Článek
Komunisté byli vždy proruští, už od svého založení to byla strana agentů Kominterny, a to už jim zůstalo na věčné časy, ta jejich čistá komunistická víra v Rusko, Spasitele, který bude, až zvítězí, díky raketě Orešnik, ve třetí světové válce, pást osvobozené národy železnou berlí, jak to předpověděl sv. Jan ve svém zjevení.
A tak jedinou komunistkou na celém světě, která kdy nebyla proruská, je Kateřina Konečná a to proto, že má diagnostikovánu alergii na všechno ruské.
Chytne do ruky Leninovy spisy a hned se osype, celé její tělo pokryje taková rudě odporná svědivá vyrážka a ona se kvůli té svědivé vyrážce celá div nerozškrábe do krve.
„Ještě, že není Stalin Rus, ale Gruzínec!“ děkuje Kateřina Konečná Bohu, že může mít doma v rohu aspoň Stalinovu ikonu a zapalovat u ní ve svátky tenkou svíčku.
Její soudruzi a soudružky o této nevyléčitelné alergii naštěstí vědí a tak před svojí soudružkou předsedkyní všechno ruské schovávají, dokonce jdou tak daleko, že se obětavě nedívají ani na ruskou televizi, když je s nimi v jedné místnosti přítomná i Kateřina Konečná.
Ale jednou na to její kolega, europoslanec MUDr. Dostál zapomněl a přišel na zasedání europarlamentu v převleku za Putina, aby připomněl bruselským fašistům, že v Kurské oblasti umírají kvůli nim nevinní ruští civilisté a v Moskvě ještě navíc k tomu i rovněž zcela nevinní ruští generálové.
Ale sotva MUDr. Dostál převlečený za Putina vstoupil do zasedacího sálu, vrhla se na něj soudružka Konečná jako nějaká tygřice z povodí řeky Ussuri.
„Stačilo, ty vrahu! Stačilo, ty upíre!“ chtěla nebohému šprýmaři soudružka Konečná vyškrábat oči a nebýt duchapřítomnosti europoslance Turka, který jí pohotově zahradil cestu vlastními vlasy, bůhví, jak by to celé skončilo, v každém případě se ale hned na to objevila na pokožce Kateřiny Konečné ta ošklivá rudá vyrážka, takže ji museli svázat do kozelce, aby se nerozškrábala do krve, vyjíc u toho.
No, a my ostatní buďme rádi, že tu alergii nemáme, protože si můžeme v klidu přečíst něco od Dostojevského, nebo se i nazpaměť naučit nějakou báseň od Puškina, vůbec špatný není dopis, který napsala Taťána Oněginovi, nebo i Svatá válka…
Mně osobně je soudružky Konečné velmi líto, protože kam přijdu, tam otevřeně říkám: „Jak nádherně a překrásně se v tváři Kateřiny Konečné zrcadlí minulost! A jak to z ní dýchá romantikou ruského světa! Stalin i Putin stvořili svět, který žije v srdcích těch, kdož nejsou lhostejní k ozvěně dnů slavné minulosti! Čest práci, čest těmto géniům lidského rozumu, čest Kateřině Konečné!“
