Článek
Co se děje?
V posledních týdnech došlo v Číně k nárůstu masových útoků, z nichž mnohé byly smrtelné. Útočníci z řad obyčejných občanů, kteří se „mstí společnosti“ (報復社會) za osobní křivdy a frustrace, zabili a zranili desítky lidí. Tyto útoky v zemi, která přísně reguluje držení zbraní a pocit bezpečnosti je u její populace obecně vysoký, znovu vyvolaly diskuse o skutečné bezpečnostní situaci ve státě a o vnitřní nestálosti čínské společnosti.
Jaké jsou širší souvislosti?
K poslednímu útoku došlo v úterý 19. listopadu, když malé SUV vjelo do davu dětí před základní školou ve městě Čchang-te v provincii Chu-nan. Několik lidí, včetně dětí, bylo zraněno. Jen o tři dny dříve, 16. listopadu, zemřelo během útoku nožem na odborné škole ve městě I-sing v provincii Ťiang-su osm osob a 17 bylo zraněno. Motivem útočníka, 21letého studenta, byl neúspěch u závěrečné zkoušky, který mu znemožnil školu úspěšně absolvovat. Údajně také nebyl spokojen s platem za svou stáž.
V pondělí 11. listopadu došlo k nejsmrtelnějšímu případu veřejného násilí za poslední desetiletí. 35 lidí zemřelo a 43 bylo zraněno poté, co 62letý muž, pan Fan, nespokojený s výsledkem svého rozvodového řízení, najel do davu lidí cvičících před sportovním stadionem v Ču-chaj na jihu Číny.
K tragickému útoku došlo i 28. října na základní škole v pekingské čtvrti Chaj-tien, kde 50letý muž zaútočil nožem a zabil tři děti a dva dospělé. K jinému útoku došlo začátkem října: 37letý muž ubodal k smrti tři lidi a 15 jich zranil v šanghajském supermarketu. Údajně přijel do Šanghaje, aby si „vybil hněv kvůli osobnímu finančnímu sporu“.
Vzhledem k tomu, že soukromé vlastnictví zbraní je v Číně přísně zakázáno, jsou domácí výbušniny, auta nebo nože nejčastějšími zbraněmi používanými při takovýchto veřejných útocích.
Některé z útoků jsou také rasově motivované. V září zemřel v jihočínském Šen-čenu desetiletý japonský žák poté, co byl napaden před školou. V červnu byla při útoku nožem na autobusové zastávce u japonské školy v Su-čou zraněna matka a její dítě, zatímco Číňanka, která se je snažila chránit, podlehla zraněním. V souvislosti s přibývajícími rasově motivovanými útoky vydala japonská ambasáda varování svým občanům žijícím v Číně, aby „na veřejnosti nemluvili nahlas japonsky“.
Proč je to důležité?
Nedávná vlna útoků opět rozpoutala diskuse o fenoménu „pomsty vůči společnosti“, kdy „slabí“ jedinci přistupují k násilným činům z frustrace ze své osobní situace (často ekonomické), z pocitu nespravedlnosti, kvůli vyloučení ze společnosti nebo kvůli nedostatku uznání. Nedokážou sami najít řešení svých problémů, chybí jim sociální či psychologická podpora a útočí tak na veřejných prostranstvích na náhodné skupiny lidí, často záměrně na co nejzranitelnější cíle – například děti, které se nemohou bránit. Čínská společnost je nemocná. Jak říká jeden komentář na Free Weibo: „Zdravá společnost musí umožnit lidem mluvit; musí mít místo, kde mohou diskutovat a být vyslyšeni; musí mít kanály, kudy ventilovat křivdy. Nežli se snažit každého člověka zcela kontrolovat, bylo by lepší vyhloubit a vybojovat si kanály, jimiž bude proudit spravedlnost.“ (健康的社会得让人说话，得有讲理的地方，得让人有诉说委屈的渠道。与其走向人人防控，不如疏通争取公义的渠道。)
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
