Článek
Když zemře někdo, o kom nás informují média, málokdy se stane, že se v diskuzi pod sdělením neobjeví nemístné komentáře. Také jste si toho všimli? Někdy jich je méně, jindy více, což zřejmě závisí na tom, jak moc byla daná osoba známá a oblíbená.
Takovým možná dobře míněným a rádoby vtipným evergreenem, se kterým jste se už jistě setkali, je hláška „Neznal jsem, ale R.I.P.“ Nechybí ovšem i další klenoty, jakými jsou například následující komentáře.
- A koho to zajímá?
- Takových je každý den.
- U nás umřela Máňa z JZD. Píše se o tom snad?
- Před Vánocema? Si ale vybral blbou dobu.
- A bude snad chleba levnější? Nechápu, proč nás o tom informujete.
Tohle jsou ještě ty mírnější a zdánlivě neškodné komentáře, které se objevují na sociálních sítích pod smutnými událostmi. Určitě jste se ale setkali i s horšími a peprnějšími poznámkami na adresu člověka, který už mezi námi není. Není potřeba je zde vůbec zmiňovat.
Nemusíte znát všechny
Myslím si, že je naprosto v pořádku, neznáte-li člověka, který právě zemřel, ale pokládám si otázku, co vás vede k tomu, abyste neváhali nažhavit klávesnici a následně se o toto sdělení podělit s ostatními diskutéry.
Zkratka R.I.P. neboli rest in peace, česky Odpočívej v pokoji, je všeříkající. V internetovém prostředí se ujala jako projev upřímné soustrasti a je to naprosto v pořádku. Jenže pokud k tomu neuvážlivě dodáte, že jste dotyčného neznali, celé sdělení vyzní úplně jinak, než jste původně zamýšleli. Pokud jste se tedy nepřišli cíleně pobavit.
Pokus o vtip? Cha cha, chi chi… Pobavit se běžte jinam
Je dost možné, že lidé, kteří jdou napsat nevhodný komentář k úmrtí, chtějí být za každou cenu vtipní, ale jediné, co by si za takový pokus zasloužili, je medaile za první místo v disciplíně nejhloupější komentář roku. Není vyloučeno ani to, že chtějí vyprovokovat neadekvátní reakce u ostatních diskutujících. Jenže o vtípky by se měli snažit raději s kamarády v hospodě, nebo pokud kamarády nemají a do hospody nechodí, ať jdou sbírat bobříky vtipnosti pod nějaké nevinné události. U informací o úmrtích se to vážně nehodí.
O mrtvých jen dobře
Zní to jako klišé, ale měli bychom se jím řídit. Pokud někdo zemře, pozůstalí obvykle truchlí a jediné, co si asi přejí, je klid a podpora. V těchto chvílích by neměl být prostor pro vtipkování, nadávky a další nevhodné komentáře.
Závěr
Přes to všechno svůj článek zakončím optimisticky. Všimla jsem si, že většina lidí komentujících smutné události se chová slušně a umí napsat krásnou a důstojnou vzpomínku. Díky za to! Nesoudných jedinců je naštěstí menší část, ale i tak bychom jejich moudra raději oželeli.
