Článek
Jedna diskuze na sociálních sítích mě přivedla na toto zajímavé téma.
Diskuze na internetu
Jedna uživatelka se svěřila, že od své o 30 let starší kolegyně slýchá větu „Ty ses ještě mladá“ častěji než pozdrav. Kolegyně jí tím dává jasně najevo svou zkušenost a údajnou převahu. Diskuze se okamžitě rozběhla – někteří tvrdili, že s věkem přichází moudrost, jiní radili zatnout zuby a mít úctu ke starším. Další nabádali, aby kolegyni hezky od plic dala najevo svůj nesouhlas. Jiným to bylo jedno.
Ale je věk opravdu ukazatelem moudrosti a zkušeností?
Úcta ke starším – ano, ale v mezích
Osobně si myslím, že úcta ke starším je důležitá. Ovšem pouze do té míry, dokud je vzájemná. Pokud někdo na mě útočí nevhodnými poznámkami, nebo mi dává pocítit svou nadřazenost, dávám najevo, že takové chování neakceptuji, a držím si odstup. Ale vždy s klidem, protože podle mě by si každý člověk měl zachovat svoji důstojnost.
Vzpomněla jsem si na situaci, kdy mi kamarádka, starší o pouhé dva roky, řekla s naprostou vážností a autoritou v hlase: „Jéé, ty jsi ještě mladá.“ Tehdy jsem to přešla s úsměvem, ale zůstala mi v hlavě jedna otázka.
Proč je věk tak důležitý?
Proč je pro některé lidi tak zásadní být „starší“? A co je to za vnitřní potřebu dokazovat svou nadřazenost jen na základě vyššího věku?
V některých případech se zdá, že věk funguje jako jakási společenská hierarchie. Člověk, který zjistí, že je o pár měsíců nebo let starší, se na druhého dívá z pomyslné výšky. Ale opravdu to tak funguje?
Co nám věk doopravdy říká?
Je věk skutečně měřítkem zkušeností? Umí snad věk odhalit, že dívka ve dvaceti neprošla těžkým obdobím nebo že muž ve třiceti nemá za sebou bolestivou ztrátu? Věk je pouze číslo, které nám neříká nic o tom, čím si člověk prošel.
Možná je tento pocit nadřazenosti pouze zažitým vzorcem, který si neseme z dob, kdy nám bylo vtloukáno do hlavy, že čím starší jsme, tím více jsme toho zažili a víme. Ale je to opravdu pravda?
Zamyslete se
Jak to máte vy? Myslíte si, že věk je skutečně klíčovým měřítkem zkušeností a moudrosti? Nebo je to spíš o osobním přístupu a schopnosti učit se z vlastních i cizích chyb, bez ohledu na to, kolik nám je let?
Jak to vidíte vy? Hlasujte a podělte se o svůj názor v komentářích!
