Článek
Každý rodič to zná. Přijdete domů z práce, unavení, večeře ještě není na stole, a místo odpočinku nebo času stráveného s rodinou vás čeká další směna. Tentokrát však ne za kasou, u stroje nebo na poradě, ale nad hromadou sešitů, učebnic a cvičení. Domácí úkoly. Nekonečný zdroj frustrace, hádek, slz a ztraceného času, který má podle některých učitelů „dětem pomáhat“. To určitě!
Domácí úkoly nejsou povinné
Domácí úkoly by podle zákona neměly být povinné. Škola má sloužit k tomu, aby děti učila a vzdělávala během vyučovací doby. Přesto se rodiče i děti den co den potýkají s lavinou úkolů, které si přinesou domů. Úkolů, které nejsou jen jednoduchým zopakováním látky. Často se jedná o náročné projekty, které zaberou i dospělému několik hodin. Učitelé si tak z rodičů dělají neplacené asistenty. Rodiče musí nejen kontrolovat, jestli dítě úkol splnilo a obvykle mu s tím musí ještě pomáhat, často ale musí látku i sami vysvětlovat, protože děti jí ve škole zkrátka neporozuměly. A učitelů se bály zeptat, protože z nich pak dělali hlupáky.
Kdo tu vlastně maká
Je načase otevřeně přiznat, že domácí úkoly nejsou ničím jiným než přesouváním práce učitelů na rodiče. Argumenty, že úkoly učí děti odpovědnosti, nebo že slouží k procvičení látky, už dávno ztratily na síle. Otázka je prostá: pokud učitel během hodin neodvede svou práci dobře, tedy tak, aby děti látce porozuměly, proč by to za něj měl po večerech dohánět rodič?
Co když rodiče nemají dostatek času, znalostí nebo vzdělání pomáhat svým dětem se školou? Mnoho rodin se díky laxnímu a pohodlnému přístupe některých pedagogů potýká s časovým tlakem i finančními problémy. Navíc rodič není pedagog a často ani netuší, jak dítěti látku správně vysvětlit – což vede k frustraci, hádkám a odporu dítěte k učení.
Vykašlete se na to
Domácí úkoly zásadně ovlivňují vztahy v rodině. Místo společně stráveného času se rodinné večery točí kolem vypracovávání úloh, podpisů a dohánění restů. Jaký to má na děti vliv? Stres, úzkost, odpor ke škole a pocit, že si domov spojují s povinnostmi, místo aby v něm viděly bezpečný prostor k odpočinku.
Je čas na změnu
Pokud má být vzdělávací systém funkční, je nutné, aby domácí úkoly nebyly povinné – nejen na papíře, ale i v praxi. Učitelé by se měli zaměřit na kvalitní výuku během hodin a nevyžadovat po dětech, aby si vše doháněly doma. Rodiče mají být rodiči, ne kantory. A děti mají právo na to, aby se učily ve škole, ne u kuchyňského stolu po osmé večer.
Je načase, aby si učitelé uvědomili, že domácí úkoly nejsou znakem kvalitní výuky, ale spíše její nedostatečnosti. Platy berou nadstandardní, ale bohužel jejich přístup k práci tomu často neodpovídá, byť samozřejmě existují výjimky a ty by se měly vyvažovat zlatem.
