Článek
Podle nejnovějších údajů dosahuje průměrný starobní důchod v Česku 20 653 Kč měsíčně. A minimální mzda? V hrubém 18 900 Kč. Jenže po zdanění a povinných odvodech z toho pracující dostane asi 16 500 Kč čistého. Důchodce navíc nemá žádné povinné odvody, nemusí řešit zdravotní ani sociální pojištění. Jeho příjem mu zůstává celý a stát mu ho ještě pravidelně valorizuje. Naopak zaměstnanec musí odvádět téměř třetinu svého platu. A co dostane zpět? Možná jen stres, vyčerpání a pocit, že jeho práce není dostatečně ohodnocena.
Valorizace důchodů
Důchody se každoročně navyšují. Proč? Protože je potřeba „chránit“ seniory před inflací a zvyšujícími se životními náklady. Co ale pracující za minimální mzdu, kteří na tyto důchody přispívají ze svého? Ti si mohou akorát stěžovat, že jejich příjmy nerostou ani zdaleka tak rychle. Jejich životní náklady se zvyšují stejně, ale stát je nechává na holičkách.
Ruku na srdce – kdo z těch, kteří pobírají minimální mzdu si asi při každé výplatě říká: „Jsem rád, že z toho mála, co vydělám, přispívám na důchody, které jsou vyšší než moje výplata?“ Asi nikdo. Jenže přesně tohle se děje. Mladí a nízkopříjmoví zaměstnanci doslova živí systém, který jim nic zpátky nedá.
Motivace makat? Téměř nulová
Chápu to rozčarování a frustraci lidí s minimální mzdou, kteří po nástupu do práce zjistí, že po osmi hodinách denně, pěti dnech v týdnu a měsíci tvrdé práce budou mít méně peněz než senior, který si ráno v klidu zajde na nákup a odpoledne si dá kávu na zahrádce? Proč by se takový zaměstnanec snažil? Jaký má smysl pracovat, když stát svou politikou dává najevo, že si více váží lidí, kteří už nepracují?
A co ti, kteří pracují za minimální mzdu a dělají náročné a nevděčné práce, které ostatní dělat nechtějí? Uklízečky, skladníci, pracovníci v továrnách – ti všichni, kteří jsou páteří každé společnosti? Dostanou od státu facku v podobě nízkého platu a nulové podpory. Jenže za víc prostě jejich práce nestojí a pokud chtějí víc, musí vyvinout snahu a třeba se rekvalifikovat na lepší pozici.
Každý to má takové, jaké si to udělá
Nikdo se tu nesnaží házet špínu na důchodce. Jsou to lidé, kteří celý život pracovali a svůj důchod si zaslouží přesně v té výši v jaké ho pobírají. Ale co pracující? Co ti, kteří se dnes a denně potí v montérkách nebo sedí za pokladnou, aby uživili rodinu? Neměli by mít alespoň motivaci se sebou něco udělat, aby na tom byli o něco lépe? A neměl by stát více pracovat na tom, aby je podpořil, aby na sobě pracovali?
