Článek
Co se děje?
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlásil 3. prosince ve 22:25 stanné právo. Junovo oznámení představuje první pokus o ustanovení vojenského režimu od doby, kdy se země v 80. letech 20. století demokratizovala. S odvoláním na to, že je ohrožena národní bezpečnost a že vláda je ochromena ze strany opozice, přikázal Jun vojenským silám, aby obklíčily Národní shromáždění, a uvedl v platnost mediální blackout. Během pouhých šesti hodin však Národní shromáždění Junův výnos jednomyslně zneplatnilo. Prezident se ocitl pod tlakem ze všech stran, což ho vedlo k tomu, že 4. prosince v 5:30 výnos odvolal.
Tato bezprecedentní událost, která přerostla ve fyzické střety mezi vojenskými jednotkami a zákonodárci, vyvolala širokou kritiku jak ze strany vládnoucích, tak opozičních stran. Zatímco diskuse o odvolání prezidenta Juna nabírají na obrátkách, Jižní Korea se v návaznosti na celou situaci potýká s hlubokou politickou krizí.
Jaké jsou širší souvislosti?
Vyhlášení stanného práva šokovalo Jižní Koreu i celý svět. Takováto opatření jsou obvykle vyhrazena pro případy, kdy země čelí vážným hrozbám, jako je válka nebo povstání. Jun však své kroky odůvodnil tím, že obvinil opoziční síly z rozvracení demokracie. Jeho tvrzení se ale ukázala jako neopodstatněná, když Národní shromáždění ovládané opozicí a podporované občany i členy Junovy vlastní vládnoucí strany rychle a efektivně výnos zneplatnilo, aby ochránilo demokratické instituce země. Demonstrace vojenské síly, kdy armáda (včetně elitních jednotek) obklíčila Národní shromáždění, připomněla lidem autokratickou minulost Jižní Koreje. V mrazivých teplotách se tak před Národním shromážděním sešly na protest davy občanů, zatímco uprostřed chaosu zákonodárci přelézali vojenské bariéry, aby se mohli zúčastnit mimořádného zasedání a Junův výnos ohledně stanného práva zneplatnit.
Junovo jednání bylo všeobecně odsouzeno. Junovi kritici uvádějí, že tato událost vyvolala ve společnosti vzpomínky na autoritářské excesy, které sužovaly Jižní Koreu po celé dvacáté století. Zahraniční spojenci, včetně Spojených států, vyjádřili nad situací vážné obavy. Na domácí scéně se Jun potýká s klesající popularitou. Prvotní návrh na prezidentovo odvolání nezískal v Národním shromáždění potřebnou podporu kvůli tomu, že ho bojkotovala vládnoucí politická strana, v současnosti se však připravují návrhy na uspořádání druhého hlasování. Představitelé vládnoucí strany mezitím hledají způsob, jak by mohl Jun „spořádaně“ opustit svůj úřad. Prezident s tímto postupem údajně souhlasí.
Proč je to důležité?
Daný incident má hluboké důsledky pro demokratickou identitu Jižní Koreje. Pro zemi, která se pyšní těžce vydobytou demokracií, představuje zavedení stanného práva, byť jen na krátkou dobu, mrazivou připomínku její bouřlivé minulosti. Veřejné pobouření, jež tato událost způsobila, podtrhuje odhodlání Jihokorejců chránit principy demokracie.
Na mezinárodní úrovni vyvolává tato krize otázky ohledně stability Jižní Koreje jako demokratického spojence ve východní Asii. Rychlá mobilizace demokratických institucí a občanské společnosti svědčí o jejich odolnosti, událost však odhalila ve správě země i slabá místa, která si zasluhují pozornost.
Zatímco se Jižní Korea vyrovnává s následky krize, slouží dané události jako připomínka křehkosti demokratických institucí a důležitosti toho, abychom byli ostražití vůči autoritářským impulsům politiků. Může se ukázat, že jde o klíčový okamžik jak pro tuto zemi, tak pro celosvětové demokratické společenství.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
