Článek
Co se děje?
Politicko-bezpečnostní partnerství mezi Washingtonem a Tchaj-pejí vstupuje do nové turbulentní a také potenciálně nebezpečné fáze. Spojené státy a Tchaj-wan uzavřely obchodní dohodu, která mění jejich vzájemné ekonomické a bezpečnostní vazby, a Washington podle dostupných informací připravuje pro Tchaj-wan rekordní zbrojní balíček, jehož hodnota by mohla dosáhnout doposud bezprecedentních 20 miliard dolarů. Implementace těchto kroků však naráží na řadu klíčových překážek: tchajwanský parlament ovládaný tamní opozicí blokuje financování obrany a Peking vyvíjí přímý nátlak na prezidenta Donalda Trumpa.Američané naopak naléhají na opoziční strany v tchajwanském parlamentu, aby speciální obranný rozpočet urychleně schválily. Výsledná trajektorie může redefinovat mocenskou dynamiku na ose Washington, Tchaj-pej a Peking, s dlouhodobými důsledky pro regionální stabilitu ve východní Asii.
Jaké jsou širší souvislosti?
Nově podepsaná obchodní dohoda mezi Tchaj-pejí a Washingtonem má snížit plošná cla na dovoz tchajwanského zboží do Spojených států z původních 20 % na 15 %. Ostrovní demokracie se tak dostává na úroveň celních bariér srovnatelnou s dalšími klíčovými americkými spojenci v regionu, například Jižní Koreou a Japonskem. Z této sazby je navíc vyňato více než dva tisíce konkrétních exportních položek, což podle odhadů analytiků může snížit efektivní průměrnou celní zátěž až na přibližně 12,3 %. Tchaj-pej se na oplátku zavázala k rozsáhlým ústupkům vůči Washingtonu. Patří mezi ně téměř úplné odstranění dovozních cel na vybrané americké zemědělské produkty, odbourání netarifních překážek pro americký automobilový průmysl, či závazek nakoupit americké zboží a suroviny – zejména strojní technologie, ropu a zemní plyn (LNG) – v objemu zhruba 80 miliard dolarů. Součástí dohody jsou také významné investiční závazky tchajwanských technologických firem ve Spojených státech, především v oblasti výroby pokročilých mikročipů, rozvoje umělé inteligence a dalších high-tech odvětví. Tyto investice mají potenciálně dosáhnout až 600 miliard dolarů. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tak snaží dosáhnout několika strategických cílů současně.
Dohoda zároveň ukazuje hloubku vzájemné provázanosti ekonomických a bezpečnostních záležitostí v rámci vztahů mezi oběma státy. Bílý dům se snaží přesunout co největší část výroby – zejména v oblasti výrobního procesu nejpokročilejších mikročipů – zpět na americké území, diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit svou závislost i závislost svých regionálních spojenců na pevninské Číně (ČLR). Tchaj-wan má na oplátku získat další klíčové zbrojní dodávky a hlubší, víceúrovňové propojení se svým hlavním bezpečnostním garantem.
Celý proces však naráží na řadu politických překážek. Vláda prezidenta Williama Laje (Laj Čching-te, 賴清德) v současnosti čelí ústavní krizi, která ochromuje legislativní proces země. Opoziční většina v Legislativním jüanu, tvořená poslanci Kuomintangu(KMT) a Tchajwanské lidové strany (TPP), dlouhodobě blokuje mj. prezidentem navržený speciální obranný rozpočet ve výši téměř 40 miliard dolarů. Opozice sice předkládá vlastní návrhy, jejich objem nicméně nedosahuje ani třetiny této částky a z hlediska budování dostatečné „dikobrazí“ obranyschopnosti ostrova jsou zcela nedostatečné pro efektivní odstrašení konvenčního útoku ze strany ČLR.
Vládnoucí Demokratická pokroková strana (DPP) plánuje část navrhovaného rozpočtu využít právě na financování výše zmiňovaných obranných akvizic. Patová situace v tchajwanském parlamentu tak nevyhnutelně přitahuje zvýšenou pozornost i amerických zákonodárců. Více než třicet vlivných členů Kongresu nedávno adresovalo lídrům tchajwanské opozice společný dopis, v němž vyzývají ke schválení prezidentem navržených obranných výdajů s ohledem na bezprecedentně rostoucí hrozbu z druhé strany Tchajwanského průlivu. Současně přislíbili řešit klíčový problém zpožděných zbrojních dodávek, který tamní opozice využívá jako jeden z hlavních argumentů proti vládní linii. Předseda Legislativního jüanu Chan Kuo-jü (韓國瑜) minulý týden, zřejmě i v reakci na americké naléhání, uvedl, že po znovusvolání parlamentu po oslavách lunárního nového roku bude tento bod zařazen jako priorita na program dalšího jednání. Lze tedy očekávat, že v dohledné době může konečně dojít k posunu a speciální obranný rozpočet – byť pravděpodobně v částečně redukované podobě – bude nakonec schválen.
Proč je to důležité?
Do situace se však vložil také Peking. Podle řady zpráv měl Si Ťin-pching (習近平) osobně varovat Donalda Trumpa, že rekordní prodej zbraní Tchaj-wanu by mohl poškodit trajektorii vztahů mezi Spojnými státy a Čínou a ohrozit jeho plánovanou prezidentskou návštěvu Pekingu. Trump následně připustil, že s čínským prezidentem o této věci „jedná“, což ve Washingtonu i v Tchaj-peji vyvolalo silné rozhořčení, jelikož konzultace mezi Spojenými státy a ČLR ohledně obrany Tchaj-wanu – dlouhodobě odmítané v rámci americké zahraničně-politické doktríny Šesti ujištění – by se nově mohly stát normalizovanou diplomatickou praxí. Daná doktrína zavazuje Spojené státy přijímat rozhodnutí o prodeji zbraní Tchaj-wanu nezávisle, a to doslova „bez předchozích konzultací s Pekingem“. Jakýkoliv odklon od tohoto principu by vytvořil významný a potenciálně nebezpečný politický precedens. Nově předložený návrh zákona v Kongresu proto v reakci na kroky Donalda Trumpa usiluje o zakotvení této politiky do americké legislativy, což však také může mít svá problematická úskalí. Rozsah a načasování nového zbrojního balíčku a osud tchajwanského obranného rozpočtu se tak brzy stanou lakmusovým papírkem odolnosti víceúrovňového partnerství mezi Washingtonem a Tchaj-pejí.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
