Článek
Ráno 12. června 1962 přišla na Alcatrazu běžná kontrola cel. Dozorci chodili kolem mříží a dívali se na muže, kteří měli ležet v postelích. V celách Franka Morrise, Johna Anglina a Clarence Anglina opravdu někdo ležel. Zpod přikrývek trčely hlavy s vlasy a obličeji, které ve slabém světle vypadaly dost přesvědčivě na to, aby prošly nočními kontrolami.
Když dozorce natáhl ruku přes mříže a dotkl se jedné hlavy, spadla na podlahu. Nebyla živá. Byla vyrobená ze sádry, barvy, papíroviny a skutečných lidských vlasů, které vězni nasbírali ve vězeňském holičství. V postelích neleželi tři uprchlíci, ale jejich makety.
Frank Morris a bratři Anglinové byli pryč. Zmizeli z věznice, která měla být téměř neprostupná. Ostrov Alcatraz ležel uprostřed Sanfranciského zálivu, obklopený studenou vodou, proudy a vzdáleností, kterou vězeň po nocích slyšel v sirénách lodí. Od roku 1934 se o útěk pokusily desítky mužů. Většina skončila zpátky za mřížemi, zastřelených nebo utopených.
Tihle tři zmizeli tak, že se o nich mluví dodnes. Neví se, jestli se utopili v ledové zátoce, nebo jestli se dostali na břeh a žili dál pod cizími jmény. FBI po sedmnácti letech došla k závěru, že nejspíš zemřeli.
Muž s IQ 133 a bratři z Georgie
Frank Lee Morris se narodil v roce 1926 ve Washingtonu. V jedenácti letech osiřel, prošel pěstounskými domovy a první konflikt se zákonem měl už jako dítě. Dospělost strávil mezi krádežemi, loupežemi, věznicemi a pokusy o útěk. Federální úřady ho považovaly za mimořádně inteligentního a v materiálech se u něj často uvádí IQ 133.

Frank Morris
Na Alcatraz se dostal v lednu 1960. Měl za sebou odsouzení za bankovní loupež, vloupání a další trestné činy. Nebyl to vězeň, kterého by poslali na ostrov náhodou. Alcatraz sloužil lidem, kteří utíkali z jiných věznic, odmítali pravidla nebo představovali pro běžné federální věznice problém.
John a Clarence Anglinovi pocházeli z Georgie a vyrostli v početné rodině. Byli synové chudých farmářů a dva z mnoha sourozenců. Jejich dětství patřilo jihu Spojených států, práci, přesunům a později také krádežím. Společně s bratrem Alfredem se dostali do vězení po ozbrojené bankovní loupeži v Columbii v Alabamě z roku 1958.

John Anglin
John přišel na Alcatraz v roce 1960, Clarence začátkem roku 1961. Morris je znal už z předchozích věznic. Když se ocitli na stejném místě a dostali cely blízko sebe, začali připravovat plán, který by na papíře vypadal skoro směšně. Měli se dostat z ostrova pomocí lžic, pilových plátků, vysavače, pláštěnek a gumového člunu vyrobeného ve vězení.
Čtvrtým mužem plánu byl Allen West. Byl odsouzený za krádeže aut a na Alcatraz se dostal po nepovedeném útěku z jiné věznice. Právě on pak zůstal jako jediný uvnitř a po útěku ostatních vyšetřovatelům popisoval, jak se plán připravoval.
V celách nebylo moc místa. Postel, umyvadlo, police, záchod, mříže a na zadní stěně malá větrací mřížka. Právě kolem ní začali muži pracovat. Beton v Alcatrazu nebyl všude stejně pevný a kolem ventilačních otvorů se dal po dlouhé práci narušit. Vězni používali lžíce z jídelny, staré pilové listy a podomácku vyrobenou vrtačku z motoru rozbitého vysavače.

Clarence Anglin
Práce nesměla být slyšet. Morris hrál po večerech na akordeon a zvuk nástroje pomáhal krýt škrábání, vrtání a odlamování betonu. Muži postupovali pomalu. Vrtali těsně vedle sebe malé otvory kolem ventilační mřížky, uvolňovali kus zdi a po práci díru zakrývali kartonem, kufrem nebo falešným panelem.
Za celami vedla servisní chodba. Nebyla určená vězňům a běžně se tam nehlídalo. Když se některému z mužů podařilo dostat skrz zadní stěnu cely, měl za sebou prostor, který ho nevedl hned na svobodu, ale vyváděl ho z přímého pohledu dozorců. To byla první část plánu útěku.
Nad celovým blokem si vězni vybudovali dílnu. Dostávali se tam potrubím a v prostoru nad celami schovávali materiál. Pracovali večer před posledním sčítáním, střídali se na hlídce a používali i jednoduchý periskop, aby viděli, jestli se blíží dozorce. Do téhle skryté dílny nosili pláštěnky, kusy dřeva, nástroje, barvy, látku, papír a všechno, co se mohlo hodit.
Hlavy v postelích
Falešné hlavy byly stejně důležité jako díry ve zdi. Noční kontroly na Alcatrazu byly časté a vězeň v posteli musel vypadat že spí v posteli. Muži proto vyráběli obličeje, které měly z dálky a ve tmě stačit. Použili směs papíroviny, sádry a barvy. Vlasy nebyly namalované. Byly skutečné a pocházely z vězeňského holičství.
Každá hlava měla svůj výraz, nos, uši a vlasy. Nebyly dokonalé jako filmové rekvizity, ale ve tmavé cele za mřížemi a pod dekou stačily. Dozorci při nočních kontrolách neotevírali celu kvůli každému spícímu vězni. Podívali se, viděli hlavu na polštáři a šli dál.

Falešné hlavy dnes patří k nejslavnějším předmětům z Alcatrazu. Jedna měla později ulomený nos, protože po odhalení spadla z postele na podlahu. Tehdy ráno to ale nebyla muzejní kuriozita. Byl to důkaz, že tři muži dokázali přelstít systém, který věřil, že je kontroluje každou noc.
Vězni zároveň připravovali oblečení a věci pro cestu. Věděli, že se nedostanou ven jen tím, že projdou chodbou a sejdou po schodech. Za budovou čekaly ploty, pobřeží a voda. Hlavní otázkou nebylo jen dostat se z cely. Hlavní otázkou bylo, jestli přežijí záliv.
Pláštěnky vězňů byly z gumovaného materiálu a právě z nich vznikl člun i záchranné vesty. Vězni jich ukradli nebo nasbírali víc než padesát. Ve skryté dílně je sešívali, lepili a spoje utěsňovali teplem z parních trubek. Pracovali s nápadem, který četli v časopisech: zahřátý gumový materiál se dá pod tlakem spojit.
Vznikl člun dlouhý zhruba šest krát čtrnáct stop. Vedle něj vyráběli i vesty a dřevěná pádla. Nebyl to profesionální gumový člun, ale kus nouzového vybavení, který měl stačit na jednu noc. K nafouknutí člunu použili upravený hudební nástroj.
Plán počítal s cestou na Angel Island. Odtud se měli dostat přes Raccoon Strait do Marin County. Na pevnině chtěli ukrást oblečení a auto. To byl důležitý bod, protože právě po útěku FBI žádnou takovou krádež oblečení ani auta nezjistila. Úředníci pak tenhle chybějící článek používali jako jeden z důvodů, proč nevěřili, že muži přežili.
Útěk se připravoval od prosince 1961. Byly to měsíce škrábání do zdi, schovávání otvorů, kradení materiálu, hlídek, nočních návratů do cel a čekání na chvíli, kdy bude všechno hotové. Stačil jeden hluk navíc, jeden dozorce v nesprávnou chvíli nebo jeden vězeň, který by promluvil.
Allen West zůstal v cele
Večer 11. června byli připraveni. Morris, John Anglin, Clarence Anglin a Allen West měli opustit cely skrz otvory za ventilačními mřížkami. Jenže West měl problém. Jeho otvor nebyl dostatečně volný a mřížku se mu nepodařilo včas odstranit.
Zatímco ostatní už procházeli servisní chodbou, West se snažil dostat ven ze své cely. Když se mu to konečně povedlo, bylo pozdě. Ostatní byli pryč. Nemohl je dohnat, nemohl se k nim připojit a tak zůstal na ostrově.

Allen West
Morris a bratři Anglinové se dostali do chodby za celami, vzali připravené věci a vyšplhali nahoru. Odtud prošli na střechu vězeňské budovy. Potom slezli po komínu pekárny na zadní straně budovy, překonali ploty a přesunuli se k severovýchodnímu pobřeží ostrova.
Tam spustili člun na vodu. V noci bylo z Alcatrazu vidět město, ale mezi nimi a světly San Franciska ležela studená voda, proudy a tma.
Když se ráno zjistilo, že tři muži nejsou v celách, věznice byla uzavřena. Začala prohlídka budovy, střechy, servisních chodeb i pobřeží. Do případu se zapojila FBI, Pobřežní stráž, vězeňská správa a další úřady. Allen West zůstal k dispozici jako člověk, který plán znal zevnitř.
Vyšetřovatelé postupně skládali plán útěku. Našli díry za ventilačními mřížkami, falešné panely, nástroje, skrytou dílnu, zbytky materiálu a hlavy v postelích. Našli i stopy toho, jak se vězni dostali na střechu a kudy se spustili dolů. Útěk nebyl jen domněnka. Budova sama ukazovala, kudy šli.
V dalších dnech se ve vodě a na březích objevily předměty. Našel se balíček dopisů zabalený v gumě, později kusy dřevěných pádel a části gumového materiálu. Na pláži Cronkhite Beach se objevila doma vyrobená záchranná vesta. Na Angel Islandu se našlo pádlo podobné těm, která si vězni vyrobili. Nikde se ale nenašla těla.
To je jádro celé záhady. Věci se našly. Muži ne. Alcatraz byl chráněný vodou stejně jako zdmi. Vězni viděli město, slyšeli lodě a věděli, že pevnina není daleko. Právě ta blízkost byla na ostrově nejhorší. Svoboda byla na dohled, ale mezi ní a věznicí byla chladná voda, která měla odradit i ty, kteří se nebáli ostnatého drátu.
V zátoce nebyli hlavním nebezpečím lidožraví žraloci, jak se někdy říkalo. Hlavní překážkou byla teplota vody, proudy a vzdálenost. Voda mívá kolem deseti až třinácti stupňů Celsia, proudy mění směr a člověk, který není trénovaný, rychle ztrácí sílu.
Přesto nebyla cesta z ostrova fyzicky nemožná. V prosinci 1962, půl roku po Morrisovi a Anglinech, se vězeň John Paul Scott dostal z Alcatrazu do vody a doplaval až k Fort Pointu pod Golden Gate Bridge. Našli ho teenageři. Byl vyčerpaný, promrzlý a skončil v nemocnici - ale přežil.
Vyšetřovatelé po útěku prověřovali příbuzné. U Morrisových ani Anglinových se nepodařilo doložit pomoc, která by vysvětlila nový život na svobodě. Rodiny bratří Anglinů byly chudé a FBI nenašla důkaz, že by měly prostředky na ukrytí tří hledaných mužů. Zároveň se dlouho objevovaly drobné rodinné náznaky, které živily opačnou verzi.
Brazilská fotografie
Další známou stopou byla fotografie z Brazílie, která měla zachycovat Johna a Clarence Anglinovy v roce 1975. Na snímku stáli dva muži u cesty nebo farmy a jejich tváře měly podle některých lidí odpovídat zestárlým bratrům. Dokumentární tvůrci i rodina se k fotografii vraceli jako k možnému důkazu, že bratři nezemřeli na útěku.
FBI a úřady ale nikdy nepotvrdily, že jde skutečně o Anglinovy. Fotografie zůstala jednou z mnoha stop, které vypadají zajímavě, ale nedají se potvrdit.
Frank Morris je v tomto příběhu zmiňován méně než oba bratři. Neměl velkou rodinu, která by po desetiletí držela příběh při životě. Přitom právě on byl v úředním popisu mozkem útěku.
FBI pracovala na případu sedmnáct let. Prověřovala stopy, rodiny, možné krádeže, zahraniční vazby a zprávy o údajných pozorováních.
V roce 1979 případ uzavřela s tím, že muži pravděpodobně utonuli.
Zdroje:
https://www.fbi.gov/history/cases-and-criminals/alcatraz-escape
https://www.nps.gov/alca/index.htm
https://www.nationalparks.org/connect/blog/genius-two-brothers-and-fake-heads
https://www.usmarshals.gov/what-we-do/fugitive-apprehension/profiled-fugitives/clarence-anglin
https://www.usmarshals.gov/what-we-do/fugitive-apprehension/profiled-fugitives/john-anglin
https://www.usmarshals.gov/what-we-do/fugitive-apprehension/profiled-fugitives/frank-morris
https://www.history.com/articles/escape-from-alcatraz-june-11-1962
https://time.com/5116223/alcatraz-escape-letter/
https://www.abc7news.com/post/did-anyone-escape-alcatraz-prisoners-john-anglin-frank-morris/11985690/
https://www.nps.gov/media/photo/gallery-item.htm?gid=8E9E3257-155D-4519-3E625AA172220D4D&id=1d0955c7-bb48-9769-9830-06ddcaa45db9






