Článek
Fakt nevím, co je to za svinstvo.
Ale vím, že se to teď šíří v médiích jako mor, nebo jako příjice (viz seriál o Bedřichu Smetanovi). Není snad den, aby se neobjevil další nový případ, není den, aby se tím svinstvem zase někdo nenakazil.
Myslím tím naše celebrity a jejich starobní důchody, které jsou tak nízké, že jim nestačí ani přežití, a které svou směšnou výší nutí naše celebrity stále pracovat!
Ty tam jsou ty požehnané časy, kdy jsme se mohli se zatajeným dechem dočítat, v jakých chalupách či domech tráví naše celebrity své volné chvíle, kdy se zdálo, že tyto naše celebrity jsou už dávno za vodou, nyní vychází najevo krutá realita, skutečná pravda o bídě, v níž žijí nebo spíše živoří tak, že i Václav Thám připadal by si vedle nich přinejmenším jako Babiš.
Zdá se, že se to svinstvo rozšířilo tak, že už snad ani není u nás celebrity, která by neměla směšně nízký důchod, ačkoliv nás celá desetiletí bavila svým uměním, přiváděla k blaženému smíchu, či nutila k mnohdy úpornému zamyšlení v nějaké hodně vážně roli postavy s dokonale vykreslenou psychologií.
Snad jedině ještě Petr Janda, díky penězům z Ochranného svazu autorského, žije jakžtakž důstojně, ale co ti ostatní?
„To si opravdu nezaslouží větší důchod? To opravdu nejde to svinstvo nějak zlikvidovat?“ ptám se, aniž by mi ovšem někdo kompetentní na moji ostře formulovanou otázku upřímně a pravdivě odpověděl.
Nedávno jsme o tomto tématu diskutovali v jedné opravdu veselé společnosti.
Blížila se pomalu půlnoc, aniž bychom se v této věci něčeho dobrali.
Najednou jeden z přítomných zabodl svůj ukazovák do mé hrudi a vykřikl: „Oni sotva ze svých důchodů vyžijí, ale copak ty, kamaráde! Tobě je i v důchodu hej! Ty jsi přece dělal v uranových dolech, ty máš důchod jak císařpán! Je mi z tebe na zvracení!“
Ten člověk, měl bohužel, pravdu.
Skutečně jsem, na rozdíl od našich celebrit, pracoval v uranových dolech.
„Nemůžu za to, prostě se na mě jen usmálo štěstí, že jsem dělal v uranových dolech,“ hlesl jsem na svou obranu, ale zbytečně, ten nemravně vysoký důchod, který beru, ten mi už nikdo nikdy neodpáře…