Článek
Tábor v Letech u Písku vznikl na základě vládního nařízení o kárných pracovních táborech z 2. března 1939, tedy ještě před německou okupací zbytku českých zemí. Formálně byl zřízen v červenci 1940. Zpočátku šlo o zařízení určené pro muže označené úřady za osoby vyhýbající se práci.
V srpnu 1942 se jeho účel zásadně změnil. Z Letů se stal takzvaný cikánský tábor, určený k násilné koncentraci převážně českých Romů a Sintů před deportacemi do Auschwitz II-Birkenau. Toto označení je dobový úřední termín, který sám o sobě vypovídá o ponižujícím způsobu, jakým protektorátní úřady k pronásledovaným lidem přistupovaly.
V táboře pak končily celé rodiny. Muži, ženy, staří lidé i malé děti. Nešlo o okrajovou epizodu ani o obyčejný pracovní tábor. Šlo o součást mechanismu romského holokaustu v českých zemích.
Tábor, který spravovali čeští četníci
Tábory v Letech a v Hodoníně u Kunštátu fungovaly v rámci protektorátní správy a podléhaly kriminálním ústřednám v Praze a Brně. Přímý dohled nad vězni vykonávali příslušníci protektorátního četnictva a dozorci. Velitelem Letů se stal četník Josef Janovský.
To neznamená, že by tábor stál mimo nacistický systém. Existoval v podmínkách německé okupace, řídil se rasovou perzekucí nacistického režimu a sloužil jako mezistanice před deportacemi do Osvětimi. Přímé každodenní fungování tábora ale leželo na českém protektorátním aparátu.
Janovský a část jeho podřízených měli nad internovanými obrovskou moc. Rozhodovali o práci, trestech, pohybu, přídělech jídla i o tom, kdo dostane lékařskou pomoc. Pro lidi zavřené za plotem byl velitel tábora člověkem, od něhož mohl záviset každý další den.
Podmínky v táboře byly od počátku katastrofální. Areál nebyl stavěný pro takový počet lidí a jeho kapacita byla rychle několikanásobně překročena. V létě 1942 zde bylo internováno přes tisíc mužů, žen a dětí, přestože zařízení nemělo odpovídající hygienické zázemí, ubytování ani zdravotní péči.
Vězni pracovali při stavbě silnice na trase Plzeň–Ostrava, odklízeli následky lesních polomů a byli posíláni na zemědělské práce. Za jejich práci dostávali zaměstnavatelé levnou pracovní sílu, zatímco samotní vězni žádnou skutečnou odměnu neviděli.
Hlad přitom nebyl jen důsledkem nedostatku. Po zrušení tábora se tam našly zásoby, které vězni nedostali, včetně zkaženého másla. Látky určené na dětské oblečení se podle historiků k dětem vůbec nedostaly.
Jeden z bývalých vězňů popisoval, že se ve skladu nacházely uzeniny, mouka, tuky, vejce a další potraviny, zatímco internovaní dostávali jen malý zlomek, často už zkažený. Lidé měli takový hlad, že jedli i bramborové slupky připravené pro prasata.
Děti, které neměly šanci
Nejotřesnější kapitolou Letů jsou děti. Podle starších soupisů se v táboře narodilo třicet dětí a žádné z nich nepřežilo. Novější historické bádání pracuje s údaji o šestatřiceti narozených dětech, z nichž přežily dvě..
Jisté je podstatné: naprostá většina novorozeňat v Letech zemřela. Dochované materiály uvádějí, že mezi mrtvými bylo 241 dětí mladších čtrnácti let. Děti umíraly na podvýživu, zápaly plic, střevní onemocnění, tyfus a celkové vyčerpání.
Na přelomu let 1942 a 1943 propukla v táboře epidemie skvrnitého tyfu. Nemoc se šířila v prostředí, kde byli lidé namačkaní v nevyhovujících barácích, promrzlí, podvyživení a zavšivení.
Tyfus se stal největší bezprostřední příčinou smrti v táboře. Umírali vězni, v některých případech i příslušníci personálu. Lékař Jan Neuwirth později vypověděl, že po jeho příchodu nebyly nadřízeným orgánům hlášeny desítky zemřelých, kteří už byli pohřbeni. Podle jeho svědectví se mu Janovský snažil naznačit, že se má do Prahy hlásit jen omezený počet úmrtí denně, aby skutečný rozsah katastrofy nevypadal tak hrozivě.
V lednu 1943 byl Janovský z funkce odvolán. Na jeho místo přišel velitel z hodonínského tábora Štěpán Blahynka. Epidemii se podařilo postupně potlačit, ale pro stovky lidí přišla pomoc pozdě.
Trest, který nepřišel
Po válce se Lety staly předmětem vyšetřování. Před soudem stanuli někteří dozorci a také bývalý velitel Josef Janovský. Výsledek ale zdaleka neodpovídal rozsahu utrpení, za které nesli odpovědnost.
Janovský byl v roce 1948 zproštěn obžaloby. Poválečné soudy nedokázaly, nebo nechtěly, potrestat člověka, jehož jméno se v řadě svědectví objevovalo v souvislosti s brutalitou, zanedbáváním vězňů a zadržováním zásob.
Jediným člověkem potrestaným za krutost vůči vězňům byl dozorce Josef Luňáček. Nedostal vězení. Dostal pouze důtku. Je těžké najít výstižnější obraz poválečné spravedlnosti. Stovky mrtvých, mezi nimi obrovské množství dětí, a jediný trest v podobě administrativního napomenutí.
Podle posledních výsledků historického bádání prošlo letským táborem 1 294 lidí a nejméně 335 z nich zde zemřelo. Další byli deportováni do Auschwitz II-Birkenau, odkud se velká část už nikdy nevrátila.
Přeživší a rodiny obětí na své blízké nezapomněli. Místo navštěvovali, hledali hroby a snažili se uchovat vzpomínku. Ve zbytku české společnosti ale historie Letů na dlouhá desetiletí zůstávala na okraji zájmu.
V sedmdesátých letech zde navíc vznikl velkokapacitní vepřín. Byl vybudován v blízkosti nouzového pohřebiště. Pro romské přeživší a jejich potomky se stal symbolem toho, jak málo respektu česká společnost dlouho projevovala obětem romského holokaustu.
Teprve v roce 2018, po mnohaletých výzvách romských organizací, historiků, aktivistů i mezinárodních institucí, stát areál vepřína odkoupil. Za výkup zaplatil společnosti AGPI přibližně 450 milionů korun. Správy místa se ujalo Muzeum romské kultury.
Demolice bývalého vepřína začala symbolicky v červenci 2022. Následně vznikl nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Slavnostně byl otevřen 23. dubna 2024 a pro veřejnost se zpřístupnil 12. května téhož roku.
Ani nový památník nezastavil pokusy historii Letů zlehčovat nebo popírat. Bývalý poslanec SPD Miloslav Rozner označil tábor za „neexistující pseudokoncentrák“. Soud ho za zpochybňování genocidy odsoudil k šestiměsíčnímu podmíněnému trestu, který následně potvrdil odvolací soud.
Zdroje:
https://www.rommuz.cz/cs/lety-u-pisku/
https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/cikanske-tabory/cikansky-tabor-v-letech/vznik-a-podoba-cikanskeho-tabora/
https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/cikanske-tabory/cikansky-tabor-v-letech/zivot-v-tabore-v-letech/
https://c.holocaust.cz/files/old/pdfs/Archiv-CikanskytaborvLetech.pdf
https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/premier-fiala-se-zucastnil-otevreni-pamatniku-holokaustu-romu-a-sintu-v-letech-u-pisku-213115/
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koncentracni-tabor-lety-u-pisku-muzeum-holokaust-pamatnik-bude-2024_2301311358_fos
https://mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5678cs-novy-pamatnik-holokaustu-romu-a-sintu-vcechach-je-mistem-mezinarodniho-vyznamu
