Článek
Peníze jsou fajn a rozhodně nechci být za nevděčnici. Jenže když mi máma dá dvě tisícovky v obálce a já jí vrátím ty samé, připadá mi to jako zbytečná šaškárna. Než takhle, nebylo by lepší domluvit se, že si nebudeme dávat žádné dárky? Může vám to připadat přinejmenším zvláštní, ale mně se tato myšlenka zamlouvá čím dál víc.
Vánoce jsou hlavně pro děti
Co se týká vánočních dárků pro děti, ty bych samozřejmě ponechala, protože co si budeme povídat, ten okamžik dětské radosti při rozbalování dárků z dopisu pro Ježíška za to stojí. A mezi dospělými bych se, v případě, že si vyměňujeme stejný finanční obnos, jednoduše domluvila na tom, že si nebudeme dávat nic a jenom se sejdeme. Protože sejít se ve zdraví je stejně nejvíc. Vánoce nejsou o drahých dárcích ani o penězích, ale o hodnotném času, který můžeme strávit s našimi nejbližšími. Nevím, jestli to máte stejně jako já, ale za pár let si nejspíš nevzpomenu na to, jaký dárek jsem si rozbalila nebo kolik peněz bylo v obálce, ale zaručeně mi v paměti utkví, co jsem s rodinou prožila.
Každý rok to stejné? Trapárna
Udělala jsem si malý průzkum mezi známými a zjistila jsem, že výměna obálek není žádná rarita. A víte co? U nás to bylo dlouho stejné. Obálky putovaly tam a zpět, pečlivě naplněné stejnou částkou, aby nikdo nezůstal nic dlužen. Každý rok ten stejný scénář, včetně předstíraného výrazu plného překvapení.
Upřímně? Po několika letech mi to přišlo tak trapné, že jsem s obálkami skončila. Když už to musí být, místo toho pořizuji dárky, které mi dávají smysl. V naší rodině dávají smysl zážitky, kterými je například večeře, koncert či divadelní představení. Zážitky zanechají vzpomínky, které si uchováme na dlouho, zatímco darované peníze často zmizí v nákupech potravin. A protože své blízké dobře znám, s výběrem darovaného zážitku jsem nikdy nešlápla vedle.
Se zrušením dárků jsem u nás narazila
To víte, že jsem se pokoušela navrhnout úplné zrušení dárků, protože já bych to uvítala s otevřenou náručí. Jenže tohle se v naší rodině vůbec nesetkalo s úspěchem. Rodiče i manžel na mě koukali, jako bych spadla z višně. Ptali se mě, co by to prý bylo za Vánoce bez dárečků a já jsem brzy pochopila, že s takovou inovací bohužel neprorazím. Takže co naplat, jdu ještě narychlo nakoupit nějaké vouchery a vstupenky.
Na závěr bych chtěla říct jednu důležitou skutečnost. Ať už darujeme obálky, zážitky, nebo vůbec nic, jediné, na čem skutečně záleží, je být spolu.
