Článek
Co se děje?
Každý březen se v Pekingu koná nejdůležitější politické shromáždění Číny – tzv. „dvě zasedání“ (liang chuej, 两会). Tyto schůze přivádějí do hlavního města delegáty Čínského lidové politického poradního shromáždění (ČLPPS) a Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ). Letošní zasedání probíhají od 5. do 12. března. Během nich se předkládá zpráva o práci vlády a oznamuje se roční cíl růstu HDP. I přes svou převážně ceremoniální povahu zůstávají zasedání politicky důležitá, protože mohou naznačit politické postoje a další směřování Číny.
Jaký jsou širší souvislosti?
ČLPPS je poradním orgánem vlády o více než 2000 členech. Zahrnuje významné osobnosti, obchodní lídry a zástupce z různých sektorů společnosti, ale nemá žádnou legislativní moc.
VSLZ, kterému se také přezdívá „razítkový parlament“, má téměř 3 000 delegátů a schází se jednou ročně, aby formálně schválilo legislativu, kterou předkládá Komunistická strana Číny. Role tohoto orgánu je převážně ceremoniální: Delegáti přezkoumávají zprávy a schvalují legislativu, kterou již předem připravilo vedení strany. V praxi VSLZ ještě nikdy žádný z navrhovaných legislativních návrhů nezamítlo.
Tento rok se od předchozích liší, protože se od delegátů očekává také schválení 15. pětiletého plánu, klíčového dokumentu ekonomického plánování na období 2026 až 2030. Plán stanovuje politické priority pro nadcházející roky, včetně podpory růstu domácí poptávky a rozvoje klíčových technologií, jako je umělá inteligence, kvantová technologie a jaderná fúze.
V den zahájení přednesl premiér Li Čchiang (李强) Zprávu o práci vlády (政府工作报告). Oznámil cíl růstu HDP kolem 5 % s očekávaným rozmezím 4,5 až 5 % – což je jeden z nejnižších cílů růstu za poslední desetiletí. To naznačuje, že Peking reflektuje jak globální geopolitické napětí, tak domácí ekonomické problémy.
Výdaje na obranu letos porostou o 7 %. Ačkoli je toto číslo o něco nižší než loňský nárůst o 7,9 %, stále odráží pokračující zaměření Pekingu na posilování svých vojenských schopností. Li Čchiang ve svém projevu zdůraznil, že prioritou zůstává zlepšení bojové připravenosti a strategických schopností.
Zaměstnanost zůstává pro čínské vůdce jedním z hlavních problémů. Oficiální cíl, co se týče míry nezaměstnanosti, zůstává nezměněn, stejně jako cíl vytvořit přibližně 12,7 milionu nových pracovních míst ve městech. Vláda zároveň soustředí pozornost na pokrok v oblasti inovací a technologií, který je třeba chápat v širším kontextu technologické konkurence mezi USA a Čínou. Důraz je jasně kladen na posílení technologické soběstačnosti Číny, zejména v oblastech, jako je umělá inteligence, biomedicína, robotika, kvantová technologie a výzkum a vývoj polovodičů.
Mezi legislativními návrhy projednávanými během zasedání je nový Ekologický a environmentální zákoník (生态环境法典) a Zákon o podpoře pokroku v etnické sounáležitosti (民族团结进步促进法). Ten si klade za cíl posílit „pocit sounáležitosti čínského národa“, podpořit používání standardní čínštiny (pchu-tchung-chua) a dále „integrovat“ etnické menšiny. Kritici v praxi tvrdí, že by zákon mohl urychlit sinizaci menšinového obyvatelstva, zejména v regionech, jako je Tibet, Vnitřní Mongolsko a Sin-ťiang.
Uprostřed probíhajících čistek v Čínské lidové osvobozenecké armádě (ČLOA) a pokračujícího upevňování moci Si Ťin-pchingem je také důležité si všímat, kdo na zasedáních chybí. Již před samotnou akcí bylo devatenáct úředníků vyřazeno ze seznamu zákonodárců, přičemž devět z nich jsou zástupci ČLOA.
Program „dvou zasedání“ je nabitý schůzkami, pracovními skupinami, diskusemi a hlasováním o legislativě, jakož i četnými oficiálními brífinky. Pozorovatelé, kteří doufali v obnovení tradice tiskové konference premiéra, budou pravděpodobně zklamáni, protože poté, co byla tisková konference před třemi lety neočekávaně zrušena, neexistuje žádný náznak, že by mělo dojít k její obnově.
Proč na tom záleží?
Navzdory tomu, že se jedná o zinscenovanou akci, zůstávají „dvě zasedání“ důležitým signálem o směřování čínské politiky. Tento rok je obzvláště významný, protože 15. pětiletý plán nastíní ekonomické a strategické priority země pro druhou polovinu desetiletí.
Z hlediska západních pozorovatelů sice informační hodnota zasedání klesá, protože transparentnost v posledních letech upadá a příležitosti k přímé interakci se zákonodárci prakticky vymizely. I přesto tato událost stále stojí za pozornost kvůli svému narativnímu sdělení: Sděluje priority vedení země, signalizuje ekonomické a technologické záměry a demonstruje konsolidaci moci strany a státu. Dvě zasedání tak poskytují politický barometr, který odráží, jak si Peking přeje projektovat stabilitu, kontrolu a strategické směřování na domácí i mezinárodní úrovni.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
