Článek
Ve firmě, kde pracuji, patřím k těm, kteří mají nárok na služební vůz. Ještě před covidem jsme si mohli auto do určité ceny konfigurovat sami, po covidu nám tuhle možnost sebrali. I tak jsem ale tři roky jezdil ve skvělém naftovém dvoulitru, kam se vešlo opravdu hodně zavazadel a spotřeba málokdy překročila 6 litrů. Když jsem natankoval plnu nádrž, nebylo výjimkou, že mi palubní počítač hlásil dojezd přes tisíc kilometrů. Jenže před měsícem jsem dostal nové auto. Čistou „elektriku“. A hned s ní mám vyrazit na služebku do Brna.
Hledání dobíjecích stanic jako nová „zábava“
Zatímco dříve jsem se na služební cesty těšil, teď z ní mám trochu nervy. Čerpací stanice jsou na každém rohu a když jsem před odjezdem natankoval plnou nádrž, vrátil jsem se z Brna s nádrží, ve které ještě cca polovina paliva zůstala. Ale teď? Hledám v aplikaci, kde jsou dobíjecí stanice a kde akceptují jaké čipy (máme bohužel jenom ty od ČEZu).
Dojezdy inzerují při 100% nabití, zároveň ale říkají, že dobíjet se má pouze na 80 %
Auto mi teď při nabití na 80 procent (podle našeho fleetového managera více dobíjet nesmíme kvůli záruce) hlásí dojezd 342 kilometrů. Jenže doposud jsem jezdil po Praze, takže spotřeba nebyla tak vysoká. Na dálnici mi prý při 130 km/h vzroste tak o 20 procent, a navíc se v chladném počasí výrazně zkracuje dojezd. Takže budu rád, když do Brna dojedu. U hotelu není dobíjecí stanice, takže budu dobíjet na dálnici před Brnem a potom znovu na cestě zpátky.
Nic proti nim nemám, ale není to můj šálek kávy
Proti elektroautům nemám v podstatě nic. Jede to pěkně, je to tiché, topí to, svítí to, zrychlení to má rozhodně lepší než můj původní „nafťák“. Ale na dlouhé cesty to podle mě není. Zdržovat se s dobíjením mě fakt štve. Baví mě ty hlášky v různých diskuzích, že „než si dám kávu a vyřídím pár mailů, tak mám dobito“. No, asi ano. Ale já kávu nemám rád a maily si raději vyřizuji v kanceláři než někde v bistru u pumpy. Pardon, dobíjecí stanice.
Až se vrátím, napíši…
Závidím kolegům, kteří mají služební vozy, u kterých končí operák až za rok. Ty si ještě mohou v klidu užívat výhod spalovacího motoru. A třeba za rok už budou v autech lepší baterie a bude také více dobíjecích stanic. Teď mě ale elektroauto skutečně zatím nijak neoslovuje. Pro manželku do města by to bylo fajn, ale na služební jízdy z Prahy do Brna a zpět je to podle mě nesmysl. Co myslíte vy? Jak nakonec moje cesta do Brna dopadla napíšu v pondělí, až se vrátím zpátky do Prahy.
