Článek
Válka
Co je to válka a proč se ještě stále na světě válčí?
Z prvu bych rád poukázal na to, že se pomocí bazálních morálních etických termínů budu snažit přiblížit válku, jako konflikt či střet zájmů.
O tom to totiž taky je. Pokud odstraníme fatální důsledky války, zůstane nám obyčejný konflikt. V podstatě konflikt subjektivní, pouze globalizovaný. Lehčí termín pro pochopení je termín „střet zájmů“, což je v podstatě synonymum jen lépe nastiňuje problematiku dané otázky. Neboť se jedná o dvě samostatné motivace. Přičemž veliký význam má míra iracionality v mocnosti motivace, která samozřejmě často přebíjí složku racionální.
Tyto iracionální lineární subjektivní motivace se střetávají u bodu, který je objektivní, tím rozumějme: „nepatří do žádného subjektivního světa“. A tento originální bod (je pouze jeden) se nedá exaktně dělit, či kopírovat do různých subjektivních světů. Proto dochází doslova ke střetu linií obou, či více motivací ucházejících se o jediný objektivní bod.
Iracionální složka nám konflikt (po střetnutí zájmů, časově po, dále na ose co) jaksi absolutizuje. To znamená že daná motivace vždy vidí vlastnictví, či přivlastnění bodu absolutně oprávněně. Což samosebou přispívá k dalšímu vyostření konfliktu, neboť stejný pohled zaujímají všechny strany. Dynamika iracionality se většinou postupem konfliktu zvětšuje. Ve válce kvantifikuje iracionalita. Kdybychom se chtěli zaobírat charakterem přechodu globální světové dynamiky od racionální k iracionální bylo by to na podstatně delší povídání. Čili zpět k iracionalitě ve válce.
Ve válce jako nejsyrovějším konfliktu se dá krásně pozorovat přechod k iracionalitě a pudovému chování, které vede k tomu jedinému, o co nám jde. K přežití. Ale to již zase odbočuji.
Co když se do konfliktu vloží rozum?
Pokud se ideálně ze všech zúčastněných subjektů vloží do konfliktu racionální složka, dochází k objektivizaci motivací a tím pádem v podstatě vždy k dělbě. Originální bod se nesmí brát jako celek, ale musí se dělit a následně asociovat s jednotlivými motivacemi. Tento proces může být složitý vzhledem k charakteru bodu, charakteru a počtu jednotlivých motivací a míře racionality. To nám tedy potom může vytvářet jakési spektrum konfliktu, přičemž na jednom konci si bezpodmínečně uzurpuje monopol nejhorší z lidských konfliktů, válka.
