Článek
V dnešní době by babička od Boženy Němcové nebyla symbolem laskavosti a moudrosti, ale cílem kritiky úředníků ze sociálky. Možná se zdá absurdní hledat chyby v díle, které je považováno za poklad české literatury, ale kdyby dnes babička žila, její výchovné metody a životní styl by asi neunikly bedlivému zraku institucí.
Děti napospas a život „na volno“
Babička tráví čas se svými vnoučaty, což by bylo na první pohled chvályhodné. Ale při bližším pohledu zjistíme, že děti běhají venku bez dozoru, plavou v řece a často dělají věci, které by dnes neprošly přes přísná bezpečnostní pravidla. „Co kdyby se utopily?“ ptala by se sociální pracovnice, která by na dveře Starého bělidla klepala s obavami o jejich bezpečí.
A co více, babička se spíše než praktickým dohledem věnuje vyprávění pohádek. Dnešní standardy by možná vyžadovaly méně pohádkových historek a více disciplíny a odpovědného rozvíjení dětského potenciálu a osobnosti.
Život na hraně chudoby
Babička i celá její rodina žijí na venkově v poměrně skromných podmínkách. Sociálka by okamžitě zkoumala, zda mají děti dostatek výživné stravy, vhodné oblečení a přístup ke vzdělání. Nemluvě o tom, že pravidelné návštěvy sousedů, kteří jim nosí sladkosti a další pochutiny, by mohly být vykládány jako závislost na cizí pomoci.
„Proč babička nemá stabilní příjem?“ ptala by se úřednice. Babička sice žije skromně a odříká si, ale dnešní standardy sociální péče by takový životní styl považovaly za nedostatečný pro zabezpečení dětí.
Přísnost nebo nedbalost?
Babiččiny výchovné metody by byly dalším kontroverzním bodem. „Každý dostane, co si zaslouží,“ říká babička, když děti napomenula. To by v dnešní době mohlo být vykládáno jako emocionální nátlak nebo dokonce psychická manipulace. Moderní pohled na výchovu klade důraz na pozitivní motivaci a partnerský přístup, což babiččin přístup zcela míjí.
Je snadné vidět babičku jako vzor dobrosrdečnosti, ale svět se od té doby změnil. Dnešní pravidla a normy by ji postavily do zcela jiného světla.
