Článek
Nikoliv přímým, avšak opakem k diverzitě může býti i absolutno. Absolutno totiž vyjadřuje mnoho a mnoho dalších vlastností. Neměnnost, totalita, bezvýhybnost, kategorismus. Zkrátka tak, jako diverzita znamenala dynamiku, tak absolutno označuje statiku. Pozor!
Statiku nikoliv stabilitu. Statika označuje věc, jež se v závislosti na čase nemění. Zůstává stále stejná. Statika, na rozdíl od dynamiky, se v našich životech takřka nevyskytuje. A měla by? Ne! Není důvod, aby v našich životech bylo něco statického. Pevného, stabilního ano, ale nikoliv kategoricky. Neboť i téměř neviditelná změna je změnou. I výměna atomů v molekule je dynamikou a tedy životem.
Tím se dostáváme k veledůležité otázce, existuje něco kategoricky absolutního? Minimálně ze subjektivního hlediska (alespoň myslím) jsem může spadat smrt. Ano, smrt je možná jediné absolutno v životě. Jediná statika v dynamice života. Na smrti není nejhorší potenciální temnota, ale absolutní absence myšlenky po absolutní dobu. Není jasně definovaný okamžik, kdy se znovu zrodíme, jestli se zrodíme. Dokonce i ona úzkostná skepse ze smrti je absolutní, jelikož tato otázka nebude (nejspíš) nikdy zodpovězena. Tak bude přetrvávat stále dál.
Je tedy smrt součástí života nebo jeho protipólem? Pokračováním nebo koncem? Jedno je jasné. Kdyby továrna na absolutno byla akciová společnost, já bych jejím akcionářem nebyl.
