Článek
Jarda s Květou vychovali syna ke vší spokojenosti
Je pracovitý, slušný, vstřícný a umí se o rodinu postarat. Přináší do domácnosti neuvěřitelný balík peněz. Jenže to znamená, že je většinu času mimo domov. A to si vybírá svou daň. I když je Péťa (jak mu rodiče dodnes říkají) skvělý syn, jako táta svou vstřícnost a slušnost neuplatnil. Proč? Nebylo mu dopřáno.
Hlavou rodiny je totiž snacha
To je ta, která kroutí krkem a bohužel je tvrdou zastánkyní volné výchovy. A na vnoučatech, resp. jejich dětech se „láskyplná výchova“ podepisuje už od narození. Dětí smějí všechno, vy nesmíte nic. Když zlobí, je to v pořádku. Když na vás plivnou, je to v pořádku. Když vás neposlechnou, je to v pořádku. Snacha preferuje trpělivé vysvětlování, protože napomenutí by mohlo brzdit jejich zdravý vývoj. Navíc je přesvědčena, že naopak toto chování přispívá ke zdravému rozvoji dětského ega. Snacha nepracuje, takže na vysvětlování má času dost. Ale i ji to patrně zmáhá, jen to nechce přiznat.
Dost často své neposedné děti (ještě nechodí do školy) strká na hlídání babičce a dědovi. A to s přísným zákazem nějakého snad napomenutí a, nedej bože, pohlavku! A Jarda s Květou mlčky trpí. Přiznávají, že je hlídání vnoučat už nad jejich síly.
Jen jednou jsem na návštěvě vydržela, a musela předčasně odjet
Že na vás rozjívené děti vyplazují jazyk, nenápadně vás kopnou a dělají si z vás dobrý den, se nedalo dlouho vydržet. Při pohledu na toto chování možná leckomu vyvstane otázka kam směřuje naše společnost? Jaký je důvod pro výchovu, která zdánlivě vede k egocentrickému chování dětí?
A to je snacha vysokoškolsky vzdělaná. Bohužel už od miminka děti vychovává podle internetu a chytrých příruček. Co vyčte, to praktikuje. A v tom je možná ten zakopaný pes. Naše generace vychovávala děti bez internetu ale podle srdce. A myslím, že tak je to správné. Ale nechci moralizovat, každý má svůj názor, o kterém si myslí, že je ten nejlepší.
Na druhou stranu dovedu pochopit, že moderní výchova může mít i své klady. To když dává prostor kreativitě dítěte, rozvíjí jeho sebevědomí, dává mu prostor rozhodovat se a ne slepě následovat autority. Jenže domnívám se, že rozhodující je vyváženost. Myslím, že je zdravé, když má dítě vytýčené hranice. Jen tak lze zachovat slušnost a respekt. Jakmile je dítě vychováváno bez hranic, ztrácí se. Nejen ve vztahu k druhým ale i samo v sobě.
Děti bez hranic
Napadá mě - jak tyto děti zapadnou do kolektivu ve škole, jak zapadnou do kolektivu v práci? Možná, že se o kolektivu ani už nebude mluvit. Nechci předjímat, ale z doslechu vím, že i v dnešním zaměstnání je to spíše už jen o individualitě, nikoliv o vzájemné spolupráci. Bohužel jsou zaměstnavatelé, kteří doslova vybízejí své podřízené, aby na sebe vzájemně „donášeli“. Spoluzaměstnanci po sobě zahlíží, jsou naštvaní, uhonění. Mám hodně známých, kteří to tak v práci cítí.
Je mi z toho smutno
Nechci, aby článek vyzněl negativně, jen popisuji, co vnímám ve svém okolí. Další známý mi vypráví příběh základní školy kdesi v Praze. Škola je ve fázi rozhodování, že učitel nebude žáky zkoušet před celou třídou. Proč? Protože děti prý trpí trémou, když jsou zkoušené před spolužáky. Navíc - když zkoušený žák třeba neví, mohli by se mu spolužáci posmívat a šikanovat ho! Nevěřila jsem vlastním uším. Není v zájmu žáka, aby věděl? A když se neučí a nepřipraví na hodinu, tak prostě dostane pětku?? Navíc, když budeme dnešním dětem zametat cestičky, jak pak dokážou obhájit svůj názor před ostatními? Budou vůbec umět promluvit před fórem, když už nyní mají problém s vyjadřováním? Jak se naučí překonávat překážky?
Mimochodem před čtyřmi lety přišla Strana Zelených (a nebyla první) s návrhem změny začátku školního vyučování, a to od 9 hodin. Údajně kvůli sociálnímu jet lagu (spánkový deficit dětí). Škola řeší spánkový deficit dětí? Ne rodiče?
Posun začátku výuky ve školách by se pozitivně dotkl bezmála milionu dětí na základních školách a dalších zhruba čtyř set tisíc středoškoláků. Dosavadní studie ukazují, že pozdější začátek výuky má pozitivní vliv na fyzické i psychické zdraví dětí a vede ke zlepšení docházky i studijních výsledků
Plošná změna tehdy neprošla, i když se proslýchá, že jsou školy, které stanovily začátek výuky na pozdější hodinu. To vím jen z doslechu, ale zda je to pravda, nemohu tvrdit. Ale třeba vy, čtenáři, máte podobnou zkušenost? Nicméně rozhodnutí zahájit vyučování později je v kompetenci ředitele školy, který může vycházet z lokálních podmínek.
Vyhláška o základním vzdělávání stanoví, že vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin
Někdy si připadám jako z jiného světa
Můj kamarád-učitel na odborném učilišti, dá studentovi radši trojku než pětku. Prý aby si na něho rodiče toho žáka nestěžovali. Hlava mi to nebere. Kam spěje naše úžasné a vytříbené školství? Mimochodem, zaznamenala jsem, že k podpisu panu prezidentovi snad už míří novela zákona. A to, že učitelé v první a druhé třídě nebudou moci dítě už známkovat. Nýbrž budou udělovat písemné hodnocení. Jak si dítě v první třídě přečte písemné hodnocení? Co je špatného na známkách? Když od třetí třídy se bude opět známkovat?
A perlička na závěr
Spěchala jsem na autobus a vidím na náměstí docela velký dav. Lidé se přemisťují, debatují. Jsem zvědavá. Vmísím se do davu a vidím, že zde podepisují petice. Proti politice (to mě nebere), proti proti proti… Jeden název neznám. Ptám se: „Proti čemu je takhle petice? To slovo neznám?“
„Buďte ráda, že nevíte, co to znamená. Dítě si třeba usmyslí, že je skříň a vy ho tak musíte oslovovat. Prý abyste neničila jeho ego!“
Tak k tomu už vážně nemám, co dodat. Nechce se mi tomu ani věřit, že tohle existuje, ale podpisů zrovna na této petici je více než dost.
Vy jste se v životě už s něčím takovým setkali? S volnými děti možná ano ale se Skříní?
Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zacatek-skolni-vyuky-9-00-hodin-reditele-skol-strany-volby-zeleni-ods-kscm-ano.A210906_095718_domaci_lre
