Článek
Stalo se tak v období sílícího napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem a rychle se měnící bezpečnostní situace v indopacifickém regionu. Zpráva odhaluje jasný vývoj v tchajwanské obranné doktríně: přestože základním prvkem zůstává odstrašování, jako nové vůdčí principy se nyní objevují odolnost a víceúrovňová obrana.
Dokument podrobně popisuje rozšíření investic do domácí výroby zbraní, nově upíná pozornost k mobilizaci civilního obyvatelstva a integraci špičkových technologií, jako jsou drony a umělá inteligence, do všech složek ozbrojených sil. Zmiňuje také cvičení Chan-kuang 41, které se konalo v červenci letošního roku a během něhož vojenské a civilní orgány společně simulovaly rozsáhlou krizi. Zdůraznily tak, že přední linie obrany se nyní rozkládá od kasáren až po ulice a domovy obyčejných Tchajwanců. V rámci tohoto výrazného obratu ministerstvo zdůrazňuje, že národní bezpečnost se týká každého občana a každý se ji také musí účastnit.
Jaké jsou širší souvislosti?
Letošní zpráva přichází v době, kdy se ve východní Asii redefinuje samotný pojem „bezpečnost“. S rostoucí modernizací a asertivitou čínské armády čelí Tchaj-wan stále většímu množství hrozeb, tedy nejen potenciální otevřené invazi, ale také blokádám, dezinformacím a opakujícím se operacím v tzv. šedé zóně. Klíčovou pro přizpůsobení se této nové realitě má být doktrína „čtyř pilířů míru“ prezidenta Laj Čching-teho:
Zaprvé, silná národní obrana nyní znamená investice do asymetrických schopností (domácích ponorek, pokročilých raket či dronů) a výcvik pro operace ve vícero doménách, což přesahuje přístup využívající čistě konvenční vojenské síly.
Zadruhé, bezpečnost klíčových průmyslových odvětví, zejména polovodičů a energetické infrastruktury, je považována za klíčovou k národnímu přežití. Zpráva klade důraz na úsilí posílit dodavatelské řetězce, na ochranu kritických technologií a na zajištění ekonomické kontinuity v případě nouze.
Zatřetí, v popředí zájmu jsou demokratické aliance: Tchaj-wan nejenže prohlubuje vztahy se Spojenými státy a Japonskem, ale rozšiřuje i spolupráci s evropskými partnery, tichomořskými spojenci a mezinárodními think tanky. Toto vnější zaměření má za cíl směrem k Pekingu signalizovat odhodlání, ale také hlouběji integrovat Tchaj-wan do sítí kolektivní bezpečnosti.
Začtvrté, společenská odolnost je nyní klíčovým operačním cílem. Civilně-vojenská integrace, všeobecné vzdělávání v oblasti civilní obrany a pravidelná cvičení, jako je Chan-kuang 41, zakotvují připravenost do každodenního života a stírají hranice mezi civilisty a vojáky. Zpráva prosazuje přístup „totální obrany“ – včetně investic do výcviku civilní obrany a posilování infrastruktury a mobilizačních plánů inspirovaných úspěšnými modely v zemích jako Ukrajina nebo v severských státech. Pěstováním kultury připravenosti se Tchaj-wan snaží protivníkovi zabránit ve snadnému dosažení cílů, ať už prostřednictvím kybernetických, psychologických nebo kinetických útoků.
Tím, že Tchaj-wan prezentuje obranu jako společenský projekt, dává svým spojencům i Pekingu najevo, že není jen pouhou pevností, ale živou, dýchající demokracií, která je připravena vstřebávat otřesy, přizpůsobovat se a bojovat na všech frontách. Cílem tohoto přístupu je pomoci posílit jak vnitřní soudržnost, tak mezinárodní sympatie, a představit Tchaj-wan jako zodpovědného a nepostradatelného partnera pro regionální stabilitu.
Proč je to důležité?
Nová doktrína Tchaj-wanu je více než jen technickou úpravou. Je to vysoce riziková sázka na vůli společnosti a globální propojenost. Schopnost Tchaj-wanu – jako klíčového článku globálních dodavatelských řetězců v sektoru polovodičů a přední demokracie v Indo-Pacifiku – odradit agresi, ustát ji a zotavit se z ní bude mít dopad daleko za hranicemi ostrova. Pro Evropu a širší demokratický svět nabízí letošní Zpráva o obraně šablonu pro to, jak čelit „multidoménovým“ hrozbám – od dezinformací po sabotáž dodavatelských řetězců – v době, kdy jsou bojiště všude a obráncem je každý. V sázce na odolnost je poselství Tchaj-wanu jasné: bezpečnost dnes nespočívá v tom, stát osamoceně, nýbrž stát společně – napříč sektory, společnostmi a hranicemi.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
