Z kuchyně na vrchol hitparád: 2 Unlimited ovládli devadesátky a rozpadli se kvůli penězům

Dvacetiletému mladíkovi se nervózně třásly ruce, když pozdě v noci v laciném londýnském hotelu zkoušel jednoduchou melodii na klávesy. Nikdy předtím na žádný nástroj nehrál – a zítra měl v přímém televizním přenosu přesvědčit miliony diváků o opaku.

Pot mu stékal po čele. Nešlo o život, ale Ray Slijngaard cítil velkou nervozitu. Už za pár hodin budou kamery detailně zabírat jeho prsty a hledat sebemenší chybu. Co by si asi pomysleli fanoušci, kdyby zjistili, že tenhle kluk, který je má bavit, ve skutečnosti hudební nástroje ani nezvládá? Že celé to velkolepé vystoupení je jen pečlivě nacvičená iluze?

Raymond Lothar Slijngaard, syn surinamského otce a nizozemské matky, ještě před rokem stával u plotny v restauraci na amsterdamském letišti Schiphol a snil o kariéře rappera. Bylo mu dvacet, miloval breakdance a hip hop a idolizoval tehdy vycházející hvězdu Snoopa Dogga.

Jenže realita byla prozaická: ve dne vařil jako kuchař a po nocích se snažil rýmovat do podomácku složených beatů. O pár kilometrů dál toužila po hudební dráze jiná mladá duše – devatenáctiletá Anita Daniëlle Dels, zvaná Anita Doth. Pocházela také z Amsterdamu, po otci zdědila surinamské kořeny a po matce nizozemské.

Na střední škole Anita rozhlašovala, že jednou bude slavnou zpěvačkou, a učení moc nedala – věřila, že zářivá budoucnost přijde sama. Když jí ale ani kolem dvacítky svět showbyznysu neležel u nohou, rozhodla se pro jistotu zaměstnat.

Nastoupila na administrativní pozici u dopravní policie a ve volném čase aspoň zpívala a rapovala s amatérskou dívčí skupinou Trouble Sisters. Byla to jistá forma vzdoru – nehodlala svůj sen úplně opustit.

Právě tou dobou, roku 1991, dostal Ray životní příležitost. Belgický producent Jean-Paul De Coster hledal novou krev pro taneční scénu. Spolu se skladatelem Philem Wildem složili chytlavou instrumentální skladbu a oslovili Raye, aby k ní napsal rapovou část.

Mladý kuchař nezaváhal. K písni navíc přidal refrén – a pro jeho nazpívání potřeboval výrazný ženský hlas. Oslovil tedy svou známou, energickou Anitu, která se do dema s radostí zapojila. Tehdy ještě netušili, že tím pokládají základ nejúspěšnější eurodancové kapely dekády.

Producenty nadchl zvuk Rayova dema natolik, že dvojici nabídli spolupráci. A tak se zrodilo 2 Unlimited – název symbolizující „žádná omezení“. V létě 1991 vydali první singl „Get Ready for This“. Z klubového hitu se stal mezinárodní trhák. V Belgii píseň vystoupala na 8. místo hitparády, v domovském Nizozemsku na 10., ale prorazila i daleko za Evropou – v Austrálii se vyšvihla na 2. příčku a suverénně dobyla britskou Top 10, kde byla rovněž na druhém místě.

Během tří let se dokonce nenápadně vkradla do amerického žebříčku Billboard Hot 100. Ray a Anita se z ničeho nic ocitli ve víru showbyznysu. Z provinční kuchyně a policejní kanceláře se katapultovali na pódia evropských diskoték.

Úspěch na sebe nabaloval další triumfy. Začátkem roku 1993 vychází singl „No Limit“, explozivní eurodancová pecka s nezapomenutelným refrénem „No-no, no-no-no-no… no-no, there’s no limit!“.

Jeho repetitivní, nakažlivý slogan dobyl doslova celý svět. Píseň se stala hymnou tanečních parketů od Dublinu po Moskvu – kralovala hitparádám snad ve všech evropských zemích včetně Británie a Německa. Celosvětově se jí prodaly přes 2 miliony kopií.

Album No Limits!, vydané téhož roku, se ve Velké Británii vyhouplo až na první příčku albového žebříčku. 2 Unlimited rázem patřili mezi nejžádanější hvězdy devadesátkové taneční scény. V letech 1991–1996 umístili 16 hitů v mezinárodních hitparádách a prodali přes 18 milionů desek.

Jejich plakáty zdobily dětské a teenagerské pokoje po celé Evropě. Rayův rap a Anitin silný hlas zněl z rádií každý den. Zdálo by se, že jejich společná jízda nemá žádný limit.

Pod povrchem se ale od počátku objevovaly trhlinky. Hudební kritici, zejména v kolébce pop-music Británii, neměli pro eurodance velké pochopení. Snobská hudební média duo zlehčovala a přezdívala jim posměšně „2 Untalented“ – „2 Netalentovaní“.

A zatímco publikum šílelo nadšením, hudební puristé viděli v 2 Unlimited jen komerční rychlokvašku postavenou na laciných syntetizérech. Ray a Anita se museli vyrovnat s tlakem showbyznysu i pochybnostmi o vlastních schopnostech.

Největší facku jejich sebedůvěře ale uštědřila ironicky samotná mašinérie hudebního průmyslu. Když „Get Ready for This“ začal dobývat britský trh, tamní vydavatel Pete Waterman (známý hitmaker stojící za Kylie Minogue či Rickem Astleym) usoudil, že britské publikum Rayův rap neocení, a jednoduše ho z nahrávky vystřihl.

Singl v Británii vyšel bez rapových slok a náhle hrozilo, že při pozvání do slavné televizní show Top of the Pops nebudou mít Ray s Anitou na pódiu co dělat. Řešení? Oba dostali do ruky hudební nástroje, na které museli před kamerami předstírat hru.

„Neuměli jsme hrát,“ přiznal po letech zpětně Ray. „Celý víkend jsme s naším tour manažerem dřeli na hotelovém pokoji na klávesy. Na Top of the Pops zabírají detailně vaše prsty a my jsme nesměli udělat chybu… Po tom vystoupení jsem si připadal jako Milli Vanilli“, dodal trpce, když připomněl nechvalně proslulé podvodníky z popového dua, které proslulo fingovaným zpěvem na playback.

Byla to bizarní daň za úspěch: před celým světem sehráli malou podvodnou scénku, jen aby obhájili své místo na pódiu. Rayovi to paradoxně zranilo hrdost – vždyť na většině originálních nahrávek 2 Unlimited později sám autorsky spolupracoval. Ve skrytu duše přísahal, že všem ještě ukáže, že není žádná loutka bez talentu.

Navzdory stresům a počátečním konfliktům s producenty prožívali Ray a Anita také opojné momenty. Téměř ze dne na den se z nich stali mladí, bohatí a slavní lidé, kteří spolu trávili většinu času. Oba byli atraktivní, plní energie a společný úspěch je spojoval víc, než čekali.

Zamilovali se do sebe hned během prvního společného víkendu na cestách. Tajně spolu chodili několik měsíců, možná i déle – přesný čas vědí jen oni dva. „Byli jsme nějaký čas pár,“ potvrdil po letech Ray. „Ale skončilo to, protože těch fanoušků tehdy bylo tolik… Chtěl jsem si užívat slávy a fanynek“, přiznal otevřeně. Světová popularita přinesla pokušení, kterým mladý muž neodolal.

Bylo to bouřlivé období: koncerty, cestování, večírky. Anitu zpočátku okouzlovalo, že po boku Raye nemusí čelit náhlé slávě sama. Ray však brzy zatoužil poznat noční život rockové hvězdy se vším všudy.

Obklopily ho zástupy groupies – půvabných dívek doufajících v krátký románek s hvězdou. Anita si všimla, že její partner začíná tíhnout k životu „mládence na turné“. Jejich románek tím dostával trhliny. Dohodli se, že vztah raději v tichosti ukončí, než aby se navzájem ranili nevěrou.

„Rozhodli jsme se to ukončit, protože to ubližovalo jí i mně,“ vysvětloval Ray později. Navenek si dál zachovali profesionální tváře – před publikem působili jako sehraná, bezstarostná dvojka. V soukromí se snažili přejít na přátelský, téměř sourozenecký vztah. Jen oni dva věděli, jak těžké to pro ně bylo.

„Bylo to pro ni těžké, vždycky si myslela, že se k ní vrátím,“ prozradil Ray na Anitu o mnoho let později. „Říkala si: ať si Ray užije s grupies, on se pak vrátí. Jenže pak jsem měl první dítě a všechno bylo jinak“. Tahle slova odhalují hlubokou bolest skrytou za leskem diskotékových světel.

Anita zřejmě doufala, že bouře pomine a Ray k ní znovu najde cestu. Když však v roce 1996 Slijngaard oznámil, že s jinou ženou čeká potomka, Anitě definitivně došlo, že jejich pohádka skončila. Rayův syn Rayvano se narodil téhož roku a mladý otec se nadále soustředil spíš na novou rodinu a kariéru než na staré city.

Mezitím 2 Unlimited stále vesele chrlili jeden hit za druhým. V roce 1994 vydali album Real Things, v roce 1995 výběrovku Hits Unlimited. Žebříčky ještě jednou dobyli singlem „Jump for Joy“ v roce 1996 – ironicky nazvaným, neboť uvnitř kapely mnoho radosti nezbývalo.

Ray a Anita v té době trávili spolu takřka pět let intenzivní práce, stovky vystoupení, nespočet hodin ve studiu i na cestách. Byli na sebe tak navázaní, až se začali jeden druhému odcizovat. Místo dřívější euforie nastoupila ponorková nemoc. Už to nebyla ta dvojice bezstarostných kamarádů, co spolu kdysi brázdila kluby.

Nyní to byli unavení profesionálové, které svazovaly smlouvy, očekávání fanoušků a možná i nenaplněné city. „Byl to toxický vztah, ale na veřejnosti jsme museli vypadat dokonale,“ popsala Anita zpětně dusnou atmosféru oněch posledních měsíců. Uvnitř skupiny se dusilo napětí, o němž tehdy neměl nikdo tušení – ani oddaní fanoušci skandující pod pódiem, ani novináři pořizující rozhovory plné nucených úsměvů.

Oba cítili, že se blíží zlom. Pod vším osobním napětím doutnaly i spory pracovní. Ray i Anita byli tvářemi projektu, přispívali k úspěchu svými výkony a nápady, ale podíl na ziscích zdaleka neodpovídal jejich slávě. Většinu peněz inkasovali producenti a vydavatelství.

Ray s Anitou navíc toužili víc mluvit do tvorby – nebyli už děti, co vděčně zazpívají cokoliv. Chtěli, aby hudba 2 Unlimited dospěla spolu s nimi. Jenže Jean-Paul De Coster jakožto majitel značky i práv měl jiné plány. Když duo požádalo o lepší smluvní podmínky a větší tvůrčí svobodu, narazilo to na odpor. Neshody rychle přerostly v otevřený konflikt.

Na jaře 1996, krátce po vydání singlu „Spread Your Love“, prasklo, co si už všichni stejně šeptali. Ray Slijngaard a Anita Doth oznámili odchod z 2 Unlimited – projekt, který je proslavil, končí. Pro fanoušky šok, pro zasvěcené logické vyústění. Strávili spolu tolik času, až už si nerozuměli jako dřív, a neshodli se ani na dalším hudebním směřování.

Anita možná tíhla k melodičtějšímu projevu, Ray chtěl zachovat tvrdší taneční styl – detaily nikdy úplně neprozradili. Jisté je, že žádná dohoda s producenty nebyla nalezena. Pod povrchem navíc dál bublal pocit křivdy kvůli penězům.

Ray veřejně naznačoval, že on i Anita nedostali férový podíl z obřích zisků a že slavné jméno 2 Unlimited jim fakticky nepatřilo. Situace dospěla až k právníkům: Ray (a dokonce i producent Phil Wilde) se soudili s Jean-Paulem De Costerem o práva k názvu kapely.

„Vedli jsme s Jean-Paulem soudní spor, stál mě málem všechny peníze,“ líčil Ray ostrý zákulisní boj. Původní dva belgičtí tvůrci, kdysi nerozluční přátelé, se kvůli sporu o 2 Unlimited rozhádali také. Prostě, co se dalo rozbít, to se rozbilo.

Když Ray s Anitou odcházeli, oficiálně se usmívali a děkovali fanouškům za podporu. Uvnitř nich ale doznívala hořkost. Naposledy spolu stáli na pódiu v roce 1996, a pak se jejich cesty rozešly. 2 Unlimited jako by náhle přestal existovat – značka však žila dál. De Coster se pokusil sestavit „nové 2 Unlimited“ ze dvou neznámých nizozemských zpěvaček a pokračovat v nastolené cestě.

Publikum ale tohle náhradní duo nepřijalo a projekt brzy vyšuměl. Éra eurodance končila. Ray Slijngaard se stáhl do ústraní a zkusil štěstí s vlastní nahrávací společností X-Ray Records. Vychoval syna a na pár let se stáhl z očí veřejnosti. Anita Doth zatím přijala několik nabídek v nizozemských médiích – provázela hudební pořady v televizi TMF, zkusila práci rozhlasové DJky na stanici Radio 538.

Dokonce nazpívala duet s holandskou popovou hvězdou René Frogerem. Začala také pracovat na vlastním sólovém albu Reality, které vyšlo v roce 2000. Zdálo se, že se každý vydal svou cestou a 2 Unlimited zůstane jen nostalgickou vzpomínkou na diskotékové časy.

Čas ale mnohdy zacelí i hluboké šrámy. Když se první dekáda nového tisíciletí chýlila ke konci, devadesátky zažívaly módní revival. Po Evropě začaly jezdit retro festivaly, na nichž ožívaly staré dancefloor hity.

Jména jako Dr. Alban, Haddaway či Snap! se vracela na plakáty. Fanoušci hromadně podléhali sentimentu za mládím a pořadatelé lákali na někdejší hvězdy. Ray Slijngaard a Anita Doth během těch let občas vystoupili – ale každý zvlášť, nejčastěji v klubech, kam je zvali coby „ex-2 Unlimited“. Až konečně v roce 2009 došlo k tomu, v co už téměř nikdo nedoufal: Ray a Anita se společně objevili na pódiu po dlouhých 13 letech od rozpadu.

Stalo se to na retro festivalu „I Love the 90’s“ v belgickém Hasseltu. Sál praskal ve švech a když dvojice odstartovala set svých klasik, publikum šílelo jako za starých časů. Zpívali, tančili a tisíce lidí s nimi. Bylo to, jako by se vrátil čas – Ray a Anita bok po boku, oba zkušenější a starší, ale energie pořád stejná.

Slavné duo oficiálně oznámilo comeback. Nemohli ale používat značku 2 Unlimited – ta stále náležela producentu De Costerovi, který zpočátku nesouhlasil, aby se pod tímto jménem vrátili. Narychlo tedy vystupovali prostě jako „Ray & Anita“. Fanouškům to bylo jedno. Pro ně byli 2 Unlimited vždycky tihle dva a nikdo jiný.

Následující rok (2010) vydali nový singl „In Da Name of Love“. Měl úspěch přinejmenším v jejich domovském Nizozemsku a dokázal, že dvojice má pořád co nabídnout. Jenže comebacková euforie netrvala dlouho a přišla krutá rána osudu – tentokrát čistě osobní.

V lednu 2010 Anita oznámila, že bojuje s rakovinou prsu. Ve svých 38 letech podstoupila chemoterapii a čekalo ji nejisté období. Přesto se odmítla stáhnout z pódia. Pokračovala v koncertování s Rayem, jak jen jí to léčba dovolila. Pro fanoušky byla inspirací – dříve tanečnice v třpytivých kostýmech, nyní bojovnice zápasící o holý život, která se nevzdala ani hudby.

Na jaře 2011 pak přišla vytoužená zpráva: léčba zabrala a Anita byla prohlášena za vyléčenou. Svůj zápas vyhrála. Snad i díky hudbě a podpoře publika, pro které dál zpívala, měla důvod nevzdat se.

V dalších letech se comeback 2 Unlimited rozjel naplno. Od roku 2012 směli Ray a Anita opět používat legendární jméno 2 Unlimited, pravděpodobně po uzavření dohody s De Costerem. Na jaře 2013 odehráli svůj první plnohodnotný samostatný koncert v antverpském Sportpaleis, vyprodaném až po strop.

Publikum složené z pamětníků devadesátek i mladších zvědavců bouřilo nadšením. Ray s Anitou měli k dispozici moderní techniku, živou kapelu a zkušenosti – jejich show byla profesionálnější než kdy dřív. Následovala série festivalů a turné, dokonce byli oceněni jako „Nejoblíbenější nizozemský interpret 90. let“ na základě historických výsledků hitparád.

Zdálo se, že příběh 2 Unlimited dostal šťastný epilog. Slijngaard i Doth veřejně prohlašovali, jak jsou rádi, že mohou znovu společně vystupovat, a fanoušci jejich nostalgickou jízdu milovali.

Jenže některé jizvy ze starých časů se nikdy zcela nezhojily. A možná přibyly i nové problémy, o kterých se nahlas nemluvilo. Na jaře 2016 přišla nečekaná zpráva: Anita Doth se rozhodla opustit 2 Unlimited – prý aby se mohla věnovat sólovým projektům.

Po sedmi letech znovuoživené slávy tak duo opět končilo. Oficiální oznámení hovořilo o odchodu na konci roku 2016 a o chystaném nahrazení Anity jinou zpěvačkou. Fanoušci byli zaskočeni – proč kazit něco, co tak dobře fungovalo? Znovu se vyrojily spekulace o neshodách v zákulisí. Tentokrát unikly na veřejnost i nečekaně ostré výroky.

„Anita je mimo, protože se nedokázala domluvit s Jean-Paulem,“ prohlásil otevřeně Ray Slijngaard. Naznačil tím, že Dothová možná neakceptovala podmínky další spolupráce s původním producentem De Costerem, jenž stále držel v rukou právní kontrolu nad značkou.

„Ona teď může vystupovat jen jako ‚Anita, ex-2 Unlimited‘, což musí bolet,“ dodal Ray s trpkostí. Prozradil tím dost – Anita pravděpodobně nezískala to, v co doufala, a odešla s vědomím, že slavné jméno nemůže dál používat. Ray naproti tomu zůstal a dál koncertuje pod hlavičkou 2 Unlimited po celém světě, údajně na stovce akcí ročně. Z dvojice, která spolu kdysi sdílela sny, pódia i city, se tak opět stali soupeři na dálku.

Jejich osobní vztahy vychladly na bod mrazu. Slijngaard přiznal, že s Anitou už nejsou v kontaktu: „Nemluvíme spolu, je to škoda, ale stává se to“. V jediném rozhovoru uštědřil i lehce sebeironický úsměv: „2 Unlimited jsem začal já a taky ho já dokončím“, prohlásil nekompromisně.

Anita se stáhla do soukromí a hudbě se věnuje spíš příležitostně. Dala se na sólovou dráhu, ale žádný hit jako „No Limit“ už nepřišel. Na sociálních sítích ještě před pár lety emotivně naznačila, že uvnitř kapely panovaly toxické vztahy a později litovala, že veřejné prádlo špinavého prádla jen rozdmýchalo vášně.

Ray se neudržel a reagoval popuzenými vzkazy, čímž potvrdil, že staré křivdy stále dřímou někde pod povrchem. Láska, přátelství, byznys – všechno se to zamotalo do jednoho bolestného uzlu, který už zřejmě nerozpletou.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/2_Unlimited

https://en.wikipedia.org/wiki/Ray_Slijngaard

https://en.wikipedia.org/wiki/Anita_Doth

https://themusic.com.au/features/how-90s-supergroup-2-unlimited-were-torn-apart/2mZgzM_O8fA/26-07-24

https://ultimatepopculture.fandom.com/wiki/2_Unlimited

https://eurodance4ever.blogspot.com/2019/07/anita-doth-2unlimited-its-close-chapter.html