třeba mačká tlačítko telefonu nebo sbírá bankovky, použil štáb atrapu: klokaní přední končetinu připevněnou na tenké tyči. Mimo kameru ji navlékl rekvizitář a doslova s ní „hrál“ místo živého zvířete.

V některých momentech posloužil dokonce vycpaný klokan – například pro statické záběry, kdy Skippy sedí zády k objektivu a „poslouchá“ své lidské partnery.

Natáčení se zvířecí hvězdou tak obnášelo ohromnou trpělivost a precizní práci celého týmu. Ed Devereaux později vzpomínal, že klokana nešlo jednoduše přimět k určitému výkonu. Herci i filmaři se museli přizpůsobit tomu, co zvíře zrovna udělá, a často čekat dlouhé hodiny na použitelný záběr.

Ve výsledném sestřihu působila iluze dokonale – na obrazovce klokan skutečně vypadal jako chápavý a komunikativní tvor, který vnímá pokyny člověka. Seriál navíc provázela pohodová rodinná atmosféra a optimistický humor, takže běžný divák neměl důvod přemýšlet, jak obtížně vznikají tyto zdánlivě idylické scény. Kouzlo filmového střihu zafungovalo a dětské publikum věřilo, že Skippy doopravdy rozumí svému „tátovi“.

Pro Eda Devereauxe znamenal Skippy obrovskou popularitu – ale zároveň ho do jisté míry zaškatulkoval. Když seriál po třech sezónách v roce 1970 skončil (vzniklo celkem 91 epizod a jeden celovečerní film), bylo jasné, že tvář australského herce už navždy zůstane spojená s rolí laskavého rangera z buše. Devereaux se tomu snažil čelit pílí a rozsahem své další práce.

Brzy po skončení natáčení Skippyho se přesunul zpět do Velké Británie, kde prožil velkou část následujících dekád. Jako zkušený herec získával role v televizi, ve filmu i na divadle. Spolupracoval na kriminálních dramatech, historických seriálech i odlehčených sitcomech. Jeho filmografie se rozrostla na více než sedmdesát položek, celkem se herecké profesi věnoval téměř šedesát let. Vedle hraní zkusil také práci scenáristy a režiséra – například k několika epizodám seriálu Skippy napsal scénář nebo námět a epizodu The Veteran také režíroval.

Zahrál si například v australské historické minisérii Pravověrní (The True Believers, 1988) o poválečných politických bojích a příležitostně hostoval i v britských populárních pořadech. V roce 1995 se objevil v epizodě kultovního britského sitcomu Absolutely Fabulous (Šíleně bohaté dámy), kde ztvárnil drobnou úlohu australského VIP hosta.

Přesto všechno se ale jméno Ed Devereaux zejména v Austrálii stále vybavovalo hlavně v souvislosti se Skippym – a herec to s nadhledem přijímal jako fakt. V rozhovorech připomínal, že mu seriál nepřinesl jen popularitu, ale také možnost psát a režírovat. „Skippy byl úspěšný po celém světě,“ řekl v roce 1988. „Pořád je. Dal mi šanci nejen hrát, ale také režírovat a psát.“

Ed Devereaux strávil závěr života v Anglii. S přibývajícím věkem omezoval práci, i kvůli chatrnému zdraví. V roce 2003 mu lékaři diagnostikovali rakovinu jícnu. Herec podstoupil léčbu, ale nemoc byla v pokročilém stadiu. Na sklonku roku 2003 byl hospitalizován v nemocnici Royal Free Hospital v londýnské čtvrti Hampstead.

Devereaux však vyslovil jasné přání opustit nemocniční pokoj a dožít své poslední dny doma. Lékaři ho proto na jeho žádost propustili do domácí péče, kde se o něj starala jeho druhá manželka Julie. Herec zemřel o několik dní později, 17. prosince 2003, ve věku 78 let, ve svém domě v Hampsteadu. Podle dobových nekrologů zemřel ve spánku na selhání ledvin, tři měsíce po diagnóze rakoviny jícnu.

Zdroje:

https://www.nfsa.gov.au/collection/curated/skippy-bush-kangaroo-celebrating-hit-1960s-tv-show

https://www.nfsa.gov.au/collection/item/you-cant-train-kangaroo

https://aso.gov.au/titles/series/skippy/

https://www.screenaustralia.gov.au/screen-guide/skippy-australias-first-superstar-27149/

https://www.abc.net.au/listen/programs/perth-drive/skippy-50-years-nfsa-exhibition/11188038

https://www.abc.net.au/news/2003-12-18/skippy-star-dies-in-london/107856

https://hornsbyshire.recollect.net.au/nodes/view/7216

https://www.imdb.com/name/nm0222358/

https://www.imdb.com/title/tt0060025/

https://www.imdb.com/title/tt1513086/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz