Článek
Co se děje?
První prosincový týden se konalo již dvacáté Tokijsko-pekingské fórum (anglicky Tokyo-Beijing Forum), na kterém se sešlo na 100 odborníků a novinářů z Japonska i Číny, aby diskutovali o otázkách týkajících se vztahů mezi těmito dvěma regionálně i globálně významnými aktéry. Letos bylo rozhodně o čem diskutovat, zejména s ohledem na zveřejnění výsledků každoročního průzkumu veřejného mínění, který provedli organizátoři fóra, tedy japonský think tank The Genron NPO a China International Communications Group, subjekt řízený Komunistickou stranou Číny. Průzkum zveřejněný na začátku prosince ukázal, že více než 87 %čínských respondentů se dívá na Japonsko negativně, přičemž u japonských respondentů to bylo ve vztahu k Číně až 89 %. Některá další čísla průzkumu pak patřila k těm vůbec nejhorším za celou dvacetiletou historii průzkumu.
Jaké jsou širší souvislosti?
Negativní vnímání Japonska v Číně se oproti minulému roku zvýšilo o 24 procentních bodů na 87,7 %, což je druhá nejvyšší hodnota od roku 2013. Tehdy vzrostlo napětí poté, co japonská vláda v roce 2012 získala od soukromého japonského vlastníka několik ostrovů v souostroví Senkaku, které si Čína nárokuje pod názvem „ostrovy Tiao-jü“ (钓鱼岛). V reakci na tuto akvizici pak Čína, která zůstává největším obchodním partnerem Tokia, uvalila obchodní embargo na vývoz vzácných zemin do Japonska. Toto zneužití obchodu jako zbraně však následně z Japonska učinilo lídra v oblasti tzv. „ekonomické bezpečnosti“. V letošním průzkumu veřejného mínění 50,6 % japonských respondentů uvádí územní spory jako jeden z klíčových faktorů bránících zlepšení bilaterálních vztahů.
V Číně je dle 35,5 % respondentů významným zdrojem znepokojení vypouštění upravené radioaktivní vody z jaderné elektrárny Fukušima I. Když Japonsko začalo loni v létě vypouštět první část této vody do moře, Čína rozhodnutí Tokia označila za „extrémně sobecké“ a pozastavila dovoz japonských mořských plodů. Japonsko a Čína se později dohodly, že Peking dovoz obnoví pod podmínkou dodatečného monitorování mořské vody v okolí elektrárny v součinnosti s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Vzorky byly odebrány v říjnu a čínští vědci je v současné době analyzují.
Za zmínku stojí také údaj o vnímání významu čínsko-japonských vztahů, neboť 59,6 % respondentů v Číně je považuje za „nedůležité“ nebo „spíše nedůležité“, což je nejvyšší hodnota od začátku průzkumu, zatímco v Japonsku sdílí tento negativní názor pouze 5 % dotázaných. Genron NPO tento problém částečně přičítápomalému pokroku v rozvíjení styků a dialogu mezi Tokiem a Pekingem. Kromě toho mohou čínské veřejné mínění ovlivňovat také vzrušené a „do sebe zahleděné“ internetové diskuse.
Proč je to důležité?
Čínsko-japonské vztahy jsou křehké a náchylné k rychlým změnám již od druhé světové války, resp. od druhé čínsko-japonské války, která se s druhou světovou válkou v dané oblasti překrývá. Kromě historických křivd se na bilaterálních vztazích podepisují i další faktory. Patří k nim nejen zmíněné spory ohledně souostroví Senkaku a vypouštění vody z jaderné elektrárny Fukušima I, ale také zatýkání japonských státních příslušníků v Číně na základě vágních zákonů o špionáži a rasově motivované veřejné útoky proti japonským občanům žijícím Číně. Existují však i systémověji dané trendy, které vzájemné napětí vyostřují. Čína zintenzivnila své vojenské aktivity v okolí Japonska: dochází k narušování japonského vzdušného prostoru a teritoriálních vod a ke společným cvičením s Ruskem v blízkosti japonských hranic. V reakci na zhoršující se regionální bezpečnostní prostředí zvýšilo Japonsko své výdaje na obranu a dohromady se Spojenými státy prohlubuje spolupráci s podobně smýšlejícími regionálními partnery, zejména s Jižní Koreou a Filipínami.
Na letošním Tokijsko-pekingském fóru vyjádřil japonský ministr zahraničí Iwaja Takeši touhu se co nejdříve setkat se svým čínským protějškem, ministrem Wang I (王毅), aby si pohovořili o vybraných bilaterálních otázkách. Zdůraznil, že obě země musí hrát na regionální i globální scéně zodpovědnou roli, a poznamenal, že mnoho států od nich očekává, že budou udržovat konstruktivní a stabilní vztahy. Wang I zveřejnil video, v němž uvedl, že Čína a Japonsko by měly společně pracovat na ochraně asijské solidarity a spolupráce, aby zabránily vnějším silám ve vytváření konfliktů. Zjevně tím narážel na nastupující administrativu nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vzhledem k zásadnímu významu USA pro bezpečnost Japonska se však současná dynamika styků mezi Tokiem, Washingtonem a Pekingem nejspíš stane jen další překážkou zlepšení již tak velmi křehkých čínsko-japonských vztahů.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
